Hospodářské noviny: Učivo víc pro praxi a bez škatulek, budoucí čeští učitelé chtějí napodobit Finsko

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 23.12. pod názvem Budoucí čeští učitelé chtějí napodobit Finsko: Učivo víc pro praxi a bez škatulek v Hospodářských novinách (ZDE). Brněnští studenti pedagogické fakulty se rozhodli ovlivnit obsah svých kurzů, chtějí více reflexe metod výuky. Vedení fakulty jejich záměr podporuje.

S každou další studií, která ukáže, že české děti propadají v praktické inteligenci, se rozběhne stejná debata. Zdejší školy by se podle ní měly vzdát výuky ve stylu jednosměrného výkladu a faktografických testů. Změnu v této praxi si nyní vzali za své sami studenti pedagogických fakult. Symbolicky jde o generaci narozenou po roce 1989.

Na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity vznikla začátkem prosince iniciativa Otevřeno, zaměřená na modernizaci výuky.

„Co chceme? Máme představu, že hodina není o tom, aby přišel učitel, 45 minut něco vykládal a žák byl potom přezkoušen z nabytých vědomostí. A nechceme, aby tak vypadaly ani naše hodiny na fakultě,“ říká Tomáš Čakloš, který ve třetím ročníku studuje hned dva obory: sociální pedagogiku a pedagogické asistentství zeměpisu a občanské výchovy.

Studentům se nelíbí, že se stále považuje za nejdůležitější, aby zvládali obsah předmětů, ale práci s dětmi a jak si poradit s běžnou situací v hodinách je nikdo neučí. „Pomáhali jsme prosadit nový seminář, kde studenti společně s pedagogy budou hodnotit jejich praxe ve školách a rozebírat, co by se dalo udělat lépe. A představujeme si, že praxe by se do studia mělo dostat ještě víc,“ uvádí Čakloš.

Při mezinárodním šetření patnáctiletých žáků PISA 2012 se ukázalo, že ze všech 64 národů se ve škole cítí nejméně šťastni právě čeští, korejští a slovenští žáci. O reformě vzdělávání učitelů se samozřejmě mluví už dlouho. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) například aktuálně připravuje změny ve výuce matematiky a přírodovědných předmětů, které jsou u žáků nejméně oblíbené.

A studenti to chtějí posouvat sami tam, kde mohou vznikat návyky, které považují za nežádoucí. Stihli uspořádat už dvě debaty, kde si vyříkali, co jim na jednotlivých předmětech vadí, a lidé z iniciativy Otevřeno to pak probrali s vyučujícími, kterých se výtky týkaly.

Inspiraci studenti hledají v zahraničí, například ve Finsku, které je známo svým moderním přístupem k pedagogice a vynikajícím hodnocením svých žáků v mezinárodních srovnáních. „Spoustu věcí, se kterými si my nevíme rady, oni už mají vyřešenou,“ říká Čakloš. Líbí se jim i myšlenka, že děti by učivo neměly mít zaškatulkované do přihrádek matematika, fyzika, chemie, ale mělo by se více propojovat navzájem a se skutečnými věcmi v životě.

Nové vedení Pedagogické fakulty v Brně změny podporuje, stejně jako část pedagogů, která studentům se založením iniciativy pomáhala. Moravští studenti nejsou úplně prvními inovátory. Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy podobné spolky už fungují.

„Podařilo se nám zorganizovat soustředění pro čerstvé prváky. Učitelé vycházejí vstříc našim požadavkům na úpravu hodin,“ říká Daniel Pražák, předseda spolku Drosophily. Děkanka fakulty Radka Wildová si jejich práce váží, ale přiznává, že se občas nějací vyučující ptají, jestli studentům nenaslouchají příliš.

V současné chvíli studenti považují za úspěch i to, že takové diskuse probíhají. Chtějí také dokázat, že pedagogika nemá být nepopulární „druhou volbou“ pro ty, kteří se nedostanou na své vysněné obory.

Letos v červnu se o totéž pokusila i samotná fakulta a uspořádala průzkum mezi studenty. Třiaosmdesát procent studentů řeklo, že se skutečně chtějí stát učiteli. Devatenáct procent souhlasilo s tím, že na učitelství chodí ti, kterým nevyšel jiný obor. Studenti se v šetření vyslovili také pro více praxe a méně teoretických předmětů.

Podle Čakloše mělo spuštění projektu velký ohlas a je možné, že pedagogické fakulty spojí a vznikne celorepubliková iniciativa.