Video: 5 důvodů, proč zákon o dětské skupině zlikviduje péči o předškolní děti

Publikujeme shrnutí tiskové zprávy, která vzešla z dnešní tiskové konference pořádané Člověkem v tísni, Českou radou dětí a mládeže (zastřešující 99 organizací), Junákem a Unií center pro rodinu a komunitu k pátečnímu hlasování o zákoně o dětské skupině. Zmíněné organizace přinesly informace a analýzy, které jsou v přímém rozporu s tvrzeními a sliby politiků a navrhovatelů zákona a jsou pro asi tisícovku zařízení pečujících o desetitisíce předškolních dětí likvidační. Starší tiskové zprávy, které jsme k tomuto tématu publikovali na EDUin, najdete ZDE. Přečíst si také můžete komentáře Tomáše Feřteka: Dojemný příběh legislativního zmetku (ZDE) a Tupost a neznalost neomlouvá (ZDE), nebo text Boba Kartouse, který komentuje podivně lhostejný postoj politiků (ZDE).

Zákon o dětské skupině rozděluje péči o předškolní děti na dvě části – do 12 dětí a nad 12 dětí. Zásadní dopady zákona lze shrnout takto:

1)    Organizace, které pravidelně pečují o 12 a více dětí, budou muset nově splňovat identické standardy jako běžné mateřské školy. Pro tyto subjekty zákon o dětské skupině žádnou pomoc nepřináší.

2)    Subjektům pečujícím o maximálně 11 dětí nařizuje přísné stavebně-technické úpravy, které reálně nelze splnit. Komplikací je i skutečnost, že téměř všechny dětské kluby nejsou majiteli, ale pronajímateli prostor.

3)    Oproti původnímu záměru zákon NEPŘINÁŠÍ významnější finanční úlevu provozovatelům ani rodičům. I důvodová zpráva říká, že minimální náklady na jedno dítě v dětské skupině jsou přes 6.000 Kč. „U firemní školy Člověka v tísni to je 6.700 Kč při počtu 12 dětí. Pokud bychom byli firma, tak zákon na straně provozovatele snižuje náklady o cca 1.000 Kč na měsíc a dítě. Pro rodiče pomocí slevy na dani maximálně o 700 Kč na měsíc a dítě. Místo 6.700 Kč tak náklady činí 5.000 Kč. U neziskových organizací to však bude 6.000 Kč, což nepředstavuje změnu, která by vedla k rozhodnutí takové zařízení provozovat,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Pro provozovatele klubů pro nejchudší děti, které za docházku neplatí a služby jim jsou poskytovány v rámci sociálních služeb, zákon přináší 0 Kč zvýhodnění.

4)    Oněch 1000 Kč podpory zaměstnavatele je totiž velmi diskutabilních. Týká se jen těch subjektů, které reálně generují zisk a má u nich tedy smysl uvažovat o výhodě dané uznatelností nákladů na provoz školky do základu daně. U neziskových organizací (nově veřejně prospěšných poplatníků), které uplatní jiný daňový benefit (zejména §18a a §20/7 Zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů) k žádné reálné slevě nedojde!

5)    Tím, že zákon de facto umožňuje provoz klubů pro maximálně 11 dětí, dochází k výraznému růstu nákladů na jedno dítě. Tam, kde se náklady dělily např. na 15 dětí, by se nyní dělily na 11 dětí, což představuje nárůst nákladů na jedno dítě o 36 %!

Z výše uvedeného vyplývá, že zákon bere chudým dětem příležitost vzdělávat se, jelikož provozovatelé klubů je budou nuceni zavřít. Zároveň přináší drobné zvýhodnění zaměstnancům s vysoce nadprůměrnými příjmy, kteří si mohou dovolit platit 5.000 Kč měsíčně za dítě v dětské skupině.

Příklad:

Výše zmíněné organizace proto považují za jediné možné řešení vrácení zmíněného zákona
k přepracování. A to především z těchto důvodů:

• Zákon stanovuje pouze velmi vágní definici dětské skupiny, do které může spadat každý, kdo se pravidelně stará o předškolní děti.
• Současná verze této legislativní normy ohrožuje základní principy demokratické volby rodičů při výběru předškolní péče pro své děti.
• Zároveň nepřipouští existenci jiné formy péče o předškolní děti, která by nebyla živností, školkou nebo dětskou skupinou.
• Zavádí regulace, která všechny ostatní formy péče zapovídá.
• Ti, kdo takové formy péče poskytují, budou odkázáni na libovůli stavebních úřadů, hygienických stanic apod. při rozhodování o tom, zda uplatní regulaci stanovenou pro dětské skupiny či nikoli.
• Zákon nepřináší problémy jen tzv. lesním školkám – ty jsou jen mediálně zviditelněnou špičkou ledovce – jde o problém mnoha dalších organizací a forem péče o předškolní děti.

„Řešením pro všechny zainteresované, které podpořil také naprostou většinou Senát, je možnost, aby si poskytovatel péče o dítě vybral, zda se chce zaregistrovat a stát se oficiální dětskou skupinou, či nikoli,“ míní předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček a dodává: „Pouze princip dobrovolné registrace je řešením. V opačném případě se jedná o zavedení silné regulace péče o předškolní děti a potlačení jakýchkoli spontánních a dlouhodobě trvajících aktivit na tomto poli, tak, jak zmiňuje ve svém zdůvodnění pan prezident.“ Prezidentské veto nedávno vrátilo poslancům k novému posouzení zákon odsouhlasený Poslaneckou sněmovnou, negovaný Senátem a poté znovu potvrzený poslanci.

„Svobodné rozhodnutí o způsobech výchovy a péče o předškolní děti je především věcí rodičů, ti by proto měli mít možnost volby z různých alternativ. Nechceme jen přihlížet tomu, jak zákon o dětských skupinách v navrženém znění tyto možnosti významně ohrožuje,“ říká starosta Junáka Josef Výprachtický.

„Původní záměr zákon byl v pořádku, ale postupem času se z něj bohužel stala norma, která nepřináší slibovanou podporu, ale naopak komplikuje práci všem organizacím, kterým měl původně pomoci,“ uzavírá Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni.