Žákovské parlamenty: Zlepšit školní prostředí mohou i děti na prvním stupni

U příležitosti dnešního setkání zástupců žákovských parlamentu se senátory a předávání titulů Škola pro demokracii (ZDE), publikujeme reportáž z poděbradské školy, kde funguje žákovský parlament jak na druhém, tak na prvním stupni. Reportáž o projektu Pet for Pets byla napsána pro bulletin programu Variant (ZDE). Žákovské parlamenty pomáhá na školách zavádět Centrum demokratického učení (CEDU) a více se o nich můžete dozvědět ZDE.

„Pojďte, čekají na nás venku zaměstnanci technických služeb,“ vyzve Dana Šafránková asi patnáct dětí z druhé až páté třídy, které se sešly po vyučování ve třídě prvňáčků. Tahle skupina se tu schází pravidelně, aby spolu probírala, co nového by bylo dobré ve škole nebo jejím okolí změnit nebo vylepšit. Jsou to totiž parlamenťáci, jak je občas paní učitelka Šafránková oslovuje. Zástupci druhých až pátých tříd, kteří tvoří prvostupňový žákovský parlament na základní škole T. G. Masaryka v Poděbradech.

Dnes mají na programu instalaci odpadkového koše na psí hovínka. Po krátké rekapitulaci toho, co se dělo na předchozí pracovní schůzce, se malí parlamenťáci vydávají ven před školní budovu, kde už na ně čekají pánové v pracovních kombinézách. Děti přihlížejí montáži odpadkového koše. A jakmile je hotovo, vyhlédnou si prvního kamaráda s pejskem, který se prochází po trávníku před školou, aby mu koš ukázaly a zeptaly se ho, co na něj říká.

Možnost ovlivňovat prostředí školy i její okolí je pro děti rozhodně zajímavá. Potvrzují to i v odpovědích na otázku, co je vlastně na práci v žákovském parlamentu baví. „Baví mě, že jsem si našla nové kamarády a že něco můžu udělat pro naši školu,“ odpovídá bez zaváhání třeťačka Nikola.

Instalací odpadkového koše ale jejich projekt nazvaný Pet for Pets ještě nekončí. Pokračují ve třídě, kde se v kroužku na koberci střídají v nápadech, jak dát vědět o tom, že je koš na školním pozemku k dispozici ostatním, a kam umístit lopatky, které vyrobili z plastových pet lahví. Děti se chtěly psích hovínek na trávníku před školou zbavit už delší dobu. Poté, co zjistily, že nebudou stačit cedule, které vyrobily a umístily před školu, rozhodly se požádat o podporu poděbradskou radnici.

Účast v žákovském parlamentu neobnáší jen hlasování a hledání námětů na to, co by se dalo změnit. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se nebáli vyjádřit svůj názor a říct ho před ostatními. I proto s úředníky na městském úřadě jednali sami, paní učitelka je při takovém úkolu pouze doprovází. A přestože se setkání s úřadem sedmi až jedenáctileté děti podle svých slov nejprve obávaly, byly ochotou úředníků nakonec mile překvapeny. O koš se teď hodlají dál starat a připravují anketu mezi místními obyvateli.

Děti oceňují, že škola bere vážně jejich nápady a náměty. Školu zase může leckdy překvapit, jak dobře si děti všímají prostředí, ve kterém tráví svůj čas. Jedním ze souběžných projektů žákovského parlamentu bylo vylepšení školních záchodků, které dětem přišly neútulné a špinavé. Dalším projektem, který děti velmi oceňují, jsou hry o přestávkách. „Na parlament jsem se přihlásil kvůli tomu, abych získal pro třídu karty a mohli jsme je hrát o přestávkách tak jako loni,“ popisuje svoji motivaci jeden z malých parlamenťáků. Vadí mu totiž, když se o přestávkách nemají jak zabavit a jenom běhají po třídě. Loni parlament uspořádal soutěž pro všechny třídy a děti se učily, jak zajímavě trávit čas ve volných chvílích mezi hodinami.

„Děti jsou šikovné a dobře spolupracují,“ uzavírá dnešní setkání paní učitelka Šafránková poté, co si všichni zapsali úkol na příště a rozešli se za dalším programem. Na žákovských parlamentech oceňuje, že se děti učí spolupracovat a říkat nahlas před ostatními, co si myslí. Možnost ovlivnit věci kolem sebe a zastávat v kolektivu nějakou roli může navíc podle jejích zkušeností některé děti úplně proměnit. „I problematické dítě se potom, co dostane důvěru, ukáže v úplně jiném světle,“ dodává paní učitelka. Navíc se děti učí, že nespokojenost samotná není řešení, a pokud jim ve škole něco vadí, není nic jednoduššího, než to zkusit změnit. Což je dovednost, která se jim určitě bude hodit i poté, co opustí školní lavice.