Poslanci budou znovu hlasovat o zákonu o pedagogických pracovnících. Co se změní, když i napodruhé projde sněmovnou?

Co přinesl týden  17.5. – 23. 5. 2021

Krátce:

Výrok týdne:

„Když jsem já byl student, směr byl jasný: mít dobré známky, vystudovat prestižní univerzitu, najít si dobrou práci. Společnost se ale změnila, dnes už dobré známky neznamenají zajištěnou budoucnost. A s tím jde ruku v ruce další důvod, proč je třeba měnit vzdělávání. Společnost potřebuje jiné občany než kdysi,“ říká v rozhovoru Michael Fullan, emeritní profesor Torontské univerzity, který se podílel na přerodu školských systémů v několika státech světa (eduzin.cz).

V souvislostech: 

  • POSLANCI BUDOU ZNOVU HLASOVAT O ZÁKONU O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH. CO SE ZMĚNÍ, KDYŽ I NAPODRUHÉ PROJDE SNĚMOVNOU?

Již 38 poslanců se písemně přihlásilo do rozpravy k novele zákona o pedagogických pracovnících. Projednání novely, kterou s připomínkami vrátil do sněmovny Senát, je na programu schůze, která začíná 25. května. Poslanci novelu schválili s přesvědčivou převahou hlasů na konci ledna. Předcházela tomu bouřlivá diskuse, která se týkala zejména těch částí novely, které umožňují ředitelům škol uznávat po dobu tří let tzv. předpoklad učitelské kvalifikace absolventům magisterského studia nepedagogických oborů. Do vládní předlohy novely se vedle toho dostala řada poslaneckých pozměňovacích návrhů. Co se změní, když novela projde sněmovnou?

Průměrný plat pedagogického pracovníka bude zakotven na 130 % průměrné mzdy. Platy pedagogů se budou automaticky upravovat podle výkonu ekonomiky. Jde o jeden ze způsobů, jak udržet učitelské platy dlouhodobě konkurenceschopné (EDUin v Auditu 2019 navrhoval zakotvení ke mzdám vysokoškolsky vzdělaných) a jde o krok mimořádný, podobně se automaticky zvyšují platy jen vybraným profesím (soudci či státní zástupci). Problematický je ale napevno nastavený objem prostředků na tzv. nadtarif na 1/6 finančních prostředků na platy (to je podle EDUinu nedostačující, měl tvořit pětinu). Ministerstvo v připomínkovém řízení tomuto návrhu vytýkalo technické nedostatky (například že neřeší platy učitelů základních uměleckých škol nebo že stanovení přesné 1/6 pro každou školu není při současném systému financování možné). Dva z pozměňovacích návrhů Senátu se týkají právě této části novely.

Do školské legislativy se dostanou pojmy adaptační období a uvádějící učitel. Počítalo se s tím v kariérním řádu pro učitele, který sněmovna na konci minulého volebního období nejprve odhlasovala, aby jej po vrácení Senátem napodruhé neschválila. V současnosti řada škol s adaptačním obdobím pro začínající učitele počítá, odměny pro uvádějící učitele ale řeší nesystémově, například pomocí mimořádných odměn (tedy z nadtarifu). Novela počítá se dvouletým adaptačním obdobím.

Sociální pedagog či školní logoped budou pedagogické profese. I v tomto případě otevírá novela cestu k tomu, aby se tyto podpůrné pedagogické profese staly součástí systému. Jde o poslanecký pozměňovací návrh. Ze strany ministerstva to bude vyžadovat v prvním kroku nové vymezení regulace studijních programů, které budou připravovat absolventy pro výkon těchto profesí a poté i stanovit standardy profese. Financování platů těchto profesí (a tím i jejich reálné zařazení do pedagogických sborů) novela neřeší  –  nyní je některé školy platí ze šablon.

Učitelství se otevře pro absolventy magisterských neučitelských oborů. Novela umožňuje řediteli škol uznat na dobu nejdéle tří let tzv. předpoklad kvalifikace a zaměstnat jako učitele na 2. stupni ZŠ a na SŠ ne-pedagogy. Ti si během těchto tří let mají pedagogické vzdělání doplnit. Nedostatek učitelů je dlouhodobý problém, v řadě regionů je již nyní zásadní, „na výjimku“ tak tisíce ne-učitelů již nyní ve školství působí, a to bez požadavku na doplnění vzdělání (s podmínkou, že kvalifikovaný učitel má přednost). Kritici se obávají, že otevření profese ohrozí kvalitu výuky a že ředitelé škol budou dávat ne-učitelům při obsazování míst přednost před kvalifikovanými učiteli.

Učitelskou kvalifikaci bude možné získat studiem obecné pedagogiky. De facto se tím otevírá další cesta k získání pedagogické kvalifikace pro 2. stupeň ZŠ a pro SŠ mimo studium na vysokých školách. Učitelskou kvalifikaci budou moci získat absolventi dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které organizují vedle vysokých škol například i krajská vzdělávací zařízení. Tuto změnu přináší další z přijatých pozměňovacích návrhů, po kterém by mělo co nejrychleji následovat nastavení standardů pro tento typ vzdělávání učitelů.

Studentům, kteří zatím mají pouze titul bakalář, bude ředitel moci přiznat kvalifikaci. Tato úprava umožní řediteli škol, aby nejdéle na tři roky od zahájení magisterského studia (nebo po dobu trvání studia) uznal kvalifikaci studentovi pedagogického oboru.

Budou zrušeny tzv. malé akreditace pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tento krok ministerstvo školství zdůvodnilo tím, že při počtu zhruba 10 tisíc žádostí o akreditaci jde o formální proces a že kvalitu krátkodobých vzdělávacích kurzů posoudit nelze, akreditace přitom ovlivňuje podmínky pro jejich financování školou. Úřad se chce soustředit pouze na tzv. velké akreditace dlouhodobých kurzů, které vedou k získání kvalifikace.

Zvýší se kvalifikační požadavky pro asistenty pedagoga. Nároky kladené na jejich přípravu novela zvyšuje výrazně. Vedle platových a pracovních podmínek (například zaměstnávání na částečné úvazky s ohledem na přiznaná podpůrná opatření) to může být pro potenciální zájemce další překážka, kvůli níž zájem o práci asistenta pedagoga klesne.

Výběr z Edukalendáře:  

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments