Sdílet článek
Praha, 1. září – Začal nový školní rok 2025/2026, do školních lavic opět usedlo přes milion žáků. Volby do Sněmovny a nové vedení ministerstva školství, převod nepedagogů nebo financování školních psychologů – EDUin přináší přehled toho, co všechno se v novém školním roce změní. Letos je totiž výčet novinek větší než obvykle, důvodem jsou schválené velké novely školského zákona.
EDUin 1. 9. 2025
Zrušení dodatečného odkladu – Od 1. září 2025 již nebude nadále možné, aby dítě, které neprokáže dostatečnou tělesnou nebo duševní vyspělost, mohlo být odesláno zpět do mateřské školy. Doposud to zákon umožňoval v průběhu celého prvního pololetí 1. třídy.
Revize RVP a pilotní ověřování – Jedním z klíčových bodů vlády Petra Fialy byla i revize rámcových vzdělávacích programů. Ministerstvo školství dotáhlo ke konci minulého roku RVP pro předškolní a základní vzdělávání, u středního vzdělávání se prozatím čeká na inovaci oborové soustavy. Mateřské a základní (v 1. a 6. ročnících) školy mohou již od letošního září učit podle nových revidovaných programů, prozatím v dobrovolném režimu. Zato modelové školní vzdělávací programy (ŠVP) pro základní školy mají zpoždění a teprve se budou pilotovat. Ministerstvo navíc od září spouští pokusné ověřování oboru Lyceum.
Financování podpůrných pedagogických pozic – Novela školského zákona zajišťuje školám od 1. září financování například školních psychologů či speciálních pedagogů. Jejich činnost bude důležitá i z důvodu, že má v dalším období dojít k omezení odkladů školní docházky. Kromě toho se ukotvuje i pozice sociálního pedagoga, který bude taktéž hrazený ze státního rozpočtu. Jde o spojku mezi školou, rodinou a sociálními službami ve chvíli, kdy škola potřebuje řešit například náročnou situaci žáka.
Úprava maturit – Změny se dotknou i maturitních zkoušek, jako jedna z možných forem se na všech středních školách zavádí komplexní profilová práce či možnost nahrazení některých zkoušek certifikátem (typicky u cizích jazyků).
Úprava školního stravování – Dochází k aktualizaci spotřebního koše, podle kterého má škola povinnost připravovat školní stravování, jídlo by mělo být zdravější, mít více zeleniny, méně soli, cukru a zpracovaných potravin. Kromě toho si strávník nově může přinést do školní jídelny vlastní jídlo. Jelikož jde o největší změny v úpravě spotřebního koše za posledních třicet let, počítá vyhláška s postupným přechodem na nová pravidla, což dává školám čas se přizpůsobit až do 1. září 2026.
Změna ministra a boj o školský rozpočet – Začátkem října (3. a 4.) se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny, které s sebou kromě nové vlády přinesou i změnu v čele školského rezortu. Současný ministr školství Mikuláš Bek již na jaře avizoval, že nehodlá znovu kandidovat. Jeho nástupce čeká nelehký úkol – spolu s novými kolegy ve vládě bude řešit státní rozpočet na příští rok, ze kterého bude potřeba zajistit pro školství co nejvíce peněz. První návrh státního rozpočtu počítá pro školství přibližně s 276,5 miliardami korun (asi o 14,4 miliardy korun méně), což je důsledkem změny financování platů nepedagogických pracovníků, které v rámci rozpočtového určení daní přešlo ze státního rozpočtu na obce a kraje.
CO NÁS ČEKÁ VE ZBYTKU ŠKOLNÍHO ROKU:
Převod nepedagogických pracovníků – Financování nepedagogických pracovníků přejde od 1. ledna 2026 ze státu na zřizovatele škol, tedy na kraje a obce. MŠMT si od této změny slibuje řádnější hospodaření s placením například uklízeček, školníků či kuchařek. Školy se tohoto kroku spíše obávají nebo s ním nesouhlasí, mnozí zřizovatelé upozorňují na to, že podle předběžných propočtů jim převáděné prostředky na nové závazky nebudou stačit a budou muset na nepedagogické pracovníky za stát doplácet.
Indexové financování škol – Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost také možnost odlišné alokace financování škol. Změna má přispět ke snižování nerovností mezi školami způsobenými nerovným složením žáků se sociálním a ekonomickým znevýhodněním. Předpokládá snížení počtu opakovaných ročníků a vyšší míru dokončení základního a středního vzdělání. Na školách ohrožených sociálním znevýhodněním také udržení nebo zvýšení počtu kvalifikovaných pedagogických pracovníků.
Slučování škol – Obce, které zřizují více škol, budou mít od 1. ledna 2026 povinnost následující tři roky sledovat, zda každá školská právnická osoba alespoň jednou k 30. září (v letech 2026, 2027 nebo 2028) dosáhla minimálně 180 dětí nebo žáků. Pokud tomu tak nebude, musí být dané školy sloučeny nejpozději do 31. prosince 2028. Jde o krok státu ke zefektivnění sítě škol, přičemž místa výuky mohou být zachována pod jedním ředitelstvím. Malých sídel, kde je jen jedna škola, typicky malotřídka, se tato úprava nijak nedotýká.
Opětovné přijímačky nanečisto – Letos ministerstvo školství spolu s Cermatem nabídly základním školám takzvané přijímačky nanečisto pro deváťáky. Přestože šlo původně o dobrou myšlenku, pomocí níž chtěl školský rezort umožnit cvičné psaní testů případným zájemcům, obtížnost úloh děti vyděsila. Testování se uskuteční i v tomto školním roce, konkrétně 28. ledna 2026, školy si ale o zkoušku musí zažádat samy, navíc si pak po vlastní linii řeší vyhodnocení testů.
Zjišťování výsledků vzdělávání – Ve dnech 11. května až 5. června 2026 provede opět po čtyřech letech Česká školní inspekce zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníku základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Ověřovat se bude dosažená úroveň českého jazyka a matematiky, součástí bude i dotazníkové šetření mezi řediteli, učiteli a žáky zapojených škol. Výsledky těchto šetření pak slouží ministerstvu školství a dalším institucím při rozhodování o dalším rozvoji vzdělávacího systému, navíc umožňují porovnávat výsledky v čase a sledovat, jak se školství vyvíjí.
Kontakty pro média:
Miroslav Hřebecký, programový ředitel
miroslav.hrebecky@eduin.cz / 777 230 849
Lucie Slejšková, analytička EDUinu
lucie.slejskova@eduin.cz / 739 086 277
Nikola Šrámková, analytička EDUinu
nikola.sramkova@eduin.cz / 604 766 771
Pavel Trejbal, zástupce vedoucí komunikace EDUinu
pavel.trejbal@eduin.cz / 720 163 595