Učebnice – často kladené otázky

Pomáhají držet kvalitu, kontinuitu a strukturu výuky. Jsou oporou pro učitele i žáky a usnadňují zavádění změn v kurikulu. Učebnice existují ve všech vzdělávacích systémech světa a poptávka po nich neklesá – i přes opakující se hlasy o jejich překonanosti. To dokládá například i nedávný obrat ve Švédsku, které se vrací k tištěným učebnicím.

Vedle nakladatelů a autorů má klíčovou roli stát – při nastavování standardů kvality, schvalování a provázání s kurikulem. Dosud ale v ČR chybí jasný standard kvality učebnic, který by definoval, jak má kvalitní učebnice vypadat. Pracovní skupina pro jeho tvorbu má podle MŠMT vzniknout v roce 2027. Do té doby platí přechodný stav.

Analýza pojmenovala tři souběžné problémy:

1. Nestabilní financování – převod ONIV ze státu na zřizovatele způsobil nejistotu. Více než čtvrtina ředitelů ZŠ označila financování ONIV za největší problém a přes 84 % by chtělo vrátit jeho správu zpět pod MŠMT.
2. Absence shody na podobě a funkci učebnice – ani mezi učiteli, řediteli, nakladateli, ani na ministerstvu nepanuje jednoznačná shoda na tom, co má dobrá učebnice být a plnit.
3. Neprovázanost s revizí RVP – nakladatelé nemohou tvořit nové učebnice, dokud nevědí, jak bude RVP ve finální podobě vypadat. Čas přitom ubývá.

Formálně ano – žádný zákon používání učebnic nepřikazuje. Fakticky jsou s tím ale spojena rizika. Tvorba materiálů klade odborné a časové nároky na samotné učitele (riziko přetížení), a hrozí, že standard výuky se bude v rámci školy rozcházet (každý učitel bude využívat jiné materiály). Učitelé dnes využívají pestrou paletu zdrojů: vlastní materiály, materiály sdílené online a v učitelských skupinách na sociálních sítích nebo i vyráběné s pomocí AI. Na žádný z nich se doložkové řízení nevztahuje a jejich kvalitu nelze systematicky kontrolovat. Čeští učitelé přitom patří v evropském srovnání mezi nejaktivnější uživatele AI při přípravě výuky. Výběr a kritické posouzení takových materiálů závisí pouze na konkrétním učiteli bez jakékoli systémové záruky.

Velmi těsně – a to je jeden z největších aktuálních problémů. Bez kvalitních učebnic hrozí, že kurikulární reforma zůstane jen formální a nepromítne se do každodenní výuky. Vývoj kvalitní učebnice je přitom drahý a časově náročný. Polský příklad ukazuje, co se stane, když se to uspěchá: tvůrci a recenzenti dostali na práci jen několik měsíců bez přesných instrukcí, což má za následek chyby v materiálech. Klíčovým krokem by mělo být zavedení doporučeného učiva do RVP – plánováno na jaro 2027. Teprve pak budou mít nakladatelé jasný základ pro tvorbu nových učebnic.

Doložkové řízení je systém, kterým stát schvaluje učebnice pro školy. Pokud nakladatel chce, aby jeho učebnice mohla být školám hrazena ze státních prostředků a žákům poskytována bezplatně, musí o tzv. schvalovací doložku požádat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Doložka slouží jako státní garant toho, že učebnice je v souladu s legislativou ČR a s platným Rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Maximální délka platnosti doložky je 6 let.

Od roku 2023 administraci doložkového řízení pro MŠMT zajišťuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR). Zjednodušeně:

1. Nakladatel podá žádost o doložku na MŠMT.
2. NPI ČR zadá dva (od dubna 2026 jeden, popř. při negativním dva) recenzní posudky a má 90 dní na vyhodnocení.
3. Nakladatel obdrží připomínky a musí je vypořádat – zapracovat, nebo odůvodněně odmítnout.
4. NPI ČR posoudí vypořádání a vydá finální doporučení.
5. Doložku formálně uděluje MŠMT.

Schvalovacím procesem projde na první nebo druhý pokus téměř naprostá většina učebnic. V roce 2025 byla udělena doložka 254 učebnicím a celkově je na trhu přibližně 1 100–1 200 učebnic s platnou doložkou od téměř 60 nakladatelství.

Analýza EDUinu z Auditu vzdělávacího systému 2025 identifikovala několik systémových slabin:

• Chybí standard kvality. V Česku neexistuje žádný oficiální standard, který by definoval, jak má kvalitní učebnice vypadat. Posuzování závisí na individuálním úsudku konkrétního recenzenta.
• Zastaralé nařízení. Pravidla pro doložkové řízení neodpovídají novému RVP ZV ani digitální realitě – z řízení jsou vyloučeny otevřené vzdělávací zdroje, aplikace a webové komponenty, přestože tvoří stále větší část výukových materiálů.
• Riziko střetu zájmů. Recenzenti podepisují čestné prohlášení, ale přímá komunikace s nakladateli není nikde kodifikovaně zakázána ani sankcionována.
• Nízká transparentnost. Posudky nejsou veřejně dostupné. V procesu vypořádání připomínek navíc externí recenzent nedostává informaci o tom, jak byly jeho připomínky skutečně zapracovány.
• Stárnutí učebnic. Průměrný rok vydání učebnice s platnou doložkou je 2017. Pouhých 16 % učebnic s platnou doložkou vyšlo v posledních pěti letech, některé jsou až 30 let staré.

Ano, ale oslabený. Po přesunu financování ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) ze státu na zřizovatele od ledna 2026 mohou školy nakupovat i učebnice bez doložky. Doložka tak přestává být ekonomickým nástrojem a stává se spíše doporučením – vodítkem pro ředitele a pojistkou pro případ kontroly ze strany České školní inspekce. Stát tímto krokem zároveň ztrácí přímý nástroj kontroly kvality učebnic, které se ve školách skutečně používají.

Doložkové řízení nerušit, ale zásadně reformovat – především:

• Vypracovat standardy kvality učebnic za účasti učitelů, didaktiků, nakladatelů i akademiků.
• Rozšířit doložkové řízení na posuzování kvality digitálních a multimediálních komponent.
• Zvýšit transparentnost – zpřístupnit výsledky posudků veřejnosti (při ochraně identity recenzentů).
• Legislativně obnovit vazbu mezi státním financováním a nákupem doložkovaných učebnic.
• Podpořit systematický výzkum učebnic, který v Česku dlouhodobě chybí.

Ne úplně. Po převodu ONIV mohou školy z těchto prostředků nakupovat i učebnice bez doložky. Ředitelé ale podle MŠMT k doložkám stále přihlíží – vnímají je jako vodítko pro výuku v souladu s RVP a jako pojistku pro případnou kontrolu České školní inspekce.

Na konci března 2026 MŠMT aktualizovalo Sdělení o podmínkách udělování schvalovacích doložek. Klíčové změny:

• Nový recenzní formulář s modernizovanými požadavky.
• Snížení počtu recenzentů ze dvou na jednoho (z důvodu finanční úspory), při záporném posudku se druhý recenzent doplní automaticky.
• Zrušení automatičnosti udělování doložky: i při kladném posudku si MŠMT ponechává právo na další přezkum.

Ředitel odboru základního vzdělávání MŠMT Michal Černý tuto změnu označil za „první krok“ a „přechodný stav“ do doby, než vznikne standard kvality a případný reputační systém.

Jde o plánovaný digitální portál, kde by byly dostupné informace o učebnicích s doložkou včetně výsledků posudků – podobně jako recenze na e-shopu. Nakladatelé by v něm mohli sebehodnotit své učebnice, k dispozici by bylo i objektivní hodnocení míry naplnění standardů kvality. Vznik se předpokládá nejdříve v roce 2027, pokud myšlenka dostane politicky zelenou.