Sněmovna bude rozhodovat o tom, zda školy budou moci zaměstnat profesionály bez učitelského vzdělání

Co přinesl týden  4.1. – 10. 1. 2021

Krátce:

  • Místo známek na vysvědčení raději slovní hodnocení, doporučuje školám ministerstvo školství. „Doporučení popisuje priority, na které je vhodné se zaměřit, ale stejně tak doporučené postupy a varianty hodnocení,“ uvedla mluvčí MŠMT Aneta Lednová (novinky.cz) k dokumentu, který úřad publikoval na svém webu. „Kromě různých forem písemných testů by podle něj učitelé měli vzít v úvahu také řadu dalších kritérií, například aktivitu při distanční výuce nebo plnění zadaných úkolů,“ všímá si ČT24. Pokud se děti do konce ledna nevrátí do škol, vysvědčení za první pololetí se bude moct předávat později. Obsah vysvědčení ale budou muset školy žákům sdělit 28. ledna (novinky.cz). Inspiraci, jak může vypadat zpětná vazba nejen v době distančního vzdělávání, nabídla Učitelská platforma.
  • Nejhůře jsou na tom ti, o kterých se nemluví – žáci tříletých učňovských oborů. „Z jejich tříletého studia zbývají už jen dva roky. Protože dvě pololetí praktická výuka, která je pro ně velmi významná v podílu jejich vzdělávání, vůbec neprobíhala,“ odpovídá ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na otázku, na koho nejvíce dopadají epidemiologická omezení (irozhlas.cz).
  • Střední školy letos nemusí přijímat na základě jednotné zkoušky, většina u ní ale zřejmě zůstane.
    „Je tady něco zaběhlého, na co je veřejnost zvyklá, tak proč to pouze na rok měnit,“ cituje Josef Mačí ředitele Střední školy energetické a stavební v Chomutově Jana Mareše (SeznamZpravy.cz). Argumentem pro jednotnou přijímací zkoušku je podle oslovených ředitelů i to, že nemohou použít jiná obvyklá kritéria, jako je prospěch na základní škole nebo účast v soutěžích a olympiádách. „Myslím, že na gymnáziích budou převažovat testy Cermatu, nejsme schopní za tak krátkou dobu vyrobit vlastní validní testy,“ řekla předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová (Český rozhlas Radiožurnál). O tom, zda ve škole budou jednotné přijímací zkoušky, nebo ne, budou moci ředitelé u čtyřletých oborů rozhodnout do 8. března na základě počtu podaných přihlášek na školu, upozorňuje ČT24. „Testy Cermatu nebudou za současné situace měřit nic jiného než rodinné zázemí,“ říká Miroslav Hřebecký z EDUin (irozhlas.cz).
  • Studium ve Velké Británii pro Čechy brzy zdraží, a to nejen kvůli ukončení programu Erasmus.
    Účast Velké Británie ve výměnném programu Erasmus byla otázkou už delší dobu. „S Erasmem to bylo těžké rozhodnutí,“ cituje Blesk britského premiéra Borise Johnsona, Británie ale podle něj kvůli programu ztrácela peníze. Studium ve Velké Británii se ale do budoucna prodraží všem zájemcům. „Po brexitu budou mít studenti, kteří nově vyrazí do Británie od podzimu 2021, status „overseas fees“ – a tedy poplatky srovnatelné se studenty z Ameriky, Asie a dalších regionů,“ píše Zuzana Hodková na SeznamZpravy.cz. Studenti, kteří jsou na britských školách již zapsaní, podle ní dostudují za současných podmínek.
  • Exekutor zabavil rodině počítač, který děti používaly k přípravě do školy. Nepomohly ani doklady, podle nichž počítač dětem koupila bývalá manželka dlužníka, která „podala v listopadu žalobu, aby soud nechal notebook z exekuce vyjmout. Exekutor to totiž odmítl udělat. Zdůvodnil to tak, že ve skutečnosti není jasné, komu počítač patří.“ (SeznamZpravy.cz). Žaloba nyní čeká u soudu na to, až se k ní vyjádří exekutor.
  • Nominujte inspirativní učitele na cenu Global Teacher Prize Czech Republic. Podívejte se, jak změnili život svým žákům vítězové předcházejících ročníků (Facebook). Více o ceně i o letošních nominacích se dozvíte ZDE. Učitele, který inspiruje vás nebo vaše děti, můžete do soutěže přihlásit do konce února. „Jako hlavní vidím to, že mám rád děti. A nevadí mi být dítětem. Nejde mi o nějaké postavení ve třídě. Snažím se být dětem rovnocenným partnerem,“ říká o svém učitelství Václav Fiala, vítěz loňského ročníku Global Teacher Prize (eduzin.cz).

Výrok týdne: „Připadá mi škoda ztratit čas online hodiny výkladem a nechat žáky samotné ve chvíli, kdy třeba zjistí, že tomu nerozumí. Má to tu výhodu, že kdo něčemu nerozumí, může si video pustit dvakrát třikrát a na hodině se doptat. Problém nastává, když se na video někdo vůbec nepodívá. Ale s tím se nedá nic dělat,“ vysvětluje Štěpánka Baierlová, učitelka matematiky a informatiky na základní škole v Sušici, která vloni skončila druhá v ceně pro inspirativní učitele Global Teacher Prize, proč při online hodinách nevykládá novou látku. (lidovky.cz)

V souvislostech: 

  • KDO MŮŽE BÝT UČITEL? SNĚMOVNA BUDE ROZHODOVAT O TOM, ZDA ŠKOLY BUDOU MOCI ZAMĚSTNAT PROFESIONÁLY BEZ UČITELSKÉHO VZDĚLÁNÍ

Po dlouhém čekání se před Vánoci dostalo ve druhém čtení na dlouho odkládanou novelu zákona o pedagogických pracovnících. Tento týden ji projednal školský výbor Sněmovny. Ministerský návrh směřuje do posledního kola, a to k definitivnímu hlasování ve Sněmovně. Půjde v něm s velkou pravděpodobností o poslední větší změnu školské legislativy v tomto volebním období.

Školský výbor doporučil Sněmovně, aby jako celek novelu schválila a přidala doporučení, aby se do novely promítlo zvýšení příplatku za třídnictví ze současného minima (600 korun) na 1500 až 2300 korun. Na tomto kroku se poslanci shodli s ministrem školství Robertem Plagou, podle kterého by ředitelé škol mohli třídnické příspěvky zaplatit z navýšených nadtarifních prostředků.

Vyostřená diskuse se vedla o tu část novely, která přináší pravidla pro zaměstnávání nepedagogů jako učitelů na 2. stupni základních škol a na středních školách. Ředitelé škol mohou jako učitele zaměstnat člověka bez pedagogického vzdělání pouze v případě, pokud nemají žádného kvalifikovaného zájemce. To se nelíbí například koaliční ČSSD, školským odborům, zástupcům pedagogických fakult a některým profesním organizacím.

„Nevystačíme si s tím, že je někdo třeba skvělý zahradník nebo chemik, ale potřebujeme opravdu znalosti pedagogiky, didaktiky a metodiky,“ shrnula pro ČT24 poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) obavy těch, kdo jsou přesvědčeni, že otevření učitelské profese sníží kvalitu vzdělávání. Novela počítá s tím, že by ve školách mohli učit lidé s vysokoškolským diplomem, ale bez pedagogického vzdělání. Do tří let by měli povinnost si potřebnou kvalifikaci doplnit. O jejich učitelských předpokladech by rozhodoval ředitel, což se nelíbí vysokoškolskému pedagogovi Stanislavu Štechovi, který byl tak jako Valachová ministrem školství za ČSSD. „Ředitel školy bude tou jedinou osobou, která rozhodne, že inženýr strojař bude na škole učit třeba chemii nebo jiný předmět, pokud ho to baví a ředitel nemůže nikoho jiného sehnat. Je to jistě příklad extrémní, ale zákon by ho umožnil,” citují ho novinky.cz.

Robert Plaga s těmito postoji nesouhlasí. „Změna podle něj ředitelům škol kromě přijímání nových učitelů otevře „sekundární kanál”, jak pedagogický sbor doplnit o vysokoškoláky s magisterským titulem, případně i další odborníky s nejméně pětiletou praxí v oboru např. jako učitele praktického vyučování či odborného výcviku,“ píší novinky.cz.

Podle ministerského šetření z roku 2019 bylo 6,6 % učitelských úvazků obsazeno učiteli bez potřebné kvalifikace, tzv. na výjimku. S kvalifikací učitelů mají školy potíže už od roku 2004, kdy stát požadavky na profesi učitele poprvé definoval. Zákon platný od 1. ledna 2005 předpokládal, že po přechodném pětiletém období budou učit pouze absolventi vysokoškolských pedagogických oborů. Přechodné období bylo v roce 2009 prodlouženo o dalších pět let, těsně před jeho uplynutím pak byla schválena nová úprava zákona, která umožňuje ředitelům škol zaměstnávat již zmíněných 6,6 % nekvalifikovaných učitelů, pokud se jim nedařilo volné místo zaplnit učitelem kvalifikovaným. Ředitelé škol ale musí opakovaně dokládat, že kvalifikovaného učitele dále hledají.

„Vstup lidí s jinou vzdělanostní a profesní zkušeností do profese učitele je nejen rozumný, zejména v segmentech, jako jsou druhé stupně základních škol a střední školy, ale z řady důvodů i nutný. Celoživotní povolání mizí, učitelství jistě nebude výjimka,“ píše v komentáři Jiří Nantl, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast vzdělávání (ODS). Upozorňuje ale, že to nemůže fungovat bez nastavení kariérního systému a profesního standardu, který alternativní cestu k získání učitelské kvalifikace umožňoval.

Výběr z Edukalendáře: 

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments