Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Co přinesl týden 20. 3. – 26. 3.
„Mám vypozorované, že když počet dětí začne klesat, škola se začne stávat tak trochu rukojmím rodičů. Na rozdíl od velké školy tady ví, že nám jde opravdu o každé dítě. (…) Přál bych si, aby stát jasně řekl, jak má podle něj vypadat síť škol a jestli do ní malotřídky jako ta naše patří. Nebyli bychom pak tolik rukojmí toho, kolik dětí každý rok přijde k zápisu,“ myslí si Tomáš Zaňák, starosta Popelína (eduin.cz).
Projděte si tři nové studie, které vyšly v posledních týdnech. Věnují se stále aktuálnějšímu problému nedostatku učitelů (respektive důvodům, proč odcházejí ze školství), ale také tomu, jak zkušenost s online výukou ovlivnila sebevědomí rodičů při vzdělávání vlastních dětí.
Jan Drbohlav a Petra Hubatková jsou autory šetření mezi účastníky Národních srovnávacích zkoušek v roce 2022 s názvem Jak zaujmout budoucí vysokoškoláky pro studium učitelství? Ministerstvo školství, pro které tato analýza vznikla, zveřejnilo krátké shrnutí, které se zabývá překážkami, které brání akademicky úspěšnějším uchazečům o studium na vysoké škole (percentil nad 75 procent v testu obecných studijních předpokladů) podávat přihlášku na učitelský obor. Vychází z dat národních srovnávacích zkoušek organizovaných společností SCIO a s tím souvisí i omezení šetření (například ne všechny vysoké školy tento typ přijímacích zkoušek používají).
Autoři šetření vidí potenciál v 6 procentech akademicky nadanějších uchazečů o studium na vysoké škole, kteří výslovně uvedli, že by chtěli jít učit, ale na učitelský obor se nepřihlásili (19 % si jich nepodalo přihlášku, učitelskou profesi pro sebe si ale umí představit). Obecně ale platí, že čím lepší měli výsledky v testu studijních předpokladů, tím méně o studiu učitelství uvažují. „Akademicky talentovaní uchazeči, otevření studiu učitelství, kteří si k němu nepodali přihlášku, vnímají velice negativně postavení profese učitele: mají za to, že to je stresující práce bez dostatečného respektu, s malým prostorem pro kariérní růst a uzavírající cestu k jinému atraktivnímu zaměstnání,“ konstatují autoři šetření. Navíc také často nepovažují studium učitelského oboru za výzvu a ani nevěří, že by je připravilo na práci s dětmi.
Přehledovou studii Odchody učitelů z profese Yvony Kostelecké a Evy Valáškové Vincejové zveřejnilo aktuální vydání časopisu Orbis Scholae. Autorky v článku analyzují literaturu publikovanou na toto téma v zahraničí v letech 2018–2021 a dávají tak pro české školství podstatné téma do širších souvislostí. Jejich přehledový článek ukazuje, že nedostatek učitelů i problematika dobrovolných předčasných odchodů z profese jsou celosvětový problém a že „náročné pracovní úkoly a podmínky, které jsou významným zdrojem stresu“, jsou vnímány jako charakteristika učitelské profese obecně. Článek popisuje faktory vázané na osobu učitele, na prostředí ve škole i na externí faktory vznikající v důsledku státních a lokálních politik, včetně kvality pregraduální přípravy, praxí nebo podpory při vstupu do profese, které aktuálně řešíme i u nás.
Studii Václava Korbela Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do vzdělávání dětí vydal think tank IDEA. Výzkum vychází z dat čtyř dotazníkových šetření realizovaných mezi lety 202–2021. Autor studie zjišťoval, zda a jak pandemie změnila očekávání rodičů o návratnosti různých typů investic do rozvoje dětí, konkrétně šlo o: 1. Čas věnovaný rodiči v oblasti vzdělávání jejich dětí (domácí úkoly, čtení, povídání apod.); 2. Peníze investované do vzdělávacích aktivit (kroužky, doučování, knihy apod.); 3. Kvalita navštěvované školy.
Rodiče podle něj obecně očekávají, že časová i finanční investice budoucí výdělky jejich dětí zvýší, o něco menší význam pro budoucí uplatnění dítěte má podle nich kvalita školy. Toto rozložení se během pandemie nezměnilo, přesto ale došlo k zajímavým posunům. Podle Václava Korbela u rodičů slabších žáků narostlo očekávání, že investice do vzdělání zvýší budoucí příjmy dítěte, zatímco u nadprůměrných žáků není změna statisticky významná. Zároveň ale rodiče slabších dětí přikládali na konci pandemie menší váhu času, který tráví s dětmi učením. Zajímavé je také to, že rodiče si myslí, že kvalitní škola pomůže slabším žákům více než na začátku pandemie, kdežto u nadprůměrných žáků si myslí opak.
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.