Podívejte se na video z inkluzivní školy v Poběžovicích

Untitled-7

Nabízíme vám ke zhlédnutí video ze školy v západočeských Poběžovicích, které se daří společně vzdělávat děti s různým nadáním i rodinným zázemím. Je to úspěch o to větší, neboť v místě je také vysoká nezaměstnanost. Poběžovické škole se věnoval rozhlasový příspěvek, který si můžete poslechnout ZDE, na videomedailon, kde vystupují pracovníci i ředitel školy, se podívejte ZDE. Rozhovor s ředitelem poběžovické školy Vladimírem Foistem třeba i o tom, jak financují asistenty pedagoga, si můžete přečíst ZDE.

Českým školám se nedaří vyrovnávat socioekonomické rozdíly mezi dětmi, jak opakovaně potvrzuje šetření PISA. Přicházíme tak o talenty, jejichž potenciál nedokáže škola rozvinout, vysvětluje sociolog Petr Matějů v rozhovoru na ČRo Plus ZDE. Selektivně nastavený vzdělávací systém má také nepříznivé ekonomické dopady, které vyčíslila studie „Dopady vzdělanosti na hospodářský růst“ (ZDE), na níž se podílel ekonom Daniel Münich. Prezentaci této studie si můžete pustit ZDE, nedávný rozhovor s D. Münichem, který otiskly Lidové noviny, si přečtěte ZDE.

Bohužel, inkluze u nás zatím nemá širší podporu, jak ukázalo sociologické šetření provedené v rámci kampaně „Česko mluví o vzdělávání“. Pro současný selektivní model se vyslovilo 80 % dotázaných z řad veřejnosti a 65 % odborníků. Rozbor výsledků výzkumu najdete ZDE. Respondenti svůj postoj vysvětlují tím, že nevěří tomu, že by současný stát byl schopen zorganizovat společnou školu tak, aby opravdu naplnila potřeby dětí.

Důkazem, že společné vzdělávání lze zdárně uskutečnit i v českých podmínkách, je škola v Poběžovicích na Domažlicku. Nachází se v regionu se zhoršenou sociální situací a vysokou nezaměstnaností. Přesto se tu daří, aby i děti ze znevýhodněných rodin docházely na běžnou základní školu a nemusely být přeřazovány do praktických nebo speciálních škol. Významným přínosem společného vzdělávání je také zlepšení kvality místního života. V ulicích ubylo drobné kriminality i vandalství.

Úspěch inkluze v Poběžovicích se odvíjí také od spolupráce s rodinami a s místní mateřskou školou. Ta nabízí například možnost předškolní přípravy dětem, které nepřišly k zápisu dostatečně připravené na školní docházku. Poběžovická škola spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování, působí tu několik asistentů pedagoga, školní psychologové a terénní pracovnice. Školu navštěvují jak děti s poruchami chování či učení, tak děti mimořádně nadané, i například chlapec s poruchou autistického spektra. Rovný přístup ke vzdělávání a individualizovaná práce s dětmi vynesly poběžovické škole titul Férová škola, který uděluje Liga lidských práv.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

29 komentářů k "Podívejte se na video z inkluzivní školy v Poběžovicích"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jana karvaiová
Jana karvaiová
2 years 4 months ago
Nezazněly tu ,podle mne,důležité irnformace. 1/Počty dětí ve třídě – dle videa velmi malé kolektivy 2/Kolik postižených /inkludovaných) dětí je v jednotlivých třídách 3/Kde vzala škola peníze na asistenty,školního psychologa,speciálního pedagoga 4/Jakou roli hraje speciální pedagog – individuální práce na celý úvazek?, je v jedné třídě s „normálním“ pedagogem ? 5/Kromě jednoho dítěte s poruchou autistického spektra (což je něco jiného než autista), jsem tu nezaznamenala žádné další děti např. s mentální poruchou apod. 6/Jak „donutí“ děti se sociálně slabých rodin, aby navštěvovaly školku? (u nás se nedaří ani omylem) Je vidět, že asi osvícený starosta našel dostatek financí na… Více »
Olga Pohl
2 years 4 months ago

Dobrý den,
děkujeme za Váš zájem a dotazy.
Budeme se jim věnovat v menším rozhovoru s ředitelem poběžovické školy, který uveřejníme na webu eduin.cz.

Olga Pohl
2 years 3 months ago

Dobrý den,
dnes jsme na webu zveřejnili slibovaný rozhovor, který zodpoví Vaše dotazy.

Více se dozvíte z hodinového dokumentu, který odvysílala Česká televize, ke zhlédnutí na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10215871325-jak-menime-skolu/

Přejeme příjemný den.

Jana karvaiová
Jana karvaiová
2 years 4 months ago

Ještě bych se chtěla vyjádřit k asistentům. Vážím si jejich práce, neboť dělají dost za málo peněz.Jenže asistent pedagoga nenahradí speciálního pedagoga.Asistent nemůže provádět reedukaci dys poruch,nemůže pracovat s autistou na úrovni učitele. Asitent je tak trochu poskok pro všechno (to není žádná urážka), má pomáhat s dohlížením na děti,ale opět zdůrazňuji,nemůže a nesmí nahradit práci speciálních pedagogů.Což se ,bohužel, děje. Ono je to totiž levné.

bibi
bibi
2 years 4 months ago

Když si otevřete stránky výše jmenované školy, zjistíte, že počty dětí ve třídách jsou poněkud „nestandartní“. Města a vesnice okolo Prahy mají školy naplněné k prasknutí, třídy jsou po 30 žácích. Chybí mnoho míst v 1. ročnících pro děti ve spádových školách. V těchto školách se opravdu o inkluzi nedá vůbec mluvit, natož ji uskutečňovat v praxi.
Jinak souhlasím s komentářem J. Karvainové.

http://www.zspobezovice.cz/PRO-RODICE/Tridy-a-vyucujici

Josef
2 years 4 months ago

Na jedné straně buďme rádi, že někde něco snad funguje. Na druhé straně – klíčové informace nezazněly, to je skutečně klíčový problém celého materiálu. A počet dětí ve třídě je alfou a omegou jakékoli inkluze, a úspěšné školní práce vůbec. Musím bohužel konstatovat, že tento fakt se na EDUinu bohužel snaží zamlžit. Opravdu by mne zajímalo proč.

Zdeněk Slejška
2 years 4 months ago

Pane Soukale, co vás vede k tomuto tvrzení?

Josef
2 years 4 months ago

Četba Vašich materiálů. Můžete uvést nějaký, který by moje tvrzení zpochybňoval?

mestavzdelavani
mestavzdelavani
2 years 4 months ago

Mohl byste, pane Soukale, nejprve uvést nějaké naše výroky, které by Vaše tvrzení dokládaly? Děkuju.

Josef
2 years 4 months ago
To je právě to, paní Lánská – EDUin na některé věci prostě „neslyší“, nepíše o nich. A pokud ano, tak si vybírá materiály se zmatečno interpretací. Viz: http://www.eduin.cz/clanky/fokus-deti-se-nejvic-nauci-kdyz-se-uci-navzajem-neni-podstatny-jejich-pocet-ale-kdo-tridu-vede/ „Není podstatný počet dětí ve třídě, ale kdo před nimi stojí. Studie Fordhamova institutu „Right-sizing the Classroom: Making the Most of Great Teachers“ (Správná velikost třídy: Jak nejlépe využít výborné učitele) se zabývá vztahem počtu žáků ve třídě a jejich studijními výsledky. S využitím dat ze státu North Carolina je simulována situace, kdy učitelé s vysokou přidanou hodnotou své práce dostanou dalších 6 až 12 žáků, zatímco v jiných třídách stejný počet… Více »
Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 4 months ago

Nemyslím, že je tolik rozhodující počet dětí ve třídě, ale poměr mezi počtem dětí, které nevyžadují/vyžadují speciální péči. A také to, na co se cítí učitel (resp. všichni jednotliví učitelé, kteří v dané třídě vyučují), protože na někoho je i patnáct moc, a jiný zvládne dvacet osm i s integrovanými.

Josef
2 years 4 months ago

Snažil jsem vysvětlit, že zdaleka nejde jen o to děti „zvládnout“. A individuální péči bychom měli v co možná největší míře poskytnout všem žákům, i těm, kteří zdánlivě nic nepotřebují. Jen bude mít úplně jinou formu.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 4 months ago

Ano,nejde o to jen děti zvládnout.Nestačí hodná pančelka,která má děti ráda.Je nutné mít schopnosti a děti naučit.Já vím,teď tu teoretici začnou mávat termíny jako naučit se ,učit se ,vyučit se apod. A na počte dětí ve třídě záleží!

Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 4 months ago

Pane Soukale, nechytejte mě za slovo – „zvládnout“ chápu jako zkratku. Ale to, při Vaší inteligenci, předpokládám, chápete.
A na pojem „individuální péče“ jsem trochu alergická. Individuální péči přímo ve vyučování totiž lze poskytnout jen při individuální výuce, za kterou považuji maximálně počet tří žáků. Jinak je to jen hra se slovy.

Josef
2 years 4 months ago
Paní Petrů, za slovo jsem Vás určitě chytat nechtěl. Stejně tak Vy prosím nevyvozujte příliš ze slova „péče“, jsme v oblasti diskuse, ne odborných textů. Z toho, co jste napsala v dalším příspěvku, vidím, že se dostáváme od obecného ke konkrétnostem, a to by chtělo novou diskusi pod odborným materiálem, proto jen pár poznámek: Rozhodně nebudu tvrdit, že snížení počtu dětí je všelék – ale hraje výraznou roli (uvědomují si to i moji studenti). Jsou momenty, kdy je větší kolektiv „výhodnější“, jsou hodiny, které je lépe dělat frontálně pro všechny. S typem třídy, který popisujete dále, jsem se setkával v… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 4 months ago

A kdo jsou ti, co nevyžadují/vyžadují speciální péči? Šťastní majitelé papíru, který potvrzuje nějakou skorodys? Nebo ti nadaní, kteří o nějakou péči vlastě ani nestojí? A co je vlastně speciální péče, když na speciální pedagogy normální základky nedosáhne? V přeplněné třídě to odskáčou všichni.

Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 4 months ago

Mám ve třídě (celkem 24 žáků, což považuji za luxus) 2 integrované děti (LMD a ADHD) a další 4 s diagnózou (bez IVP). Ale stejně je to čtvrtina třídy, která potřebuje tzv. speciální péči. Kromě toho tam jsou 4 děti výrazně nadané. A přesto si troufnu tvrdit, že u nás nikdo netrpí. Ti nadaní pomáhají ostatním v učení a dodávají jim odvahu, a ti slabší zbytku třídy učit se sociálnímu cítění a získávat jiný úhel pohledu.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 4 months ago

O jaké specielní péči můžeme mluvit, když s nadanými (15 % je ale vysoký nadprůměr!) jde o polovinu třídy?

Kromě toho mi je někdy líto těch „normálních“, bezpapírových, na které jakoby nezbývá čas, na které se nepíší granty, o kterých se vlastně nemluví.

P.S. Kolik máte asistentů a speciálních pedagogů (jako v Poběžovicích)?

Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 4 months ago
Využiji toho, že pod mým příspěvkem je ještě možnost odpovídat, a zareaguji zde tedy na oba kolegy (jestli to tak smím říct, když nejsem dostatečně kvalifikovaná). Pane Soukale, souhlasím, že se nesmí pro některé zapomínat na jiné. Já upravuji své požadavky podle možností daných dětí a hledám metody, při kterých každý může pracovat na své maximum. Pane Sotoláři, ve třídě asistenta nemám (zatím jej nepotřebuji), ale díky grantu, který jsme jako škola získali, můžou 4 děti jednou týdně 20 minut pracovat se speciálním pedagogem samostatně. Každá moje hodina je postavena „na průměr“, s tím, že vždy je tam vždy „něco… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 4 months ago

No právě. Na jedné straně se inkluze děje zcela běžně, na druhé straně pro ni neexistuje systémová podpora. Lepí se pomocí grantů.

Josef
2 years 4 months ago

K tématu tedy buď mlčíte, nebo uvádíte materiály, které potřebu snížení počtu žáků relativizují; formulace „na počtu žáků zas až tak nezáleží“ vyznění citovaného článku nepostihuje přesně.
Nehledám polemiku za každou cenu, chci spíše upozornit na problém, jehož řešení může českému školství pomoci více než např. kariérní řád (tedy ten v nynější podobě).

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 4 months ago

„působí tu několik asistentů pedagoga, školní psychologové“

Kde na to berou peníze?

Lujda
2 years 4 months ago
Souhlasím s výše uvedenými příspěvky. Kolik je integrovaných dětí ve třídě? Jaká postižení nebo SPU či SPCH? Počty asistentů? Školní psycholog – každý den nebo jen některé dny? Pro mě důležitá informace – prostorové zázemí školy (my jsme z důvodu množství dětí předělali i sborovnu na třídu a výtvarna se zrekonstruovala z bývalých sklepních prostor) – chybí místnost pro klidovou zónu pro našeho aspergra apod. Také souhlasím s tím, že inkuze se určitě lépe daří v menší škole rodiného typu – nejlépe bez druhého stupně (tam se totiž většinou nástupem puberty láme chleba). Ale mám podnět k diskuzi z vlastní… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 4 months ago
Otázka je, jestli se chovají jinak pro vámi uvedené příčiny nebo jsou příčiny jinde. jestliže je dítě indikováno k tzv. zvláštní škole od první třídy,ale nelze ho zařadit a zůstává na základce,již od tohoto ranného stádia se poté jinak utváří jeho sociální vztahy.Nejsem žádný akademik,pouze člověk s 30 letou praxí. Mé zkušenosti po mnoho let vykazují toto – žáci,kteří dlouhodobě zakoušejí neúspěch se stávají buď extrémně tichými,introvertními až neurotickými.Druhá varianta – ta častější, žáci se zviditělňují pomocí nehodného chování a zvláštních sociálních vztahů.Oni by se tak – dle mého soudu a zkušeností- chovali i v třídě s „normálními“ dětmi. Dlouhodobě… Více »
Josef
2 years 4 months ago

Změny v sociálních vztazích jsou patrné i na víceletém gymnáziu. Dlouhodobě s kolegy konstatujeme, že „šestiletí“ (bilingva) jsou v prvních dvou ročnících mnohem samostatnější, „ošlehanější“ než paralelní ročníky „osmiletých“; vzájemné vztahy v bilingvě bývají také tvrdší.

Petr Koubek
2 years 4 months ago

K tématu více v mém blogu – motto: nezapomínejme na učitele a školy, na zmapování podmínek úspěšného inkluzívního vzdělávání, stanovení standardu inkluzívní školy a zajištění jejího financování: http://koubek.blogy.rvp.cz/2013/10/01/segregovat-nebo-ne/

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 4 months ago
Pan Koubek má na své blogu pravdu.Zde je snaha o tzv. divokou inkluzi,která může spíše uškodit než pomoci. Vezměte si kampaň Agentruy pro sociální začleňování asi před 2 roky. V celonárodní strategii boje proti sociálnímu vyčleňování byla i kapitola školství. A v té kapitole byly takové „zhůvěřilosti“ jako – s okamžitou platností zakázat RVP pro LMP, s okamžitou platností zakázat vznik a práci tzv. nultých ročníků. Byly tam zoufalé šibeniční termíny. Bylo tam tolik chyb a neznalostí problematiky, že z toho šla hlava kolem. Ono to šlo ruku v ruce s vyjádřením štrasburského soudu,kam se dovolala skupinka Romů (údajná diskriminace).Pokud… Více »
wpDiscuz