Souhrn odborných argumentů k vládnímu návrhu na zavedení povinného předškolního vzdělávání

ilustrační foto by Bart Everson (flickr.com) CC BY 2.0)

Ve čtvrtek 3.12.2015  začal Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny parlamentu ČR projednávat vládní návrh novely školského zákona,[1] která mimo jiné zavádí povinné předškolní vzdělávání pro všechny pětileté děti. K tomuto návrhu se obsáhle vyjádřil SKAV v prohlášení z 18.11.2015 dostupném ZDE. Zde doplňujeme předešlé vyjádření o souhrn argumentů z odborných debat a ve třech důležitých bodech reagujeme na způsob, kterým nyní navrhovatel, tedy vláda, svůj návrh prezentuje.

  1. Opatření bez cíle

V diskusi k návrhu zástupci MŠMT zdůrazňují, že povinné předškolní vzdělávání  nemá primárně za cíl zajistit účast sociálně znevýhodněných dětí v předškolním vzdělávání, nýbrž že se snaží řešit obecně nepřipravenost dětí na povinnou školní docházku. Důvodová zpráva k návrhu umožňuje obojí výklad.[2]

Jestliže naše předchozí kritika se týkala zvolených prostředků, ale cíl, totiž vyrovnání vzdělávacích handicapů sociálně znevýhodněných dětí, uznala za žádoucí, pak nyní nezbývá, než kritizovat i samotný cíl navrhovaného opatření. „Nepřipravenost“ pětiletých dětí na povinnou školní docházku obecně je umělý problém, vytvářený systémem základního školství, a jeho řešení spočívá v reformě základních škol směrem k větší individualizaci výuky a k posílení adaptační funkce prvních ročníků ZŠ. Cílem vzdělávací politiky státu by mělo být, aby každé šestileté dítě bylo na základní školu bez problémů přijato a začleněno bez ohledu na to, jak se vzdělávalo předtím. Účelem předškolního vzdělávání není připravovat malé děti na přijímací zkoušky, ve které se plíživě mění zápis na ZŠ.

Důvodová zpráva a také zástupci ministerstva zmiňují jako cíl opatření také snížení enormně vysoké míry odkladů školní docházky v ČR. Tato míra odkladů má být zřejmě ukazatelem právě „školní nezralosti“ pětiletých a šestiletých dětí, a ta má být řešena prodloužením povinné školní docházky směrem dolů.

Hlavním důvodem vysoké míry odkladů je však ve skutečnosti opět fakt, že se základní školy nejsou schopny přizpůsobit individuálním potřebám dětí, a rodiče se proto snaží své děti ochránit před šokem, který pro ty „méně zralé“ vstup na základní školy, které učí všechny stejně, často znamená. Řešením je tedy opět reforma základního školství, nikoliv prodloužení povinné školní docházky. Studie proveditelnosti[3] k návrhu jasně ukázala, že míra udílených odkladů je napříč územím ČR statisticky nezávislá na podílu dětí, navštěvujících MŠ.

Většina pětiletých dětí, které nedocházejí do MŠ, se vzdělává doma nebo v nějakém alternativním zařízení na základě vědomého svobodného rozhodnutí rodičů, a často kvalitněji, než by to zajistila běžná MŠ. Jestliže důvodem pro narušení této svobody není snaha vyrovnat znevýhodnění těch dětí, které do MŠ nedocházejí ze sociálních důvodů, pak pro něj žádný dobrý důvod neexistuje.

  1. Nepovinná povinnost

Zástupci MŠMT nyní zdůrazňují, že rodiče budou mít možnost přihlásit dítě k individuálnímu vzdělávání, což pouze oznámí řediteli spádové MŠ. Jedinou restrikcí je povinnost oznámit volbu individuálního vzdělávání pro celý školní rok tři měsíce před jeho začátkem. To povede k tomu, že v MŠ se budou povinně vzdělávat děti administrativně méně zdatných nebo hůře informovaných rodičů, zatímco rodiče důslednější bez překážek zvolí individuální alternativu. Opatření přivede do MŠ vzorek pětiletých dětí, selektovaný bez vztahu k původnímu účelu, a tento účel, ať už jím bylo cokoliv, nebude naplněn.

MŠMT také zdůrazňuje, že nejde o povinnou školní docházku, ale o něco jiného – „povinné předškolní vzdělávání“. Upozorňujeme, že povinná školní docházka (PŠD) má zvláštní a citlivé postavení v rámci ústavního pořádku ČR, jak je podrobně rozebráno ve Studii proveditelnosti. (PŠD je Listinou ustavená výjimka z monopolu rodičů na právo rozhodovat o svých dětech, a zároveň v sobě zahrnuje právo dítěte být vzděláváno a mít zajištěno vzdělání bez ohledu na další okolnosti.) Jakákoliv forma vzdělávání, která má být povinná, musí splňovat charakteristiky PŠD, tedy například musí být povinná pro všechny a připouštět pouze individuální odůvodněné výjimky. Rozvolněné „povinné předškolní vzdělávání“ tak, jak ho nyní představuje vládní návrh, a jak ho MŠMT prezentuje, není v souladu s ústavním pořádkem ČR.

Ze všech těchto důvodů, a s odkazem na předchozí prohlášení k tomuto tématu doporučujeme, aby se vláda zachovala státnicky, uznala, že tento legislativní návrh je neúčelným pozůstatkem nyní již neaktuální agendy, a ustoupila od něj.

  1. Přednost není nárok

Důvodová zpráva k návrhu praví, že „navrhovaná úprava představuje nárok 4letých, resp. 3letých dětí s účinností navrhovanou od 1. 9. 2018, na umístění v mateřské školce.“ Ve skutečnosti zní návrh v příslušném místě takto: „Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, (…) a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku.“  Úprava tedy místo v MŠ negarantuje. Pokud ve spádové MŠ nebude dostatek míst  pro všechny spádové tříleté děti, úprava obci nijak neukládá tato chybějící místa zajistit.

Podporujeme záměr zavést garanci místa v MŠ od tří let věku dítěte. Příslušná studie proveditelnosti[4] vyhodnotila toto opatření jako realizovatelné za stávajících kapacit MŠ. Nechť je toto opatření formulováno v novelizovaném zákoně důsledně.

 

—-

[1] Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Sněmovní tisk č. 611, dostupný zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=611&CT1=0

[2] Důvodová zpráva k novele, str. 22: „Cílem navrhované úpravy je zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání, a tím zajištění adekvátní přípravy 5letých dětí na zahájení povinné školní docházky. Podle řady odborných názorů[2] má zejména v případě dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí kvalifikované a pravidelné vzdělávání dětí od raného věku velký potenciál eliminovat některá znevýhodnění, která si děti přinášejí z rodiny, a zvýšit jejich vzdělávací šance.“

[3] Zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání před zahájením školní docházky (Studie proveditelnosti). Dostupné zde: http://www.kudyvedecesta.cz/sites/default/files/upload/studie_1_final.pdf

Vypracovala společnost Tady a teď, o.p.s. a Demografické informační centrum, o.s., v rámci projektu „Kudy vede cesta“, který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

[4] Zavedení „nárokovosti“ předškolního vzdělávání pro všechny děti (Studie proveditelnosti). Dostupné zde: http://www.kudyvedecesta.cz/sites/default/files/upload/studie_2_final.pdf

Vypracovala společnost Tady a teď, o.p.s. a Demografické informační centrum, o.s., v rámci projektu „Kudy vede cesta“, který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz