Nové podmínky pro inkluzi zapomněly na podporu běžných učitelů

Nabízíme zápis a obrazový záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin na téma S jakými problémy se potýkají školy při zavádění inkluzivních opatření. Debata se konala 20. října, účastnili se jí Václava Masáková, emeritní ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, Zuzana Bukovská, ředitelka ZŠ Votice, Svatopluk Pohořelý ze sekce vzdělávání MŠMT, Šárka Šantrochová, ředitelka ZŠ Strž, Dvůr Králové nad Labem, Miroslav Hřebecký, ředitel ZŠ U Vršovického nádraží, Praha 10, Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí, Praha 8. Moderoval Tomáš Feřtek z EDUin. Kromě přehledu hlavních témat a videa nabízíme i zvukový záznam debaty, který je ke stažení ZDE.

Hlavní myšlenky z debaty:

• Na většině škol zatím nedošlo k výrazným změnám oproti minulému školnímu roku v počtu dětí, které vyžadují podpůrná opatření.
• Patrný je razantní nárůst administrativy. To se týká jednak zatím pomalého elektronického formuláře, který poradny vyplňují pro každého žáka, jednak vykazování údajů spojených s asistenty a žáky různým subjektům. Některé z nich jsou duplicitní.
• Přechodné financování starého systému se zásadně liší v jednotlivých krajích.
• Školy často musejí doplácet vysoké částky na asistenty, protože peníze na ně zatím stát neposlal a kraje v některých případech platí částku na asistenta stejnou, bez ohledu na míru postižení a potřebnou délku asistence. Může jít až o statisícové částky.
• Systém příliš nepočítá s financováním preventivních opatření, která by předcházela nutnosti platit podpůrná opatření.
• Mnoho opatření, včetně šablon určených na podpůrné profese, je nesystémových, což zvyšuje nejistotu, jak bude vypadat podpora v budoucnosti (Šárka Šantrochová).
• Ministerstvo zjevně získává prostředky pro nová podpůrná opatření tím, že ořezává financování těch starých (Miroslav Hřebecký).
• Oproti původnímu stavu před prvním zářím jsou všechna podpůrná opatření nároková a finančně zabezpečená (Svatopluk Pohořelý).
• Financování podpůrných opatření podle nového systému se na školách vyskytuje zatím jen ojediněle, teprve nabíhá, nelze tedy přesně pojmenovat, nakolik je funkční.
• Předpoklad, že poradny a jejich kapacita budou úzké místo nového systému, se potvrdila. Opět existují velké regionální rozdíly, ale někde se termíny na vyšetření dítěte pohybují až v řádu půl roku.
• Finanční a personální posílení kapacity poraden je zatím minimální a zjevně nedostatečné.
• Školy, které byly v podpoře inkluze výrazně napřed, se často obtížně vejdou do nového systému.
• Někteří pracovníci poraden vnímají změny velmi negativně. Zastávají názor, že masivní papírování je odvádí od reálné práce s dětmi (Václava Masáková).
• S prvním zářím se ve škole nezměnilo nic podstatného, ale byl to start k diskusi, jestli něco nemůžeme dělat lépe a jak zprostředkovat podporu i těm běžným dětem, která nemají nárok na podpůrná opatření, ale potřebují individuální péči jako všechny ostatní (Zuzana Bukovská).
• Shodu všech diskutujících bylo možné zaznamenat v tom, že nový systém financování a podpory umožňuje posílit a zkvalitnit péči asistentů, speciálních pedagogů a školních psychologů, ale zapomněl na podporu běžných pedagogů, kteří odvádějí největší díl práce.
• Celkově se dá zatím říci, že jde o malé zlepšení podpory ze strany státu zaplacené velkým zvýšením nároků na administrativu (Jan Korda).

Celou nahrávku Kulatého stolu v délce 2 hodiny si můžete stáhnout a poslechnout ZDE.