Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Pavel Trejbal 16. 6. 2025
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 9. do 16. 6., se věnujeme těmto tématům:
Novele školského zákona;
používání sociálních sítí dětmi;
informačnímu zahlcení s finalistou GTP CZ.
Týden stručně
Senátoři neschválili velkou novelu školského zákona a poslancům doporučili přehodnotit řadu jejích aspektů. Odmítli například povinné nahrazení známkování slovním hodnocením u žáků prvních a druhých tříd základních škol. Nejzásadnější navrhované změny se však týkaly odkladů školní docházky – v této oblasti drží Česko dlouhodobě evropské prvenství. Novela se proto měla pokusit odklady výrazně omezit. Senát se nevyslovil proti snížení počtu odkladů (přidal pouze možnost schválení odkladu klinickými logopedy), ale proti doprovodné podpoře pro žáky a učitele. Novela také počítala se zrušením propadnutí v prvních ročnících základních škol a všechny první třídy s patnácti a více žáky měly také získat nárok na podporu pedagogického asistenta. Obojí Senát zamítl.
Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký vidí příčinu neúspěchu novely v horní komoře parlamentu v podcenění komunikace velkých změn: „Chronicky podceňujeme komunikaci a osvětu. Předpokládáme, že přínos změny chápe většina aktérů a s osvětovou kampaní a praktickou přípravou terénu na změny začínáme až ve chvíli, kdy jsou zákony schválené. To je pozdě a v úterý se nám to velmi vymstilo,“ uvedl.
Sněmovna má nyní tři možnosti, jak s novelou naložit dál – může buď přijmout senátní verzi, přijmout ji v původní podobě nebo ji nechat spadnout pod stůl a neschválit vůbec. Celý přehled změn najdete na webu EDUinu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje v reakci na vraždu vychovatelky, kterou spáchal čtrnáctiletý žák, zavést zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší patnácti let. Tento otřesný případ je dalším dokladem nárůstu násilí páchaného dětmi – trendu, který pozorujeme i v Česku. Rostoucí agresivita bývá často spojována právě s vlivem sociálních sítí, zejména pokud jde o násilí chlapců vůči dívkám. Tématu manosféry a incelství jsme se v bEDUinu věnovali s ohledem na populární seriál Adolescent.
Přestože v tomto případě podle slov státního zástupce pachatel aktivní na sociálních sítích příliš nebyl, vražda přiměla prezidenta Macrona k tomu, aby přistoupil k plánování prvních kroků k výrazné regulaci. Jistá omezení platí už nyní – například na Facebook či Instagram se lze zaregistrovat oficiálně od třinácti let, v Česku dokonce od 15, ale lze je jednoduše obejít. O přísnější regulaci se momentálně jedná na evropské úrovni, inspirací má být loňský zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let v Austrálii. Macron na celoevropské řešení však čekat nechce. Dá se tedy očekávat, že Francie zavede zákaz samostatně v nejbližších měsících. Za konkrétní mechanismus ověřování věku uživatelů zmínil Macron například technologii rozpoznávání tváří.
Ve Spojených státech amerických se ve školách rozšířila forma péče o nadané děti s názvem Schoolwide Cluster Grouping Model – neboli školní klastrování nadaných. Název je složitý, ale metoda je relativně jednoduchá a finančně nenáročná. A je i v souladu se základními principy, na kterých stojí i české vzdělávání. Americká zkušenost navíc říká, že tato organizace výuky vyhovuje učitelům, rodičům nadaných i nadaným žákům samotným, a není to na úkor ostatních dětí ve škole. Mohlo by „klastrování“ zásadně přispět k pozitivní změně ve vzdělávání dětí s nadáním v České republice? To se dozvíte na webu EDUinu v článku Jitky Polanské. Článek vyšel v sérii „Krize 2. stupně základní školy a jak z ní ven“ za podpory grantu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Miroslav Krejčí, bývalý ředitel organizace Cermat zodpovědné za maturity či přijímačky na střední školy, začal spolupracovat s hnutím Motoristé sobě jako odborník na školství a digitalizaci. Krejčí se zúčastnil předvolební debaty pořádané organizací Učitel naživo, kde nevyloučil ani případnou kandidaturu do Sněmovny či pozici nečlenského ministra. Mezi své možné priority zařadil například zrušení Cermatu či České školní inspekce. Krejčí, nyní zaměstnaný na poloviční úvazek na Ministerstvu školství, stál za digitalizací přijímacího systému DiPSy. Funkci šéfa Cermatu opustil loni na podzim po neshodách s týmem a v organizaci ho nahradila Barbora Rosůlková. Celou debatu s experty politických stran na školství Učitele naživo můžete zhlédnout zde.
Výrok týdne
„Souvisí to hodně s digitální závislostí. Nejmladší generace alfa je socializovaná v stoprocentně digitálním prostředí, aniž by ji někdo naučil o bezpečném pohybu v online prostoru,“ více zde:
říká k problémům na platformách jako Discord šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková.
Rozhovor
„Vzdělání není nikdy hotové. Množství informací, které dnes člověk přijme za jeden týden, odpovídá objemu informací, s nimiž se člověk ve středověku setkal za celý život. Pro fungování v takovém světě jsme se ještě neměli možnost evolučně a biologicky přizpůsobit. Proto je naprosto klíčové připravit žáky pro život v takovém světě jinou cestou,“ míní finalista Global Teacher Prize CZ 2025 Pavel Daněk, který vyhrál i cenu Akademie Libchavy.
Ačkoliv roky lektoroval vědecko-popularizační programy pro veřejnost i školní skupiny, během lockdownu na jaře 2020, kdy se staral o děti zdravotníků a dalších pracovníků nezbytných profesí, mu došlo, že chce jít cestou pedagoga. „Fascinovalo mě, že za sebou můžu opravdu vidět výsledky své práce a pomáhat dětem v jejich rozvoji,“ říká Daněk. Šanci dostal na brněnské škole Labyrinth, kde působí dodnes.
V době, kdy spolu mluvíme, jste se žáky v zahraničí, a to v Paříži. Při jaké je to příležitosti?
V Paříži máme partnerskou školu, která má podobný styl výuky i přístup ke vzdělávání. Už několik let s nimi spolupracujeme. Každý rok tam jezdíme s žáky šestého ročníku a francouzští žáci pak přijíždějí k nám. Dnes už je to hlavně o budování vztahů, děti spolu zůstávají v kontaktu i v dalších letech. Pomáhá jim to v rozvíjení jazykových dovedností a odbourávání bariér, protože komunikace v cizím jazyce není snadná. Zvlášť když jde o Francouze, kteří s angličtinou přicházejí do kontaktu podobně málo jako Češi a také to pro ně není základní jazyk.
O to je ale ten kontakt zajímavější a je skvělé sledovat pokrok žáků. Letos měli zpočátku obavy, ale už druhý den si vytvořili party a navázali kontakty. To je asi ten hlavní smysl, nebát se, otevřít se, propojit se.
Snažíme se, aby každý ročník měl nějaký takový mezinárodní kontakt. Letos poprvé zkoušíme výměnu i se sedmáky, ti jedou do Španělska. U osmáků máme projekt zaměřený na kariérní vzdělávání, kdy jezdíme do německého Bielefeldu. Žáci jsou ubytováni v rodinách, takže je to víc vtáhne do cizího prostředí. Celý týden se věnujeme profesím, možnostem práce v Německu. Když pak Němci přijedou sem, porovnáváme to s českým prostředím. Vznikají z toho i různé výstupy, srovnávání příležitostí…
Deváťáci mají jiný, extrémnější typ výzvy, a to výjezd do Banátu. Ti, co chtějí, tam zažijí situace, kdy jsou víc odkázáni sami na sebe a na přežití v přírodě. Už to není úplně globální, ale o to silnější zkušenost. Snažíme se zkrátka ty projekty odstupňovat – jak náročností, tak tím, co v dané chvíli žáky zajímá.
Zmínil jste přežití v přírodě. Vy sám učíte přírodní vědy a informatiku, takže by mě zajímalo, jak to propojujete třeba právě tam?
Jako informatik technologie do přírody tahám často. Snažím se ukazovat, co všechno se s nimi v přírodě dá dělat. Že i přes telefon se dají objevovat různé záhady, zjišťovat, co žije kolem nás, jak se to dá vysvětlit a podobně. A děti už tím jsou ode mě docela nakažené. Zrovna dneska mi přišla fotka od dětí, že měly tělocvik a na jedné žákyni přistál martináč, obří motýl. Pomocí aplikace, kterou ode mě znají, ho dokázaly určit. Vyfotily si detaily, porovnávaly různé prvky na křídlech a přesně určily druh. To mě hrozně potěšilo – že i když u toho nejsem, tak to chtějí sami od sebe sdílet.
Celý rozhovor Patricie Martinů najdete na webu EDUinu.
Z edukalendáře
9.–17. 8. → Orlické hory → Odraz – kurz pro začínající učitele
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Pavel Trejbal
