Anketa Literárních novin ke kvalifikaci učitelů: Wildová, Spilková, Růžička, Feřtek, Soukal, Píšová, Hausenblas, Sotolář, Slavík, Cichoňová

ilustrační foto. zdroj: by IITA Image Library (flickr.com)(CC BY-NC 2.0)

Ve spolupráci s Literárními novinami publikujeme ukázky z obsáhlé ankety na téma kvalifikace učitelů. Sešlo se v ní deset příspěvků zahrnujících prakticky celé spektrum názorů, které se v probíhající veřejné debatě objevují.  K tématu si můžete na webu eduin přečíst i tiskovou zprávu s obsáhlou diskusí (ZDE) nebo se podívat na reportáže a debaty v rádiu a televizi (ZDE). Autorem ankety je Michal Komárek.

U každého účastníka ankety publikujeme jeden charakteristický odstavec a přidáváme link na celý jeho příspěvek.

Radka Wildová, děkanka Pedagogické fakulty UK, Vladimíra Spilková, profesorka PedF  UK  – celý příspěvek čtěte ZDE.

Učitelé bez vysokoškolského vzdělání by měli jednoznačně ze školství odejít. 10 let výjimky ze zákona, který vyžaduje vysokoškolské magisterské studium, byla dostatečně dlouhá doba k doplnění si požadovaného vzdělání. Pokud jde o absolventy VŠ, kterým chybí profesní vzdělání, tedy pedagogickopsychologické a oborově didaktické, ale kteří mají delší praxi, jsou motivovaní pro učitelství a mají dobré výsledky práce se žáky, tak zde je na místě hledat řešení. Konkrétně to znamená vytvořit dostatečnou nabídku takových forem vzdělání, které vyjdou vstříc potřebám těchto učitelů a umožní jim doplnit si vzdělání ve zkráceném časovém horinzontu.

Jiří Růžička, ředitel Gymnázia Jana Keplera – celý příspěvek čtěte ZDE.

Představa, že by k 1. lednu příštího roku museli ze škol odejít všichni ti, kteří nesplňují formální podmínky „kvalifikovanosti“ je naprosto děsivá! Nutíme tak odejít nejen rodilé mluvčí, ale i lidi, kteří mají „jen“ odborné vysokoškolské vzdělání a nedodělali si z různých důvodů povinné pedagogické minimum, lidi, kteří v roce 2005 měli odučeno 10-12 let a denní praxí dávno ukázali, že něco umí. Budou muset odejít často i lidé z oborů, v kterých ředitelé zoufale hledají kohokoliv trochu použitelného – odborné předměty, matematika, fyzika… Argument, že na úřadech práce jsou tisíce učitelů, je směšný. Ano, jsou tam ti, kteří vystudovali pedagogické fakulty, ale dobří učitelé ještě být nemusí a jsou tam ti, kteří studovali obory, které mají všechny školy bezproblémově obsazené – dějepis, čeština, výchovy…

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin – celý příspěvek čtěte ZDE.

Vzhledem k tomu, že intelektuální špičky populačního ročníku chodí na pedagogické a učitelské fakulty jen výjimečně, měli bychom hledat způsob, jak k té profesi přitahovat později lidi z jiných oborů, pokud v sobě objeví radost z toho, že někoho učí. V tuhle chvíli neproblematicky může učit jen ten, kdo se pro tuto profesi rozhodne po maturitě v osmnácti. Pak už je to vždy velmi složité – „dálkové“ studium při práci a rodinných povinnostech, to je často velká překážka. A člověk s jedním či dvěma vysokoškolskými tituly prostě nepůjde studovat od prváku národku jen proto, že to požaduje zákon. Ale tratíme rozhodně víc my než on. Mimochodem lidé s vysokou školou a několika tituly, kteří se ale netrefili přesně do požadavků zákona, to je velmi častý případ. Takže hledejme cesty, jak těmhle motivovaným a vzdělaným lidem nabídnou doplnění pedagogické kvalifikace, které odpovídá jejich odborné a intelektuální úrovni. Určitě to ocení.

Josef Soukal, středoškolský učitel – celý příspěvek čtěte ZDE.

Za velmi problematický považuji návrh, aby rozhodování o tom, zda je učitel kvalifikovaný, bylo svěřeno do rukou ředitelů škol. Nechci snižovat schopnosti nynějších ředitelů, ovšem ani ti, kteří svoji práci vykonávají s vysokou odborností (k níž počítám i stránku etickou), prostě nemohou být arbitry v otázce podmínek kvalifikace, nastavení výchozích parametrů pro vykonávání praxe. Ty jsou formulovány a garantovány státem na základě nynějšího stavu odborného poznání. Každý pedagog, tedy i ředitel, má právo a možnost se k nim vyslovit, nemůže se však stavět do pozice superodborníka, který rozhodne, že např. češtinář nemusí absolvovat studium morfologie či dějin literatury.
 Naopak právem a povinností ředitele je učinit vše pro to, aby špatní učitelé buď svou práci zlepšili, nebo ze školy odešli. V tomto ohledu ovšem řídícím pracovníkům leccos chybí – zejména standard kvality učitele a také čas na soustavné sledování výkonu svých zaměstnanců.

Michaela Píšová, vysokoškolská učitelka – celý příspěvek čtěte ZDE.

Tato společnost, společnost 21. století bývá charakterizována jako společnost znalostní. V celé řadě povolání se zvyšují požadavky na vzdělání doložené formální kvalifikací jako zárukou profesní připravenosti. Bylo by zcela absurdní, kdyby učitelství šlo opačným směrem, k učitelům jako nositelům vzdělání bez příslušného vzdělání. Nezpochybňujme tento základní princip. Hledejme ale zároveň odpovědi na otázku, jak zkvalitnit a zefektivnit cestu k získání tohoto vzdělání pro současné odborníky, kteří působí jako učitelé, i pro budoucí učitele. Na pedagogických fakultách velmi pozorně nasloucháme hlasům z probíhající diskuse a jsme připraveni reagovat na ně jak v rámci nabídky programů směřujících k doplnění kvalifikace, které budou zohledňovat potřeby studujících, tak v oblasti přípravného vzdělávání učitelů. Příklady dobré praxe v tomto směru nemusíme hledat jen v zahraničí, i u nás se již úspěšně vyzkoušelo přípravné studium s tzv. klinickým rokem (či jinde klinickým semestrem), kdy budoucí učitelé získávali zkušenosti přímo ve školách s podporou mentorů i učitelů z fakult. Připomeňme ale také, že kvalifikace je podmínkou nutnou, nikoli však dostačující.

Ondřej Hausenblas, vysokoškolský učitel – celý příspěvek čtěte ZDE.

Politici a manažeři u nás chtějí měnit školství od konce: Kdo věří na to, že pravé učitelské vzdělání má poskytovat jen fakulta, ať prvně prozkoumá a vysvětlí, jak dobře dnešní učitelské fakulty slouží. Dokud však jsou těmi nejpovolanějšími posuzovateli samy fakulty, neočekávejme od nich požadavek na významné proměny kvality v učitelské přípravě. Leckde se opravdu snažíme zlepšit – ale jaktože pořád nemáme žádnou fakultu, která by opravdu provázala přípravu učitelů s praxí ve škole? Různé modely zahraniční známe. U nás zřejmě nemůžeme vést studenty v přímé spolupráci se školami v celém průběhu a pojetí studia, protože bychom se museli vzdát řady svých oborových přednášek a cvičení. VŠ učitelé by se museli všichni naučit, jak „koučovat“ studenty v jejich výuce daného předmětu, jak spolupracovat s učiteli z praxe.

Zdeněk Sotolář, učitel ZŠ – celý příspěvek čtěte ZDE.

Je velmi smutné, že MŠMT opět zaspalo a nechalo situaci zajít tak daleko: je však možné, že také zaspali mnozí učitelé, spoléhajíce na nekonečnost výjimek. Proto musíme udělat definitivní tečku za všemi výjimkami a nepřipustit žádné další plošné prodlužování starých, nebo dokonce vytváření nových výjimek. S ohledem na věk a délku praxe ať jsou některým učitelům uděleny pouze individuální výjimky (přibližně tak, jak naznačuje zákon). To však nemůže být rozhodnutím pouze samotného ředitele školy. Na druhé straně je nesmyslné vyžadovat od učitelů dvě vysoké školy, zejména v případě učitelů odborných předmětů na středních školách. Absolventům odborných vysokých škol by mělo stačit pedagogické minimum. V tom smyslu by měl být zákon urychleně upřesněn.

Jan Slavík, vysokoškolský učitel – celý příspěvek čtěte ZDE.

Učitelství je vysokoškolský obor. Žádný obor nemá hodnotu ani smysl v podobě seskupení izolovaných jednotlivců, byť sebevíce nadaných. Smyslem oboru je soustředit intelektuální kapacity a soustavně do hloubky rozvíjet určitý typ poznávání a myšlení. To předpokládá stálou součinnost a komunikaci spojenou se společnou kontrolou odbornosti či profesní kvality. Tímto směrem se v současné západní civilizaci rozvíjejí všechny vysokoškolské obory a učitelství v tom není výjimkou. Formalizace vysokoškolského vzdělávání v tomto ohledu pak neznamená nic jiného než projev úsilí zabezpečovat základní podmínky pro komunikaci a součinnost v příslušné odbornosti. Proto je naivní myslet si, že přikývnutím na izolované vývojové dráhy učitelů – „romantických hrdinů“ – zabezpečíme vyšší kvalitu učitelství jako oboru.

Iva Cichoňová, ředitelka ZŠ Angel – celý příspěvek čtěte ZDE.

Nepovažuji za šťastné ustupování od formálního vzdělání právě na terciární úrovni. Podle mého názoru by to vedlo ještě k dalšímu snížení odbornosti a pedagogických kompetencí u učitelů a následně také k dalšímu snížení kreditu učitele ve společnosti. Se studenty ani s absolventy PF nemáme v praxi špatné zkušenosti. Ale fakulty by být praktičtěji zaměřené, méně přednášek a více dílen, více kontaktu se školami, praxe studentů. Fakulty by měly poskytovat průběžně zpětnou vazbu, jak se studentovi daří plnit nejen teoretické, ale také praktické úkoly, které vyplývají z přípravy na učitelské povolání. Zatím tyto ojedinělé snahy některých PF nebyly podpořeny.

Zdroj: literarky.cz

 

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

65 komentářů k "Anketa Literárních novin ke kvalifikaci učitelů: Wildová, Spilková, Růžička, Feřtek, Soukal, Píšová, Hausenblas, Sotolář, Slavík, Cichoňová"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
l.snirch
l.snirch
Díky za zprostředkování ankety Literárek. Celé články jsem si stáhl, prostudoval, založil. Je to hodnotný materiál pestrých a z různých pohledů nazírajících na zákon o PP (snad jej novela v dubnu 2014 zpřehlednění a zlidští ve smyslu, jak o tom v anketě psali i lidé s opačnými názory vcelku jednotně) a na učitelské (tedy nejen pedagogické) fakulty. Myslím si, že spousta toho, co se zde v diskusi na Eduinu protočilo, se do ankety dostalo a že tedy bude mít vliv na připravovanou novelu. Aspoň tomu věřím. Protože spousta problémů na tiskovce 7.3. nebyla otevřena, ale tu beru jako výkop k… Více »
l.snirch
l.snirch
Z dlouhého příspěvku pana Soukala do Literárek jsem si vytáhl tyto pasáže, které bez výhrad podepíši a ještě poděkuji za koncepční zpracování: Poukazovalo se také na zmatky při uznávání odbornosti těch, kteří vykonávají učitelské povolání, a přitom absolvovali vysokou školu nepedagogického směru. Opakovaně byl např. citován příklad inženýrů vyučujících matematiku – na jednom typu školy jsou aprobovaní, na jiném nikoli. Tady nelze s řešením otálet. Zákon o pedagogických pracovnících tedy není bez chyb. Za největší z nich ovšem považuji to, co se v debatách příliš neobjevovalo – totiž fakt, že učitel vystudovavší jeden předmět je na příslušném stupni školy považován… Více »
Jana Petrů
Jana Petrů

K té skryté neaprobovanosti bych jen namítla: RVP předpokládá mezipředmětové vazby a průřezová témata. Takže češtinář by měl smysluplně propojit výuku např. s dějepisem či zeměpisem, učitel biologie by zase měl rozvíjet u žáků čtenářskou gramotnost a propojit svou látku se zeměpisem atd. atd. Učí se takto na PedF? Myslím, že ne. A z tohoto pohledu jsou i držitelé diplomu nekvalifikovaní. A co kurikulární reforma jako taková? Kolik času se jí na fakultě věnuje? A kolik času je věnováno vzdělávání v oblasti formativního hodnocení? …

Josef

Mezipředmětové vztahy neznamenají totéž jako výuka předmětu, který nemáte v aprobaci. Navíc si nedovedu představit, že by ve svém oboru dobře připravený absolvent nedokázal propojit mezioborové učivo tam, kde je to případné. Například renesanci těžko můžete kvalitně učit bez kulturněhistorických souvislostí. Ten kdo to nedokáže, prakticky nemá ani na výuku ve svém oboru. Proto bych „nepřipravenost“ na výuku mezipředmětových prvků nepovažoval za zdaleka tak fatální jako nepřipravenost např. v oblasti literární historie.
Jinak ovšem chápu, na co míříte. Jak už jsem psal jinde, PF by měly provést srovnání nabídky a poptávky.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Paní kolegyně, obávám se, že takto argumentovat nejde, to bychom došli k tomu, že musíme každých 10 let diplom vrátit. Vypadá to, že se tu (v celé diskusi) vytváří falešná představa, že PedF někdy bude absolutně dokonalá a bude vypouštět jen pedagogické supermany. To nikdy nebude. Vždy bude něco chybět. Vždy bude co vyčítat. Vždy toho bude hodně na dohánění až v praxi.

rodič
rodič
Z příspěvku pana Soukala je patrné, že jeho autor pevně věří v nezastupitelnost vysokoškolského vzdělání pedagogického směru pro učitele. Jeho argumenty jsou typické pro člověka, který věří v systém, garantující plošně rovná pravidla pro všechny učitele a děti, bez ohledu na jednotlivé případy a potřeby. Dle obhájců systému, tento nemůže připouštět výjimky či anomálie jako je existence dobrého, byť nekvalifikovaného učitele, jelikož by se tím vytvořil nežádoucí precedens. Systém nepracuje s jednotlivci a individuálními schopnostmi učitelů. Tyto jsou rizikovým faktorem, který systém nemůže brát v úvahu, jelikož by tím podkopal svoji validitu. Proto nemohou ředitelé suplovat systém při posuzování individuálních… Více »
Josef
Pane „rodiči“, už podruhé jsem v této debatě ocejchován jako člověk bez citu, který rigidně ctí řád a systém. První z těchto příspěvků jsem přečetl letošním maturantům, které učím už osmý rok. Myslím, že se pobavili. Přečetl jste si pozorně celý můj anketní text? Mám pocit, že někteří diskutující si z mých příspěvků vybírají jen to, co ať v pozitivním, či v negativním potvrzuje jejich dopředu utvořený názor či postoj. To je z mého pohledu velmi nekonstruktivní, dokonce rigidní. Já jsem se v průběhu diskuse docela poučil, dokonce chápu i postoj pana Snircha, byť s ním nesouhlasím. Text publikovaný v… Více »
rodič
rodič

Pane Soukal,
Diskuze s vámi je nudně předvídatelná. Vy vyslovíte přesvědčení, že jsem váš příspěvek nepochopil. Já vyslovím „falešné a manipulativní“ tvrzení, že můžou existovat dobří učitelé bez kvalifikace a je hloupost se jich zbavit na úkor nadřazenosti požadavků systému. Práce s dětmi však systémová není. Je o individuálním přístupu jak ke studentům, jejich rodičům, tak i k učitelům. Tímto se systemizaci, plošnosti či zobecňování vymyká.

Josef

Víte, pane „rodiči,

vy buď schválně, nebo z předpojatosti má vyjádření posunujete. To, co mi nejnověji předhazujte, jsem nikdy nenapsal, a dokonce se od toho distancoval. Diskutovat už s vámi nebudu, v této chvíli je to už jen ztráta času. Učím rád a troufám si říct, že individuální přístup k dětem je od začátku mé učitelské dráhy silnou stránkou mého působení. Žádný zvláštní systematik nejsem, ale naučil jsem se, že bez jistého řádu nemá žádná práce smysl a že i detaily mohou být důležité. A pořádná průprava na učitelské povolání není detailem.

Bohunka
Bohunka

Vezmu-li do úvahy, že i tak jednoduchý produkt, jakým je např. čtyřdobý spalovací motor, musí pracovat v určitém systému, nemohu se ubránit pousmání nad tím, že existuje někdo, kdo si myslí, že státní školství lze provozovat bez nějakého systému.

Je zcela zřejmé, že systém může vykazovat jisté nedokonalosti. Ty je ale možné odstranit. Jen se musí vědět, co a jak. To by ale někdo odpovědný tomu školství musel rozumět. Takového odvážného odpovědného člověka zatím nevidím.

V.Spilková
V.Spilková

Pane Soukal, se všemi Vašemi názory i reakcemi na nezřídka demagogická vyjádření velmi souhlasím. Oceňuji Vaši serioznost a trpělivou argumentaci. Ač nemám podobné diskuze ráda, nedá mi to, abych Vám nevyjádřila obdiv za čas a energii, kterou přemýšlení o tak důležitých věcech obětujete.

rodič
rodič
Vybírám z příspěvku pana Slavíka, vysokoškolského učitele: „Smyslem oboru je soustředit intelektuální kapacity a soustavně do hloubky rozvíjet určitý typ poznávání a myšlení. To předpokládá stálou součinnost a komunikaci spojenou se společnou kontrolou odbornosti či profesní kvality.“ Zde je pes zakopán. Vysoké školy pedagogické vedou studenty k “ určitému typu poznávání a myšlení“. Vedou je také k tvůrčímu, samostatnému a kritickému myšlení? K pěstování schopnosti pružně, intuitivně a hlavně na základě vlastního názoru reagovat na každou jednotlivou situaci, která může ve třídě nastat? Jaký je to vlastně typ myšlení a poznávání? Kdo ho určil? Jaká paradigmata či hodnoty ho inspirují?… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Chtě nechtě, vysokoškolské studium skrz potřebu biflování předem určených skript a jejich odpapouškování u zkoušek, infikuje budoucí učitele vyježděnými kolejemi, ze kterých absolventi jen stěží hledají cestu ven.

Jen pro srovnání: jsou podle vás stejně infikovaní i absolventi ostatních VŠ oborů? Nebo jsou vám (a dalším a dalším dikutujícícm) trnem v oku pouze učitelé?

Ondřej Šteffl
I když jsme nebyl tázán, odpovím. Ano, týká se to všech VŠ oborů. Někde je to správné – jak říká rektor MU Bek, lékař nemá být kreativní. Jinde už méně. Skutečnost, že vysoká (i jiná) škola lidi svazuje, potvrzuje například personální ředitel Googlu: „počet zaměstnanců, kteří žádné vyšší vzdělání nemají, v řadách Googlu neustále zvyšuje.“ Nebo žebříček 500 výkonných ředitelů (CEO) nejvýznamnějších světových firem, který každoročně sestavuje časopis Fortune. To jsou lidé, kteří řídí tento svět – ředitel Googlu, Microsoftu, Fordu, Coca-Coly, Exxonu, Wall-Martu atd. A mezi nimi je 35 lidí, kteří nemají žádné vysokoškolské vzdělání. A dalších 200, kteří… Více »
Josef

Otázka je, kdo řídí tento svět. Přesněji, zda pro tento svět nejsou stejně tak důležití vědci, v jiném ohledu třeba lékaři a učitelé. Spíše tedy platí, že pro některé druhy činností nemusí být výše formálního vzdělání nepominutelným předpokladem.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
Dík za konkrétní odpověď. Ptal jsem se pana rodiče na ostatní VŠ, protože mě mrzí, že takovou mediální masáží neprochází všechny VŠ. Učitelé jsou velmi snadným a velmi laciným terčem: je nás moc a každý si za ta léta školní docházky dokáže vybavit něco nebo někoho nepříjemného. Strefují se nejen diskutující, ale často novináři. Obraz bývalé školy jako morbidní hlídárny nebo nekonečné nudy je hloupé a necitlivé zjednodušení. (A je mi úplně jedno, jestli autorovi redakce dovolila 4000 nebo 6000 znaků.) Jsem zvědav, kdo a kdy se se stejno vervou pustí do fakult lékařských nebo právnických (a dalších). Nebo snad… Více »
Ondřej Šteffl
Co se týče lékařů, jistě se podobné diskuse někde vedou (asi na stránkách nějakých pacientských sdružení), jenže ty Vy ani já nečteme. Čas od času ale čtu, že lékaře někdo žaluje za chybu, a třeba i vyhraje. O žalobě rodičů za nekvalitní výuku či nudu ve škole mimochodem nevím ;-), byl by to zajímavý precedens. Také stížnosti na nekvalitní řemeslníky jsou běžné. Škola má tu nevýhodu, že jí každý prošel a každý druhý v ní má dítě. Takže každý má zkušenost a každý má názor. A téměř všichni svoji zcela lokální zkušenost tragicky zobecňují. A nejhorší je to u politiků,… Více »
Josef
Pane Šteffle, vaše vyjádření sice nesměřuje ke mně, ale zeptám se: Jak jste přišel na to, že v této kampani někdo projevoval falešnou solidaritu s nekvalitními učiteli? Tady přece nešlo o kvalifikované učitele a nikdo nekvalitu nehájil. A „vyhlašovat boj“? Jak si to konkrétně představujete? Možná bychom v této souvislosti mohli vyhlásit boj všem, kteří do školství a vzdělávání nekvalifikovaně zasahují, včetně manipulování veřejnosti – tedy nekvalitním pracovníkům ministerstva a odborů školství na všech úrovních, nekvalitním novinářům, nejrůznějším expertům, např. z testovacích agentur… a co teprve nekvalitním rodičům? A až to vítězně dobojujeme, budeme tu mít vzdělávací ráj na zemi.… Více »
Ondřej Šteffl

Tak např. odboráři vždy hájí práva všech učitelů (to je ovšem jejich povinnost) a nikdy nepřipouštějí, že by existovali nekvalitní učitelé, jsou proti každé snaze nějak zjišťovat kvalitu učitelů. (Teď pozoruhodně přestali hájit nekvalifikované učitele – v odborech nejsou?).

Obecně v celé diskusi zastánci povinné formální kvalifikace dávají přednost spíše učitelům kvalifikovaným (bez ohledu na kvalitu) před nekvalifikovanými, což je přesně to, co pokládám za falešnou solidaritu s nekvalitními byť kvalifikovanými učiteli.

Josef

Ani odboráři, ani ministr, dokonce ani takový pes jako já nehájí špatné učitele, pouze chtějí po nekvalifikovaných, aby si doplnili kvalifikaci. To je falešná solidarita? Myslím, že slovíčkaříme. Dejme prostor smysluplnější diskusi.

Ondřej Šteffl

A co kvalifikovaní nekvalitní, ti nejsou?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Abych si také zaslovíčkařil: a co takhle nekvalitní neformální vzdělávání? Zatímco se formální vzdělávání zpochybňuje, o neformálním se jaksi předpokládá, že je vždy kvalitní. Není.

Václav Votruba

Už se těším, až budou děti žalovat své rodiče za špatnou výchovu. To jen na okraj na odlehčení diskuse ;-)

Jiří Uher
Jiří Uher

Vedení k „určitému typu myšlení a poznání“ se s kreativitou, samostatností, kritičností nijak nevylučuje. Rozvoj těchto kvalit je součástí. Například vedete studenta výtvarky k výtvarnému myšlení (bez něho se bude pravděpodobně věnovat s žáky neplodnému kýčovitému řemeslu). Přičemž mezi základy výtvarného myšlení patří i samostanost, kreativita či kritičnost.
Každý obor má svůj typ poznání a myšlení (umělecký, historický, matematický…). A ten musí poznávat a rozvíjet, bez něj by nemohl smysluplně fungovat. Nejde o papouškování skript, ale o schopnost rozumět svému oboru. A pokud je toto myšlení předáváno kvalitně, pak je schopnost reflexe, inovace atd. součástí.

Jiří Uher
Jiří Uher

Myslím, že jste to nepochopil rodiči. Např. pan Slavík je z „výtvarky“ a na mysli měl s vysokou pravděpodobností výtvarné myšlení a umělecké poznání. Bez poznání jejich principů a charakteru může být učitel stěží úspěšným „výtvarkářem“. Bude s žáky plácat smutné kýče a v zásadě nebude vědět, proč to dělá. Podobně se dějepisář neobejde bez znalosti principů historického myšlení a poznání, matematik matematického… Nemusím asi dodávat, že kreativita, kritičnost a samostatnost je přirozenou součástí kvalitního výtvarného myšlení a poznání. Atd. Tyhle „vyježděné koleje“ oborových didaktik jsou potřeba.

rodič
rodič

opakuji “ Jaký je to vlastně typ myšlení a poznávání? Kdo ho určil? Jaká paradigmata či hodnoty ho inspirují? Co činí právě tento typ poznávání a myšlení korektním?“

Václav

„Chtě nechtě, vysokoškolské studium skrz potřebu biflování předem určených skript a jejich odpapouškování u zkoušek“
Aha – a já myslel, že úkolem zkoušení je i poznat, zda žák látce rozumí. A měl jsem pocit, že i při zkoušení na VŠ mne rychle vyvedli z omylu, když jsem se něco „jen“ naučil nazpaměť, nehledě, že u mnoha zkoušek to jednoduše a prostě nešlo – lehčí bylo pochopit. Inu, matematika a fyzika.

l.snirch
l.snirch
K diskusi o indexu a předmětech v něm: Co máte v indexu, z čeho jste složil zkoušky, za kolik, kdy a u koho, je jedna věc. Co z toho umíte aplikovat v životě, je druhá věc. A co z toho umíte učit, neustále aktualizovat, doplňovat, provazovat na další předměty a zejména praxi, je další věc. Vemte si, jak se změnila společnost za 30 let okolo nás. Nejen režim v roce 1989, následně ekonomika, poté globální ekonomika, technologie internetem počínaje, efektivita práce, snižování počtu zaměstnatelných lidí atd. Umí dnes na to školství, disciplína konzervativní, reagovat tak, aby připravila pro skutečný život?… Více »
Josef
Pane Snirchu, zkuste mi vysvětlit, o čem svědčí „signál nenechte rozhodovat ředitele, nejsou kompetentní“, když mají rozhodovat o tom, k čemu nejsou kompetentní (odborné vzdělání), a když existují ředitelé, kteří jsou nekompetentní takřka ve všem. Vědět co nejvíc o tom, co učím, bylo stejně důležité před třiceti lety jako dnes. Kompetencemi diletantismus nenahradíte. Proč bych měl učit dějepis hůře než někdo „zvenku“ jen proto, že učím celý svůj profesní život? Pobyt ve škole zbavuje schopnosti myšlení, schopnosti něco vysvětlit, uvést do souvislostí? Schopnosti chovat se zodpovědně? Chuti pracovat, vzdělávat se? To si myslíte, že učitel nechodí po světě a nezískává… Více »
l.snirch
l.snirch
Přečtěte si rozhovor s panem Münichem. Není normální, když ve škole je ředidel a) nekompetentní b) nemají vzdělání c) sedí tam x let a vyhýbá se konkurzům. Pokud je to pravda a někdo takový tam je, tak to svědčí o nekompetentnosti zřizovatele a je škoda, že ministerstvo za vlády socdem 2002 ty kompetence pustilo. Protože každá firma i škola (pokud ji nenazvete firmou) má mít kompetentní hlavu, která hlídá kvalitu, soulad zaměstnanců. Přijímá i propouští učitelé, odměňuje je, a jsme schopni říci, že je to nekompetentní pajdulák. Možná to tak někde je, to nepopírám, ale je to chyba systému. 40… Více »
l.snirch
l.snirch

Když učitel není schopen uznat kompetence a autoritu ředitele, základní prvek jakékoliv organizační struktury jakékoliv organizace, proč by měl žák (student) respektovat učitele ve třídě jako základní smysluplnou autoritu vzdělávacího procesu?
Pokud je ředitel špatný, žádejme změnu přes zřizovatele, odbory, inspekci, ministerstvo. Tomu rozumím.
Ale nelze neakceptovat funkci ředitele, který musí kontrolovat a hodnotit práci zaměstnanců (zde učitelů).
Tady se nikdy pane Soukale názorově nepotkáme.

Josef Soukal
Josef Soukal

Ano, protože vy nechápete, že ředitel má pravomoc a povinnost kontrolovat práci učitelů, ale nemůže stanovovat podmínky pro výkon práce – za ty je zodpovědný stát. Z mé strany nejde o nerespektování autority, to (někteří) ředitelé si v daném případě nárokují něco, co jim nepřísluší.

Ondřej Šteffl

„ale nemůže stanovovat podmínky pro výkon práce“
A proč ne?

Josef Soukal
Josef Soukal

A vy byste si jako ředitel troufal odborně posoudit obsah toho, co učí chemikář, španělštinář, dějepisář? Tedy možná že vy ano…

Ondřej Šteffl
to jsou dvě úplně různé věci, rozhodnout o přijetí a posuzovat, co učí. Já jako ředitel společnosti také bez problémů rozhoduji o přijetí správce počítačové sítě, a nemám o tom ponětí. Rozhoduji na základě CV, pohovoru, testů a to dokonce i odborných, které mi připraví jiný ajťák, a třeba i assessment centra. Ale rozhodně k tomu nepotřebuji nikoho dalšího, aby stanovoval „podmínky pro výkon práce“. Ve skutečném světě mimo školu některé věci asi fungují jinak než ve škole. Ale pravda, kdysi jako ředitel gymnázia (PORG) jsem postupoval podobně, tehdy mě žádný takový předpis neomezoval, a z 12 přijatých měli pedagogickou… Více »
Josef

Škola není soukromá firma (byť se neliší absolutně ve všem), srovnávat dost dobře nelze.

l.snirch
l.snirch

To by ředitel soukromý firmy nesměl hodnotit práci účtaře, ekonoma, mistra výroby, atd.
To může chemika hodnotit jen chemik ?
Ředitel přece pozná, zda někdo učit (pracovat) umí či ne. To by jinak opravdu mohl sedět v ředitelně namalovaný pajdulák.
Ono to poznají i žáci a studenti (dřív nebo později), na to nepotřebujete ani ředitele.

Josef

Promiňte, pořád nechápete, o čem píšu.

Ondřej Šteffl

„Pobyt ve škole zbavuje schopnosti myšlení, schopnosti něco vysvětlit, uvést do souvislostí?“
Ve schopnosti uvést věci do souvislostí a částečně i myšlení ANO, přesně to škola dělá. A to prostě proto, že je uzavřená vůči světu. Svět totiž u dveří školy nekončí, ale začíná. Četl jste třeba knihu Racionální optimista (Matt Ridley)? Je to převážně historie, ale v souvislostech, které se rozhodně ve školách neprobírají.

Napíšu víc, ale raděj na váš soukromý email, muj je osteffl zavinac seznam tecka cz.

Josef

Já bych řekl, že ta uzavřenost hrozí i v řadě jiných povolání. Záleží na jednotlivci, jak se tomu dokáže bránit.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
To je trochu o voze a o koze. Pan Šteffl se ptal na obsah studia. Vyzobnu si z toho dvě tři věci, začnu tou, o kterou se spolu přeme častěji. Ředitelé. „nenechme o nás rozhodovat ředitelé (nejsou kompetentní) o něčem mluví. Někteří učitelé strávili či straví celý život jen ve škole“ A odkud že padají ti ředitelé? Jsou to přece učitelé, tudíž tráví celý život ve škole. Někteří půl života v ředitelně. Když je čekají rekonkurzy (kterým se nakonec mnozí vyhnuli), křičí že šest let je na jejich vize málo. Měřme spravedlivým metrem oběma. Vy sázíte na ředitele. Ale ve… Více »
l.snirch
l.snirch
Taky jsem kvalifikován podle zákona o PP, takže z logiky věci neútočím na kvalifikované. To, že upozorňuji na nelogičnost zákona o PP, neznamená, že shazuji kvalifikované, nic takové jsem nepsal krom toho, že i mezi existují takoví, kteří ve škole nemají co dělat, což mi i potvrzujete. Ale to není o kvalifikaci, ale o konkrétních osobách. Nelíbí se mi nadřazovaní kvalifikovaných, protože si myslím, že školství obohacují lidi jak kvalifikovaní, tak ti kvalifikovaní, ale podle zákona o PP s nevhodnou VŠ a nevhodnou pedagogiku (nemůžou vše, jen něco), tak ti, co VŠ nemají a dohánějí to kurzy, zaujetím atd.(na malotřídkách,… Více »
l.snirch
l.snirch

Zvenku češtináři nepadají, s tím se nedá polemizovat, ale matikáři, fyzikáři, chemici, ITE, jazykáři, …. ano.
O odborných předmětech jako ekonomika, strojírenství, účetnictví nemluvě.

Ondřej Šteffl
„Jenomže v praxi, a pro mě, jako učitele ZŠ, jehož žáci odcházejí teprve na střední školy, jsou to třeba přijímačky, kde se pořád požadují tvrdé znalosti. A stejně tak ve studiu (oblíbená mantra přece zní: to máte znát ze základky).“ Ano, to je ta uzavřenost školy. A jsem rád, že to neschvalujete. Nicméně, mám dojem, že to sice neschvalujete, ale podporujete, aby učitelé byli plně kvalifikovaní, což ovšem v podání současných pedagogických i jiných fakult znamená – zejména dobře připraveni na předávání tvrdých znalostí. To je pak ovšem začarovaný kruh, který povinnost formálního vzdělávání učitelů jen upevňuje. „Ještě jsem neslyšel,… Více »
l.snirch
l.snirch

Nemůže to žák či student SŠ říci, on to většinou netuší.
Ale školství a učitelé, kteří znají požadavky praxe, to vědět musí a musí na to reagovat.
Jinak by to byla uzavřena komunita, která učí tvrdé znalosti a hodnotí a vystavuje certifikáty podle nich (maturity, státnice, tituly) a život jde jinde.
Pak by jsme se neměli divit, že internet, občanské spolky (např. skauti),…. nás nahrazují a nám to vadí.
České školství požadavkům vzdělání společnosti 21. století ve stávající chvíli nestačí – to je můj názor. A přes plnou pusu priorit o vzdělání to nikdo neřeší.

Josef Krátký
Josef Krátký
Pane Snirchu, možná Vás to udiví, ale v SRN je běžné, že učitel, pokud splní stanovená kritéria, má statut státního zaměstnance, se všemi benefity k tomu náležejícími; dokonce to jde tak daleko, že mu stát musí zajistit v rámci spolkové země, v níž vyučuje, náhradní místo na stejné úrovni, pokud by jeho škola byla zrušena. Takže český věkový automat není v tomto kontextu nic nepochopitelného či odsouzeníhodného. Zdali jsou důležitější soft skills, o tom by se leckdo pohádal do krve. Zatím jsem v mnoha diskusích zaregistroval, že příznivci hard skills jsou povětšinou lidé technického či přírodovědného vzdělání, soft skills pak… Více »
l.snirch
l.snirch

Benefity (typu zajištění práce) a placení za věk a ne za práci je rozdíl. V SRN mají taky v podstatě rovnostářské osobní ohodnocení a platy ? Nevím to, ptám se.

Soft či hard skills – rozhodují zaměstnavatelé a podnikatelské prostředí.

Podotýkám, nemluvím o nahrazení jednoho druhým, musí být obojí vyvážené – pak je to osobnost, o kterou je vždy zájem.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Nezaměřujte se jen na indexy z pedagogických škol.když se podíváte na sestavu předmětů jiných oborů,taky tam najdete věci,které by tam být nemusely.Ono to bylo vždy.Vzpomínám si na obor „antropomotorika“,který jsem musela absolvovat já a dělat z něj zkoušku!K ničemu.Ale to je život.Přežili jsme to všichni.navíc,vezměte to obecně.V každém oboru,kde pracujete je nutné se stále,až do důchodu, dále vzdělávat.já když jsem šla učit byly sotva kalkulačky(od sovětských přátel z posádky).Dnes jsou počítače,tablety.To se tenkrát ani netušilo.Přesto zvládám (a tisíce jiných taky).V mnoha předmětech došlo k posunu nových vědomostí,je třeba tam zapasovat nové vědecké výzkumy a objevy. Vysoká nám dala jakýs takýs… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
A ještě bych se chtěla vyjádřit k tomu „googlovskému“ pojetí zaměstnanců. Můj názor je ten, že opravdu dravý člověk se asi uplatní všude.jenže všichni jsme jen lidé.A kolik dravých (až agresivně dravých) lidí kolem sebe znáte? Možná, že Googlům se to líbí. já takévé lidi moc ráda nemám. Šlapou po lidech,kteří se nenarodilo s podobným „nadáním“.Po těch,co jsou byť chytří,ale plaší,introvertní. Je to spíš zákon džungle,co tyto firmy prosazují.A mnoho hodných,skromných a vzdělaných lidí by se tam vůbec neprosadilo. podívejte se,kdo je dnes tzv. celebritou. co se v dnešním tisku dozvíte o našich vědcích, o dobrých lidech, Moc ne.Sem tam… Více »
Ondřej Šteffl

Jednak se nepochybně lišíme v představě o tom, jaké lidi potřebuje Google, myslíte, že ti, co třeba dávají dohromady mapy nebo kontrolují uploudované fotky jsou nějací draví?

Ale hlavně: „A mnoho hodných,skromných a vzdělaných lidí by se tam vůbec neprosadilo.“ Nenapadlo Vás někdy, že právě těmhle lidem by škola mohla a měla pomoci, aby se prosadili. To obecně česká škola nedělá, nemá to ve svých cílech, na rozdíl od mnoha jiných zemích, které u žáků systematicky budují sebedůvěru (selfconfidence).

l.snirch
l.snirch

No hodně těch hodných a skromných je překvapivě bez sebedůvěry a sebevědomí a bez schopnosti se asertivně prosadit.
Ve školství jsou často ti hodní a naučení 13 let ti žádání, ale pak přijde praxe a zjištují, že jich chybí kompetence se prosadit.
Maturitní testy učí studenty, že z 5 odpovědí je právě jedna správně – kde to v životě platí, aby právě jedna a ještě z předdefinovaných možností byla správně. Co tím testujem? Schopnost kritický myslet, aktivně tvořit nebo biflovat (v horším případě tipovat či opisovat)?

Perun
Perun

Dejte do maturitních testů možnost vícera správných odpovědí a uvidíte, jak katastrofálně dopadnou. Kdo pak bude v první řadě křičet? Rodiče, rozličné spolky jako EDUin a další. Mimochodem SCIO testy Vám nevadí? Ty jsou principálně úplně stejné.

l.snirch
l.snirch

Scio testy u maturity nebyly, nemůžu posoudit něco, co nebylo.

Testy testující přijímačky na VŠ vstupní) a závěrečné (výstupní) by měly být zásadně odlišné.
Od možnosti opisování – u vstupu soupeříme, u výstupu spolupracujeme, až po hodnocení dovedností, například kriticky myslet.

Ano, dopadly by hůře, takže jsme spokojeni s Potěmkinovou vesnici, i když jsou špatně?
Nechápu.

Šárka-rodič
Šárka-rodič
Ještě k tomu testování, mám pocit, že se stalo poslední kapkou zhouby českého školství. Paradoxní situaci jsem zažila sama včera se svojí dcerou – žákyní 6.třídy ZŠ,která opakovaně má za úkol testovat si znalosti on-line tzv.Alfa testy. V matematice ovšem byla stále s průměrnými výsledky, sama jsem sedla a zkusila si dát test z matematiky (jako člověk vzdělaný v oboru a někdejší úspěšný řešitel MO) a světe div se- dosáhla jsem jen na nějakých 63 procent. No jo, ono totiž v testu vůbec nešlo o logické uvažování, cílem byla tzv. klasifikace trojúhelníků a skládání správných odpovědí z útržků slov a… Více »
Ondřej Šteffl

Milá paní Šárko,
máte pravdu v tom, že test je nebezpečný nástroj. Asi jako nůž, je užitečný, když s ním umíte zacházet, ale můžete se s ním i pořezat nebo i někoho zabít. To, že jste zrovna narazila na rezavý zubatý nůž s vyviklaným ostřím, ale neznamená, že všechny jsou takové a zakazovat kvůli tomu nože asi není dobrý nápad.

Řadu různých ukázek online testů najdete na stránkách společnosti Scio. Myslím, že děláme kvalitní, ostré „nože“, což ovšem samozřejmě neznamená, že by s našimi testy v nepovolaných rukou testy nedala napáchat škoda.

l.snirch
l.snirch
U maturity z matiky máte 36 otázek a podotázek, původně na ně bylo 90 minut, nyní s tzv. přípravou strategie (zase jednou typická švejkárna) 105 minut. Musí přečíst zadání, pochopit zadání, vymyslet způsob řešení, vyřešit, zkontrolovat, zaznačit výsledek do zázn. archu. 105 minut děleno 36 jsou necelé 3 minuty na příklad. Chápete to? A zopakujte 36x za sebou. Jasně , testuje se jen výsledek (vyjma 4 příkladů), proto se u maturity tak často opisuje. Stačí jeden chytrý ve třídě, který gesty odvysílá výsledky a je to za 3 či za 4. A krom maturity vydělá několik tisíc korun (obětuje jedničku… Více »
Perun
Perun
SCIO testy rozhodují o přijetí na VŠ, jsou tedy stejně důležité, ba jistým způsobem důležitější než maturitní, proto jsem se ptal. Hodně lidí kritizuje CERMAT za totéž, co vlastně dělá i SCIO. V jednom případě je to špatně, ve druhém to nevadí. Jde o pokrytectví, které se mi dost zajídá (tím neříkám, že Vás z něj viním). „Kdo pak bude v první řadě křičet? Rodiče, rozličné spolky jako EDUin a další.“ – ani po zopakování tohoto úryvku nechápete? Lid chce být klamán a politici vědí, že školství je, surově řečeno, v p.r.d.e.l.i. A je jim to dokonale jedno, jen se… Více »
Ondřej Šteffl

Zatímco NSZ od Scia jsou srovnávací testy – mají setřídit účastníky. Tak maturita by měla být test ověřovací (ověřit, zda žák splňuje požadavky maturity), a takový test by měl vypadat úplně jinak. Koho by to zajímalo víc, tak tady: https://www.scio.cz/o-vzdelavani/teorie-a-metodika-testu/

l.snirch
l.snirch
O zásadním rozdílu vstupního a výstupního testu jsem psal – proto nelze házet Scio a Cermat do jednoho pytle. A o vstupních testech Scia moc nevím,nezabývám se jimi, proto nehodnotím. Vybrat si jako únik od CJ matiku je argumetační úlet – u matiky rupně celostátně 3x více lidí než u CJ. Vítězí jen logika – jedna zkouška je méně než 3, proto matika. Ale matika je mnohem těžší ze všech kritérii – vezměte si ze statistik průměrné body( o 20 % méně), 3x více ruplých, průměrná známka o stupeň horší, atd. atd. atd. Že politici lid klamou (vědomě) a lid… Více »
rodič
rodič
Primární diskuse musí být o kvalitě versus nekvalitě. Tlak na nastavení minimálních učitelských předpokladů ve formě VŠ vzdělání pedagogického směru, je pokus systému tuto kvalitu zajistit. Jak bývá obvyklé u plošných řešení týkajících se lidí, na rozdíl od dejme tomu čtyřtaktních motorů, tyto zčásti ignorují individuální schopnosti učitelů a potřeby důvodu své existence, dětí a studentů. Všichni se patrně shodnou na tom, že VŠ není záruka dobrého učitele. Co ho tedy tvoří? Můžeme jeden z předpokladů nazvat třeba „talent“. Dejme tomu, že se skládá ze schopnosti zajistit si přirozenou autoritu u dětí plus míra inteligence plus řekněme positivní přístup k… Více »
l.snirch
l.snirch

Souhlasím s výše uvedeným, to by měla být podstata diskuse, pokud chceme školství zlepšit.
Víme (nebo měli by jsme vědět), co kvalitu a prestiž školství brzdí. Nejen falešná solidarita se špatnými učiteli.
Pokud je 130 000 učitelů, nemůže o kvalitě rozhodovat jen zákon, ale i lidé. A nikdo kompetentnější než ředitel v tom systému neexistuje.
I s rizikem, že je to občas úlet, ale tam musí zasáhnout zřizovatel a musí mít nástroj ředitele odvolat (dneska nemá).

Šárka
Šárka

Myslím, že toto by se mělo změnit. Rozhodně by i rodiče měli mít možnost efektivně mluvit do chodu školy. Před pár lety na jedné střední škole sepisovali zoufalí rodiče jakousi petici na odvolání jedné kantorky, která zřejmě sama měla nějaké osobní problémy, což se drsným způsobem projevovalo ve vztahu k žákům. Rodiče nezmoli nic, ředitel stál na její straně, nakonec si ještě dotyčná zgustla na svých žácích. Je problém zavést pravomoc pro odvolání ředitele např. i pro zřizovatele? Pokud chceme lepší české školy, měli bychom začít mj.i tady.

l.snirch
l.snirch

Pokud ani zřizovatel, měla by zasáhnout inspekce či ministerstvo, ale nevím, zda mají nyní pravomoci.

Olga Beulakkerová
Olga Beulakkerová

Odvolat ředitele ZŠ v ČR je prakticky nemožné. Zřizovatelem venkovských škol jsou Obce a pokud je venkovská škola v čele s ředitelem, který je v příbuzenském nebo kamarádském vztahu se starostou,(a na venkově bohužel vládnou rodinné klany) je odvolání ředitele naprosto neproveditelné. Česká školní inspekce, ani MŠ nemá žádné pravomoci v tomto směru. Systém by se měl změnit.

Jan
Jan
Musím se smát, když čtu větu „Sešlo se v ní deset příspěvků zahrnujících prakticky celé spektrum názorů,“ a pak si přečtu deset různě vyslovených, ale jinak vesměs identických názorů. Kde zazněl názor, že není potřeba požadovat ŽÁDNOU „odbornou kvalifikaci“? Já tento názor zastávám. Jediné kritérium podle mě má být, jak dobrý je učitel a to nijak nesouvisí s tím, jaká lejstra, která údajně svědči o jeho „vzdělání“ nasbíral nebo s tím, jak dobře papouškuje ve třídě to, co mu ministerstvo přikazuje. Dobrého učitele poznáte jedině podle toho, jak učí. Pokud má někdo 10 titulů z nejprestižnějších pedagogických škol a 50… Více »
wpDiscuz