Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Co přinesl týden 4. 5. – 10. 5. 2020
Krátce:
Výrok týdne: „Zásadní moment bylo uvědomění si naprosté nezbytnosti redukce učiva. Je to jako když doma shromažďujete zbytečnosti, až všude překáží, ale nechcete je vyhodit, protože je máte rádi. Jenže pak se stěhujete a přijede malý náklaďák a vy se musíte okamžitě rozhodnout, co je důležité.“ Ředitel Masarykovy základní školy v Klánovicích a předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý uvažoval v česko-slovenské online diskusi (SKAV) o výzvách, před které ho postavilo vzdělávání na dálku.
V souvislostech:
Komplikovaná debata, která se vede v souvislosti s postupným otevíráním škol po ústupu infekce covid-19, neprobíhá pouze v ČR. Podle údajů organizace UNESCO se uzavření škol související s globální pandemií týkalo až 1,58 miliardy dětí a žáků (tedy 90 % všech), přičemž jde o zcela bezprecedentní situaci v historii vzdělávání. Ze zprávy organizace z konce dubna rovněž vyplývá, že 71 zemí oznámilo, kdy se školy znovu otevřou. Z těchto zemí dvanáct již školy přímo otevřelo, 52 jich stanovilo datum opětovného otevření v tomto školním roce a pouze 7 plánuje znovu otevřít až na podzim. V čem se liší přístup jednotlivých zemí a na co myslet v souvislosti s postupným obnovováním školní docházky?
S otvíráním škol nejdříve začaly asijské země, které byly epidemií zasaženy jako první (například Čína, Japonsko či Taiwan). Tyto země povětšinou školy neuzavřely zcela plošně a tento přístup sledují i nyní, kdy školy flexibilně otevírají (i zavírají) na vymezených územích s ohledem na výskyt a rizika šíření epidemie. V Evropě jako první školy otevřelo mnohokrát diskutované Dánsko. Postupně se školy otevírají např. v Norsku, v Německu či Rakousku. Chystá se Francie, Nizozemí, Chorvatsko a další země. Obecně je třeba konstatovat, že se opatření v jednotlivých zemích příliš neliší od těch, která byla přijata v České republice. Povětšinou se jako první otevírají první stupně (nižší sekundární vzdělávání), popřípadě se do tříd vracejí závěrečné ročníky, jejichž návrat je spojen se závěrečnými zkouškami či přijímacím řízením. Z epidemiologického hlediska je důraz kladen na zachování rozestupů, hygienických pravidel nebo vzdělávání v menších skupinách žáků.
Jednotlivé země a mezinárodní organizace si nyní kladou otázku: Co dál? Jak v komentáři s obdobným názvem shrnuje pedagog a výzkumník Dominik Dvořák: Panuje shoda na tom, že současná situace zvětší znevýhodnění žáků, kteří mají horší podmínky k učení v důsledku sociokulturního handicapu. Odborníci rovněž pomocí různých metod odhadují i možné ekonomické ztráty související s výpadkem běžného vzdělávání. Aktuální analýza think tanku IDEA Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání konstatuje: „… že při aktuálním relativně krátkém zavření škol jsou nejvíce ohrožení žáci, kteří se běžícího vzdělávání na dálku neúčastní, a to ať kvůli chybějící technice, nedostatku podpory z rodiny, anebo vlastnímu nezájmu.” Podle výzkumníků může pro tyto žáky výpadek i pár měsíců vést k dlouhodobému zaostávání a další ztrátě motivace a aspirací. Proto je zcela zásadní umožnit výuku nejen žákům bez techniky, ale také se snažit zapojit nekomunikující žáky, a to přes intenzivní komunikaci s rodiči nebo ve spolupráci s terénními pracovníky. Po znovuotevření škol lze kromě doučování přemýšlet také o letních opakovacích kurzech pro ohrožené žáky. K tomu je však přirozeně nutné uvolnění finančních prostředků a organizačních kapacit, především ze strany vlády, ministerstva školství či jemu podřízených organizací. V tomto ohledu prozatím v České republice žádné kroky avizovány nebyly.
V podobném duchu uvažuje i Dvořák, který dodává, že v rámci “dohánění učiva” bude možná vhodné na čas „vypnout“ školní vzdělávací programy, aby se jimi učitelé nemuseli příští rok řídit. Dvořák zároveň upozorňuje na mnohá další doporučení mezinárodních organizací, která je dále nutné sledovat, ať již jde o OECD, UNESCO, Světovou banku a mnohé další. V tomto ohledu je nutné doufat, že se vláda a ministerstvo školství budou řídit právě tou nejlepší praxí a zkušenostmi. Prozatím to vypadá, že jsou tyto úvahy úplně na počátku.
Karel Gargulák, analytik EDUin
Výběr z Edukalendáře: