Někde se daří, v jiných obcích nedokončí základku každé desáté dítě, ukázala Mapa vzdělávacího ne/úspěchu

Co přinesl týden  14. 2. – 20. 2. 2022 

Krátce: 

Výrok týdne:

„Postupně a pomalu. A taky citlivě. To, co je bezpečné pro jednoho, nemusí být bezpečné pro druhého. Myslím si, že je důležité děti neustále kultivovat v jejich projevu. Často se stává, že když s nějakým výrokem nesouhlasí, začnou útočit na osobu toho, kdo výrok pronesl. To je ale špatně. Pak se děti bojí mluvit, mají strach z osobních útoků,“ odpověděl Václav Fiala, loňský vítěz ceny Global Teacher Prize, na otázku, jak pro své žáky vytváří bezpečné prostředí (denikn.cz).

V souvislostech

  • Mapa vzdělávání ukázala různobarevné Česko. Někde se daří, v jiných obcích nedokončí základní školu každé desáté dítě

Kam dítě chodí do školy, na tom opravdu záleží. Jak velká je to pravda ukázal znovu a velmi důrazně tento týden zveřejněný projekt Mapa vzdělávacího ne/úspěchu. Tým Daniela Prokopa z PAQ Research vzal dostupná data České školní inspekce o zameškaných hodinách, propadlících a počtu dětí předčasně odcházejících ze vzdělávání a spojil je s daty o exekucích nebo bytové nouzi. Nyní je možné podívat se, jak to vypadá se školní úspěšností na úrovni 206 obcí s rozšířenou působností (ORP). Vzdělávací úspěch a neúspěch se v mapě měří nově vytvořeným „indexem vzdělávacích problémů“ vypočítaným ze tří datových zdrojů: podle toho, kde děti na škole propadají, jak častá je absence v hodinách a kolik dětí základní školu nedokončí (respekt.cz).

Zabarvení jednotlivých ORP podle podílu školní neúspěšnosti jednoznačně potvrzuje, z jak těžké pozice startují do života děti ze strukturálně postižených regionů. V těch nejpostiženějších propadá pětkrát více žáků než například v Praze, čtyřikrát více dětí základní školu nedokončí. Mapa vzdělávacího ne/úspěchu ukazuje, že při pohledu zblízka je situace mnohem plastičtější, než když se na výsledky vzdělávání díváme z pohledu krajů. Například v Ústeckém a Karlovarském kraji, které se jako celek se vzdělávací neúspěšností výrazně potýkají, mapa ukazuje šest ORP, které při zohlednění sociálně-ekonomických podmínek, ve kterých jejich žáci žijí, dokáží dosahovat dobrých výsledků (SeznamZpravy.cz).

Naopak mapa ukázala zaostávající oblasti na periferiích bohatších krajů. „Ano, neúspěch se koncentruje v některých strukturálně znevýhodněných krajích, ale ani jeden kraj není monolit,“ řekl pro denikn.cz Václav Korbel. Rozdíly mezi ORP jsou v některých případech opravdu extrémní – například jako v případě neúspěšné Jaroměře, která sousedí s Hradcem Králové s vysokou úspěšností vzdělávání. Právě v Královéhradeckém, ale také v Libereckém a Moravskoslezském kraji vedle sebe leží mikroregiony, které patří mezi nejlepší i nejhorší. Vysoká je míra školní neúspěšnosti i na periferii Plzeňského nebo Středočeského kraje – více než 10 % žáků nedokončí základní vzdělávání v Tachově, ve Stříbře a Stodu.

Mapa ukazuje ale také úspěch. Když se zohlední sociálně-ekonomické podmínky, vidíme, že v 9 procentech obcí dokáží potenciál znevýhodněných dětí rozvíjet – vzdělávací neúspěšnost je tu výrazně nižší, než by se dalo očekávat. To je případ už zmíněné Kadaně nebo Litvínova v Ústeckém kraji, Poděbrad na Nymbursku, Uherského Brodu ve Zlínském kraji a moravskoslezských obcí Bruntál, Krnov, Kravaře a Hlučín. „Jsou to velmi rozdílné regiony a zatím nemáme dostatečnou evidenci k zachycení jednotících linek. Ukazuje se ale, že cestou je spolupráce více aktérů. Obce, které třeba nedokážou tolik bojovat s destabilizující chudobou, zvládnou díky aktivnímu zřizovateli a školám sehnat dostatek podpůrných profesí, nabídnout práci nízkoprahových center nebo doučování,“ vysvětlil pro SeznamZpravy.cz Václav Korbel.

Najednou vidíme, že je Česká republika hrozně různobarevná, přestože jsme spíše menší země. Socioekonomické podmínky doléhají na žáky více než ve vzdělávacích systémech okolních zemí. Je to příležitost zamyslet se nad tím, jak konkrétně jim pomáhat,“ řekl pro irozhlas.cz Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor. Jak to ovlivňuje osudy dětí? V pětině obcí s nejslabšími výsledky nedokončí základní školu podle irozhlas.cz 9 % žáků, dvojnásobek celorepublikového průměru. „Nejde jen o nedostatek peněz na účtu, ale také o související stres a nestabilitu, která může vést až k rozpadu rodiny,“ vysvětluje pro irozhlas.cz Daniel Prokop. Sociální problémy spojené s předlužením a bídou podle něj nechává veřejná správa na rodiny dopadnout tak, že je úplně rozloží.

Daniel Prokop a PAQ Research se věnují souvislosti mezi školní neúspěšností a sociálně-ekonomickým znevýhodněním dlouhodobě. Vedle projektu Mapa vzdělávacího ne/úspěchu připravili pro Partnerství ve vzdělávání 2030+ analýzu s názvem Souvislost sociálního znevýhodnění a vzdělávacích problémů / Typologie obcí, spolu s think tankem IDEA vydali studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity a také analýzu Kontext školního neúspěchu: Sociální problémy a financování.

Z edukalendáře:

  • 24. 2. → online Kulatý stůl SKAV a EDUin – Dopady pandemie na vzdělávání
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments