Václav Zeman 16. 2. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 9. 2. do 15. 2. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Návrh zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let a reakce na něj;
snížení státní finanční podpory pro činnost spolků pracujících s dětmi ve volném čase;
nedostatek učitelů přírodních věd v českých školách.
V souvislostech
Tématem, které dlouhodobě rezonuje při diskuzích ve společnosti i ve vzdělávání, je regulace technologií i používání sociálních sítí. Předseda současné vlády Andrej Babiš rázně vstoupil do této debaty se svým návrhem, že podpoří zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Inspiraci získal ve Francii, kde možnosti takového zákazu právě projednává parlament. Zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let na začátku tohoto roku zavedla Austrálie. Na úrovni vládního návrhu zákona jsou v tuto chvíli v Dánsku, Norsku, Řecku a Slovinsku. Babiš potřebu zákazu zdůvodňuje škodlivostí nadměrného užívání sociálních sítí u mladých lidí, kterou dokládají odborníci, se kterými je v kontaktu. Část expertů je však v reakcích na dosud nedostatečně známý a konkrétní návrh spíše skeptická.
Členové Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity uvádí, že nepromyšlené zákazy pro věkovou skupinu od 13 do 15 (případně 16) let v oblasti digitálních technologií jsou málo efektivní a potenciálně i škodlivé. „Když dětem zakážeme sociální sítě, pravděpodobně budou trávit čas na jiných médiích, třeba vzroste hraní online her. Spíš než plošný zákaz by se mělo tlačit na platformy, aby dělaly sítě bezpečné pro děti. Musíme jim to tak znepříjemnit, aby se jim vyplatilo mít umírněné uživatele, ne závislé,“ říká v rozhovoru pro DVTV psycholožka Kateřina Lukavská. Podrobně vyargumentovaný text napsal vědecký novinář Deníku N Petr Koubský a tématu se podrobně věnuje i článek v MF DNES nebo jeden z dílů podcastu Vinohradská 12.
„Digitální materiály ne vždy vyvíjejí odborníci na vzdělávání. Naposledy jsme s kolegy napočítali přes čtvrt milionu vzdělávacích aplikací v angličtině. Některé jsou dobré, jiné ale velmi špatné. Digitální společnosti uplatňují svou tržní moc i mediální vliv. A i jejich vinou se ve společnosti šíří nesmyslné narativy.“
říká v rozhovoru pro EDUin Tim Oates, který stál v čele expertního panelu pro revizi kurikula v Anglii, která proběhla v letech 2010–2013.
Týden stručně
Reakce účastníků pátečního kulatého stolu o školním stravování ukazují, že nová pravidla pro české školní jídelny budou zřejmě odložena na září 2027. Informovaly o tom Novinky.cz. Předseda vlády tento návrh přednese ostatním členům koalice, aby tím umožnil prodloužení doby potřebné na adaptaci jídelen na nová pravidla. Ta původně měla platit celoplošně od září tohoto roku. Ministr zdravotnictví přislíbil školním jídelnám při zavádění novinek maximální metodickou podporu skrze SZÚ i krajské hygienické stanice. Spolupráci nabídl i rezort školství.
Během týdne před samotným kulatým stolem vyšlo v médiích k tomuto tématu několik článků. Redaktorka Seznam Zpráv se vypravila do základní školy v pražských Štěrboholích a v reportáži popsala, jak si škola s novými pravidly poradila a jak stravování ve školní jídelně hodnotí její žáci i učitelé. Publicista Stanislav Biler pak ve svém pořadu na Deníku Alarm zmiňuje například podrobnosti o finském stravování, na které se v souvislosti s vyhláškou odkazoval ministr pro sport a zdraví Boris Šťastný. Ve Finsku takzvaný model talíře určuje, že polovina jídla musí být zelenina a saláty, čtvrtina brambory, celozrnné těstoviny, čtvrtina bílkoviny. Nápoj typu podmáslí nebo voda, sladké nápoje a džusy jsou zakázány. Přísně se limituje sůl, hlídá se dostatečné množství vlákniny. Systém je tak v reálném důsledku přísnější, než s čím přichází česká stravovací vyhláška.
Jednou z řady oblastí, kterých se má citelně dotknout snížení financí v návrhu státního rozpočtu, je i činnost spolků pracujících ve volném čase s mladými. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) upozornila na to, že zatímco v loňském roce dostaly kluby, oddíly či zájmové kroužky od státu 298 milionů korun, letos je v návrhu rozpočtu pro jejich činnost pouze 250 milionů korun. „Z našeho pohledu nejde o úsporu. Jde o likvidaci systémové a dlouhodobě funkční práce s dětmi a mládeží,“ uvedl pro Hospodářské noviny předseda ČRDM Aleš Sedláček. Článek HN zmiňuje i to, že zatímco na práci s dětmi a mládeží chce stát šetřit, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury byl navýšen o devět miliard korun a ministerstvo zemědělství má mít oproti loňskému roku o čtyři miliardy korun více na podporu dotačních programů. Ministr školství Robert Plaga reagoval tím, že je otevřený dalšímu jednání a že stejně jako v loňském roce může být částka na práci s dětmi a mládeží navýšena až během projednávání rozpočtu ve Sněmovně.
Na nedostatek učitelů matematiky, fyziky, chemie, informatiky a cizích jazyků upozornili při setkání s novináři zástupci Pedagogické fakulty v Praze. Data z jejich výzkumů ukazují, že za tímto stavem nestojí jen nízké kapacity oborů připravujících budoucí pedagogy, ale především rychlost vstupu do profese a schopnost škol začínající učitele si udržet. Podle studie Střediska vzdělávací politiky PedF UK je v českém vzdělávání v nejbližší době nejvíce ohrožená matematika – pokud se nezmění současný vývoj, může být až 30 procent její výuky zajišťováno nekvalifikovaně. Děkan Pedagogické fakulty UK v Praze Antonín Jančařík na tomto setkání zdůraznil, že pro zlepšení je nutná koordinovaná spolupráce vysokých škol, státu i organizací působících v praxi. V rozhovoru pro Český rozhlas téma okomentoval předseda Asociace středních průmyslových škol Tomáš Hlaváč.
V EDUinu dlouhodobě podporujeme zřizovatele škol napříč celou republikou. Děje se tak především prostřednictvím Klubu zřizovatelů. Jeho členům pravidelně zasíláme informace o novinkách ve vzdělávání, které mohou být užitečné pro řízení jejich škol. Nad aktuálními tématy pořádáme EDUakademie lektorované odborníky. Jsme jim k dispozici i pro zodpovídání dotazů a zástupce obcí a měst vzájemně propojujeme, aby mohli mezi sebou sdílet své zkušenosti a příklady dobré praxe v řízení škol. Členství v Klubu zřizovatelů je bezplatné.
Podrobný materiál, který je pro všechny zřizovatele volně k dispozici (po předchozí registraci na webové stránce), je „Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol“. Ve třinácti kapitolách vás provede spletí předpisů a povinností, s nimiž si musíte poradit. Nabízí praktické příklady návrhů nebo řešení, které se v různých obcích či městech osvědčily. V současné chvíli je například kvůli bohatě medializované kauze v moravské obci Hnojník aktuální téma konkurzů na ředitele škol. V Kápézetce najdete samostatnou kapitolu, ve které je podrobně a srozumitelně popsáno, jak co nejlépe postupovat při pořádání konkurzu na ředitele školy, aby byl dostatečně odborný a nezatížený politickým vlivem.
Z EDUKALENDÁŘE
22.-24.2.2026 → Zámecké návrší, Litomyšl → Nakopněte svoji školu 2026
25.2.2026 (14:00-16:00) → online → Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jaké jsou priority a vize současného ministra školství?
Autor článku:
Václav Zeman
