Návrh modelu přijímacího řízení na SŠ

Závěrečné zkoušky na ZŠ

• JPZ jsou přesunuty jako součást výstupního hodnocení na ZŠ.
• Skládají se zhruba v půlce školního roku (spočítat harmonogramem odzadu, kdy je to reálné nejpozději).
• Skládají to všichni žáci, odpadá vytváření opomíjené skupiny žáků směřujících do nematuritních oborů (vedlo by to i k sjednocování kvality škol ve stávajícím decentralizovaném systému).
• Stát získává data o úrovni všech žáků v uzlovém bodu výstupu z povinné školní docházky, meziroční srovnatelnost.
• Společná část je rozšířena vedle ČJ a MAT ještě o první cizí jazyk.
• Profilová část – žák si musí vybrat minimálně dvě oblasti, které bude skládat
  • Nabídka kopíruje spektrum oborů připravované inovace oborové soustavy: přírodovědná, společenská, technická, umělecká, popř. ještě informatická či komplexní řešení problému (kompetence řešit problém, čtenářská gramotnost, práce s daty a IT, analýza – syntéza, prezentační dovednost).
  • Testy profilové části jsou maximálně gramotnostně laděné, praktičtější – inspirace PISA, Scio – NSZ – analytický oddíl.
• Společná a profilová část výstupního hodnocení jsou nadále připravovány Cermatem.
• Výsledek nesmí mít fatální vliv na ukončení 2. pololetí 9. ročníku ZŠ.
• Je zrušena 60% klauzule povinné váhy v přijímacím řízení (neplní dávno žádnou roli – gymnázia mají takřka 100 %, alternativnější školy limituje v profilaci, méně žádané školy beztak berou každého). V kontextu párovacího mechanismu je to nově navíc neopodstatněné.
• Školní část – ZŠ si může ve svém výstupním hodnocení nad rámec přidat svoji část se zohledněním školního kurikula (ročníková práce, školní projekt, týmový projekt, výrobek, výstup z místně zakotveného učení apod.).
• Výsledky a výstupy školní části by bylo možné dobrovolně dokládat i střední škole v přijímacím řízení (portfolio).
• Objektivitu JPZ hlídají středoškolští učitelé vysílaní do každé třídy podle přidělení Cermatem (bude jich ale dost – množství tříd ZŠ vs. počet SŠ učitelů? – možno omezit – třídy pod XY žáků budou sloučeny i mezi jednotlivými ZŠ – tlak na podměrečné školy). Přidělovány mohou být automatizovaným systémem náhodného výběru respektujícím dopravní dostupnost, kde by učitelé podepisovali čestné prohlášení, že nejsou v konfliktu zájmů (např. dřívější práce na dané škole, společný projekt se školou, dítě či příbuzný na dané škole atp). V takových případech by se vyloučil pro podjatost a systém by ho přidělil jiné škole.
• Děti skládají zkoušky v důvěrně známém prostředí své školy – mnohem méně stresové prostředí, zlepšený wellbeing, vyšší vypovídací hodnota o skutečných znalostech a dovednostech (menší vliv stresové odolnosti na výsledek).
• Vhodné je s ohledem na změnu charakteru zkoušky z rozřazovací na výstupní hodnocení odbourat striktní časový limit poskytnutím dostatečného času tak, aby každé dítě mělo šanci uspět – například dvojnásobkem doby s tím, že většina odevzdá hotovou práci dávno před limitem. Tím se i zmenší vliv případné specifické předtestové přípravy ze strany doučovacích agentur a přípravných kurzů.
• Na ZŠ je posíleno kariérové poradenství, aby pracovníci pomohli uchazečům a zákonným zástupcům (nezbytné u dětí z nepodnětného prostředí) s výběrem složení profilových zkoušek a následně i středních škol, na které podat přihlášku. Pro tento proces musí být vyčleněna v harmonogramu dostatečně dlouhá doba, aby se kariérový/výchovný poradce stihl věnovat všem uchazečům, kteří budou mít o službu zájem.
• Jeden nebo dva pokusy? Zvážit logistické a organizační hledisko, ale dva pokusy pro žáky jako nyní by byly významně vhodnější z hlediska jejich stresové zátěže a wellbeingu. Založit i na podrobné analýze rozptylu výsledků v testech na již existujících datech a rozsahu hypotetického dopadu na výsledek (párování) v přijímačkách.

Přijímací řízení na SŠ

1. Ředitel SŠ vypíše kritéria přijímacího řízení (nejpozději v září) – obsahuje i povinné oblasti profilové části, které musí mít zájemci o danou školu složené ze ZŠ.
2. Žák si zvolí na ZŠ v přihlášce k výstupním zkouškám oblasti, kde chce skládat testy (podzim).
3. Proběhnou JPZ (ideálně první polovina února – po pololetí, před jarními prázdninami).
4. Žáci znají své výsledky JPZ, s jejich znalostí podávají teprve přihlášky.
5. SŠ mohou pořádat následně školní část přijímacího řízení – sem jsou přesunuty i talentové zkoušky na umělecké a sportovní školy.
6. Ředitel SŠ má možnost omezit přihlášené připuštěné ke školní části na základě výsledků JPZ ze ZŠ – aby to bylo zvládnutelné organizačně pro školy s největším převisem poptávky. Například stanovením maximálního počtu uchazečů do školního kola podle pořadí s ohledem na kapacitu (př.: ke školní části jde prvních 200 uchazečů). Zároveň by bylo vhodné stanovit minimální počet zvaných do školního kola jako povinný násobek počtu přijímaných (např. škola musí vybírat minimálně z trojnásobku počtu přijímaných, pokud se tito přihlásí).

Opatřením v bodě šest odpadá logistický problém na nejžádanějších školách a může být navýšen výrazně možný maximální počet podávaných přihlášek u každého absolventa.

Přínosy tohoto modelu

• snižování nerovností ve vzdělávání, zmenšení vlivu rodinného zázemí
• plošná data o výsledcích vzdělávání v uzlovém bodě konce PŠD
• zlepšení wellbeingu žáků
• sladění nabídky a poptávky mezi uchazeči a školami
• možnost SŠ se více profilovat a vybírat si přesněji své žáky
• podáváním přihlášek až v okamžiku známosti výsledků v JPZ se na jedné straně zmenší ambice rodičů, pro skutečně úspěšné i z nepodnětného prostředí či s nízkým sebevědomím to bude povzbuzení podat si přihlášku na školu snů
• nezkreslené informace o (ne)souladu mezi strukturou nabídky a poptávky pro řízení sítě SŠ na úrovni krajů, pro školy samotné i MŠMT, které by mělo plnit roli iniciátora změn i centrálního regulátora s motivačním tlakem na zřizovatele.

Přijímací zkoušky na víceletá gymnázia

• Nadále se domníváme, že nejlepší by bylo víceletá gymnázia coby nesystémový prvek zvyšující nerovnosti úplně zrušit, či alespoň postupně utlumovat.
• Pokud zůstanou zachována, ponechat klidně i stávající model JPZ konaný na střední škole (nezatěžovat ZŠ, zvlášť vždy jen pár žáků z každé školy).
• I zde přidat subtesty – minimálně o cizí jazyk.

Další doporučení

• Zavést v Cermatu konzultační skupinu učitelů z praxe na proběhlé testy – zpětná oponentura.
• Podobně ustavit fokusní skupinu z rodičů – ladit uživatelskou přívětivost celého procesu, podoby DiPSy.
• Svolat na Cermat panelové setkání expertů na psychometrii (Martin Chvál, Hynek Cígler, Patricie Martínková, … pozvat i slovenský partnerský NÚCEM) – diskutovat další zkvalitňování z pohledu psychometrie. Případně si aspoň nechat vypracovat dva nezávislé posudky psychometrické stránky JPZ.
• Podrobit používané testy empirickému experimentálnímu výzkumu dopadu časového limitu na vyplnění testů na výsledek ve vazbě na nekognitivní charakteristiky žáků a případnou ne/účast v přípravných kurzech z oblasti strategie skládání testů JPZ.
• Vydat manuál pro SŠ „Jak lépe organizovat přijímací zkoušky“ – promo školní části, práce s predikční validitou na SŠ (uchazeči u přijímaček vs. u maturity), případně na toto zřídit e-learning.
• Vydat manuál pro ZŠ „Jak na výstupní zkoušky“ (jak na minimalizaci stresové zátěže…), případně na toto zřídit e-learning.
• Nadále je třeba budovat kariérové poradenství na ZŠ a pracovat s daty z přijímaček z DiPSy na úrovni kariérových poradců ZŠ i vedení SŠ.
• Cíleně pracovat s kraji (krajskými radními pro školství) nad daty z DiPSy – proměna oborové soustavy kraje ve vztahu k státní vzdělávací politice i trhu práce.
• V DiPSy by měl být doplněn i modul usnadňující koordinaci stanovení školně specifických termínů školní části přijímacího řízení, aby byly minimalizovány časové kolize, na které si školy zvou konkrétní uchazeče, aby žák nebyl pozván v jeden okamžik na více škol.
• Možno vyvíjet nadstavbu posilující formativní prvek a kariérové poradenství. Aplikaci, která by na základě výsledků uchazeče ukázala graficky v kvadrantech, kde se výsledky dotyčného nachází, na jaké silné stránky to ukazuje, vhodné spektrum oborů a doporučení, jak své talenty dále rozvíjet.

Resumé

• Přesun na ZŠ coby výstupní hodnocení
• Skládají všichni žáci
• Přihlášky se podávají až poté, co znají žáci výsledky JPZ

• Rozšíření spektra předmětů, více gramotnostní pojetí
• Profilující část
• Na SŠ probíhá školní část, zejména na žádaných školách, kde zajistí rozřazovací funkci

Návrh ke stažení