Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Co přinesl týden 11.1. – 17. 1. 2021
Krátce:
Výrok týdne: „Z výzkumů vyplývá, že nejefektivnější metodou ve vzdělávání je zpětná vazba. Od studentů k učiteli i naopak. Pokud učitel neví v každém okamžiku, zda žáci chápou jeho výklad, nemůže učit dobře. A k tomu mu bohužel nepomůže ani vyvolávání pár premiantů, kteří se pořád hlásí, ani nejzbytečnější otázka ve školství „kdo něčemu nerozumí, ať se přihlásí“, říká v eseji v seriálu Českého rozhlasu Vize z Krize Martin Roman, zakladatel gymnázia PORG.
V souvislostech:
Když po vánočních prázdninách ministerstvo školství zveřejnilo netrpělivě očekávané doporučení, jak by měly školy po dalším „covidovém“ pololetí hodnotit své žáky na vysvědčení, rozpoutalo to živou diskusi. Velké pozornosti se dostalo zejména doporučení, aby učitelé dali na vysvědčení (pokud jim to školní řád dovoluje) přednost hodnocení slovnímu nebo kombinaci slovního hodnocení a známek.
Není to poprvé, kdy nejen odborná veřejnost diskutuje o známkách a slovním hodnocení. Jednu z prvních velkých diskusí o polistopadovém školství vyhrálo známkování – podle dat České školní inspekce z roku 2018 používalo pouze slovní hodnocení 6,5 % škol a podle škol na tom trvají i rodiče.
Výuka na dálku dala už na jaře nový impuls úvahám o smysluplnosti školního hodnocení. Po několik měsíců tehdy ministr Plaga loboval za to, aby učitelé místo známkování používali ve větší míře prvky formativního hodnocení. „De facto vypneme školní řády tak, aby mohlo být ze strany škol přihlédnuto k dané situaci a hodnoceno třeba formativně,“ okomentoval vyhlášku, která upravovala výuku za jarní karantény (novinky.cz). Většina škol však nakonec zůstala u známek a ani teď to nebude jiné. „Jedná se o takovou formu hodnocení, kterou je třeba vysvětlovat, trénovat, zkoušet. Na to ještě připraveni nejsme,“ řekl pro Aktuálně.cz ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze 12 Ondřej Lněnička s tím, že slovně budou učitelé jeho školy hodnotit v individuálních případech.
O tom, jak uvažují o školním hodnocení, hovořili na webináři uspořádaném Národním pedagogickým institutem tři ředitelé, kteří se po této cestě již vydali. „Nemá smysl měnit hodnocení na vysvědčení, pokud nezměníme přístup k výuce. Na základě toho, co se děje ve výuce, nastavujeme pravidla hodnocení. Úkolem vedení školy je s tím pracovat, rozptylovat obavy a dávat učitelům podporu, teprve pak ta důležitá změna nastane v hlavách učitelů a nejen na papíře,“ myslí si ředitel sportovní základní školy v Litvínově Pavel Škramlík. Všichni tři ředitelé v rámci tohoto webináře popisují, jak hodnotí žáky na svých školách, a to včetně konkrétních ukázek.
Příklady toho, jak může vypadat slovně vyjádřené hodnocení na vysvědčení, shromáždila mezi svými členy Učitelská platforma. Rozlišuje příklady sumativně pojatého slovního hodnocení od slovního hodnocení s formativními prvky. Spoluautorka tohoto materiálu, učitelka základní školy Labyrinth a členka Učitelské platformy Pavlína Loňková, popsala svou cestu ke slovnímu hodnocení v podcastu Hovory z kabinetu. „Mým cílem jako učitele je používat co nejvíce popisný jazyk, vyjádřit ve slovním hodnocení, co pozoruji, ne co si myslím. Že je někdo šikovný počtář, to si mohu myslet, důležité ale je, z čeho na to usuzuji, například z toho, že umí vyřešit náročnější slovní úlohy,“ shrnuje svou zkušenost Pavlína Loňková.
Poukázala na to, že diskusi o doporučení ministerstva hodnotit na vysvědčení slovně provázejí mimo jiné nejasnosti v terminologii: „Na sociálních sítích někdo psal, že nerozumí doporučení MŠMT k hodnocení, protože je v něm napsáno, že máme používat popisný a nikoli hodnoticí jazyk, přitom ale jde o hodnocení, a ptal se, jestli se to nevylučuje.“ Na nepřesnost v diskusi o tom, jak by mělo vypadat letošní pololetní vysvědčení, poukázala také Květa Sulková z organizace EDUkační LABoratoř, která se věnuje vzdělávání v oblasti formativního hodnocení. „Slovní hodnocení na vysvědčení neznamená, že by se mělo jednat o hodnocení formativní. Slovní hodnocení je pouze forma sdělení, která umožňuje předat více informací než samotná známka. Obsah sdělení potom určuje, jestli se jedná o hodnocení formativní (průběžné), nebo sumativní (shrnující),“ říká Květa Sulková.
Výběr z Edukalendáře: