Velká část Evropy školy již otevřela. Vědci zkoumají, jak velkým rizikem je infekce pro děti

Co přinesl týden  18. 5. – 24. 5. 2020

Krátce:

  • Školy se připravovaly na znovuotevření, podle ministerstva se očekává návrat asi poloviny žáků 1. stupně. Ministerský manuál pro znovuotevření sklidil mezi řediteli rozporuplné reakce, část si jich stěžovala, že podmínky jsou nerealistické, část je hodnotí jako odpovídající situaci. Podle Oldřicha Botlíka nejsou problémem ministerského manuálu v médiích přetřásané detaily, ale to, že ministerstvo od počátku nedalo jasně najevo, že manuál není závazný. Neúplné základní školy mohou mít potíže se zajištěním míst pro všechny děti přihlášené do školních skupin, upozornil například článek v Českokrumlovském deníku, jinde budou rodiče řešit, jak dostat děti do škol bez školních autobusů.
  • Děti chtějí za třídními, řada z nich se s nimi ale ve škole nesetká. Ministerstvo školství odhaduje, že se do škol vrátí 40 až 60 procent žáků 1. stupně základních škol. “Tam, kde nejdou učit do škol třídní, po čemž děti a rodiče touží, nastoupí kolem čtvrtiny žáků. To jsou ti, jejichž rodiče nutně potřebují poslat děti do škol,” řekl Právu předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
  • “Učitelé by neměli přistupovat k dětem, jako by byly po prázdninách,” říká v článku na webu Rodiče vítáni terapeutka Silvie Stretti, mají za sebou totiž náročné období, kdy si stejně jako učitelé musely zvykat na zcela nové podmínky a neodpočinuly si. K péči o psychický stav dětí vyzvala v tiskové zprávě Učitelská platforma,  publikován byl materiál Až se sejdeme ve škole, který provází specifickými potížemi, se kterými se budou vyrovnávat děti i učitelé vracející se z izolace do tříd.
  • Termíny přijímacích zkoušek na vysokou se řadě studentů překrývají s termínem maturit. Na problém upozornil text v Deníku N, který zároveň upozornil, že střední školy, které často jen s obtížemi zajistily zkušební komise, nemají moc prostoru pro přesun zkoušky na jiný termíny. Česká středoškolská unie v otevřeném dopise vyzvala rektory a děkany vysokých škol o odklad přijímacích zkoušek na přelom června a července. Obává se dalšího znevýhodnění českých zájemců o studium na vysokých školách oproti slovenským žákům, kteří dostali “úřední” maturitu.
  • Děti se budou muset obejít bez škol v přírodě a vícedenních školních výletů. Vícedenní školní akce jsou podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví z 18. května do odvolání zakázané, od 27. června budou povoleny zotavovací akce pro děti do 15 let. „Dohodlo se tak ministerstvo zdravotnictví spolu se zástupci organizací pořádající tyto akce,“ uvedla pro server iRozhlas.cz vedoucí tiskového oddělení úřadu Renata Povolná.

Výrok týdne: „Získávat zkušenost znamená evidovat jevy, které se dějí, zejména jevy překvapivé, tyto jevy archivovat, organizovat a analyzovat. Když to dělá jeden člověk, zkušeností moc není, ale když se dá dohromady třeba jen dvojice nebo trojice učitelů a každý to zkusí jinak, tak zkušeností bude daleko víc, posune je to. A to nejen pro dobu krize.“ Milan Hejný odpovídal na otázku, zda současná situace může mít i pozitivní dopady, v rozhovoru pro studentský projekt Presloviny.cz.

V souvislostech: 

  • VELKÁ ČÁST EVROPY ŠKOLY JIŽ OTEVŘELA. VĚDCI ZKOUMAJÍ, JAK VELKÝM RIZIKEM JE INFEKCE PRO DĚTI

Jak dostat děti do škol řeší vedle Česka řada dalších zemí. Celkem zavřelo školy od začátku roku téměř 190 zemí, což se po celém světě dotklo 90 procent žáků. Zatímco o uzavření škol se rozhodlo velmi rychle, s otevíráním jsou země opatrnější. „Sto zemí zatím neoznámilo datum pro znovuotevření škol, 65 jich má plán pro částečné nebo plné znovuotevření a 32 se jich rozhodlo dokončit školní rok online,” píše se v materiálu zveřejněném na webu UNESCO. V nejistotě ohledně toho, jak bude vypadat konec jejich školního roku, je tak téměř 900 milionů žáků a studentů.

V Evropě, jak zaznamenalo situaci ke konci minulého týdne UNESCO, prozatím plně otevřely školy v Norsku, Rakousku či Bělorusku. K podobnému kroku, jaký zvolila Česká republika, tedy k částečnému otevření, přistoupila celá řada evropských zemí. Patří mezi ně například Francie, Belgie, Nizozemí, Dánsko, Německo, Slovinsko, Chorvatsko nebo Řecko. Až v září se do školy vrátí školáci v Itálii nebo Španělsku, upozorňuje BBC v článku, který sleduje také data pro znovuotevření obchodů, restaurací nebo kadeřnictví.

Otevírání škol ve většině zemí doprovází diskuse o tom, jak velkým epidemiologickým rizikem tento krok je. Závěry expertů nejsou zcela jednoznačné. Řadu studií, která se zabývá rizikem šíření onemocnění Covid-19 mezi dětmi, shrnuje agentura Reuters. Několik studií konstatuje, že děti významnými přenašeči nového typu koronaviru s velkou pravděpodobností nejsou. Za šíření koronaviru v tzv. rodinných clusterech jsou podle dosud známých informací děti odpovědné v jednom z deseti případů.

Zároveň ale studie německých odborníků ukazuje, že i když je mezi potvrzenými případy koronaviru malý počet dětí, neznamená to, že se tím snižuje epidemiologické riziko. Jen pro ilustraci – v USA jsou podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mezi potvrzenými případy nákazy 2 procenta dětí, v Číně 2,2 procenta, v Itálii 1,2 procenta a ve Španělsku 0,8 procenta. Důvod je pravděpodobně větší počet asymptomatických případů v této věkové skupině. Že jsou bez obtíží, ale neznamená, že jsou méně nakažlivé, upozorňují němečtí vědci. Riziko je podle nich u dětí stejné jako u dospělých, informuje New York Times. Němečtí epidemiologové prosazují řadu opatření, mezi něž patří dodržování rozestupů, zvýšená hygiena, větrání, užívání roušek a jiné ochrany obličeje.

V Německu se právě s ohledem na epidemiologická opatření rozhodli pro návrat vyšších ročníků, u nichž se předpokládá snazší vymahatelnost nových hygienických pravidel. Další země – například Dánsko nebo Francie – ale otevírají i třídy, které jsou ekvivalentem tříd prvního stupně základních škol.

Obdobný scénář jako Česká republika zvolili ve Francii. Zde se některé školky a školy otevřely pro část žáků do 15 let již 11. května (France 24), a to v tzv. zelených zónách, jak francouzská vláda označuje regiony, kde se epidemii podařilo zkrotit. Podobně jako u nás se francouzské školy budou otevírat za poměrně přísných hygienických pravidel. O tom, kdo z žáků se do školy vrátí, se rozhodovalo i podle jejich speciálních vzdělávacích potřeb nebo podle situace rodičů. V zemi, která patří v Evropě mezi nejvíce zasažené, mnozí rodiče odmítli své děti do škol poslat. Ve Francii se rovněž objevily případy opětovného uzavření škol v souvislosti s výskytem nemoci.  Uzavřeno bylo  70 z celkového počtu 40 000 otevřených škol. Zvýšení počtu nových onemocnění a vyšší riziko pro žáky a učitele však otevření škol nepřineslo, shodlo se 22 evropských ministrů školství. Například v Dánsku jsou přitom třídy nižších ročníků základních škol otevřeny déle než měsíc.

Na Slovensku rozhodli o částečném znovuotevření škol od 1. června, tamní ministerstvo školství připravilo podrobné manuály a instruktážní videa. Vysvětluje v nich nejen opatření, která budou znovuotevření škol provázet, ale i důvody, které k tomuto rozhodnutí ministerstvo vedly. Zmiňuje socializační roli školy a potřebu žáků být v kontaktu s vrstevnickými skupinami, snížení zátěže rodičů, ale také odbřemenění velké části učitelů, kteří realizují výuku na dálku.

analytik EDUin Karel Gargulák, Radka Hrdinová

Výběr z Edukalendáře: 

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments