Jak to vypadá s revizí RVP?

Co přinesl týden 17. 10. – 23. 10.

Krátce: 

• V obcích, kde se daří dostat více dětí do mateřských škol, jich více úspěšně ukončí základní školu. Propadání žáků, nedokončení základního vzdělání a průměrný počet absencí jsou parametry, kterými v rámci mapy vzdělávání společnost PAQ Research poměřuje tzv. vzdělávací neúspěšnost. Data ukazují, že některé obce se srovnatelnou socio-ekonomickou situací dokážou školní neúspěšnost snížit o 20 až 70 procent. „Čím méně dětí chodí do mateřské školy, o to více roste vzdělávací neúspěšnost v jednotlivých obcích s rozšířenou působností,“ říká analytik PAQ Research Václav Korbel (Seznam Zprávy). V Aši tak základku nedokončí téměř jedenáct procent dětí. V Kadani, která se potýká s podobnou socioekonomickou situací, jen 3,7 procenta (iDnes).
• Přijímací zkoušky na střední školy by pro ukrajinské děti mohly být bez češtiny, bombardování měst může přivést do Česka nové uprchlíky. Stát zvažuje, že by ukrajinským dětem zjednodušil nebo úplně odpustil zkoušku z češtiny při zkouškách na střední školy, ve hře je podle HN také další finanční zvýhodnění škol, do kterých chodí více ukrajinských uprchlíků, článek Michaely Ryšavé popisuje, na co naráží integrace středoškoláků. Za stát v řadě oblastí důležitých pro integraci ukrajinských dětí „zaskakují“ neziskové organizace, jejich aktivity shrnul Jan Zeman v článku pro EDUin. O peníze pro ukrajinské asistenty pedagoga v září požádalo 752 mateřských, základních a středních škol, které navštěvuje celkem 18 214 ukrajinských žáků, peníze by měly dostat do konce listopadu (Novinky). Uprchlíků z Ukrajiny pravděpodobně brzy přibude, po útocích dronů na města to už pocítilo Moldavsko (Seznam Zprávy).
• Podle ministerského návrhu na změnu financování asistentů pedagoga o ně část škol může přijít. „Podle aktuální tabulky bychom měli nárok jen na 3,48 úvazku. To by byla katastrofa. Dětí, které podporu potřebují, máme tolik, že by asistenti museli neustále přebíhat ze třídy do třídy,“ komentuje ředitelka školy Gabriela Hrušková návrh ministerstva školství na změnu financování asistentů pedagoga. Ministerstvo podle Michala Černého nemá v plánu šetřit na počtu pozic, z nastavených parametrů ale vyplývá, že školy, které služby asistentů využívají, o úvazky spíše přijdou než naopak (Seznam Zprávy).
• Poradní sbor ministra Balaše je kompletní, vybral si šestnáct poradců včetně ex-ministrů Plagy a Gazdíka. Většina poradců má pracovat bez nároku na honorář, v případě většího rozsahu práce s nimi ale ministerstvo může uzavřít smlouvu na DPP nebo DPČ, jinak je to u Gazdíka a Plagy, ti jsou zaměstnáni na poloviční úvazek (iDnes). Mezi poradci je i Lenka Felcmanová z ČOSIV, Martin Chvál (bývalý ředitel Cermatu), výzkumnice Jana Straková nebo ředitel školy Radko Sáblík. Petr Gazdík mluvil v ČRo Plus o poklesu výdajů na školství a o platech učitelů. „Je pravda, že v obrovské inflaci, v tom, v čem žijeme, ve válce, v přílivu ukrajinských uprchlíků, v energetické krizi, se může stát, že průměrná mzda učitele může stagnovat nebo poklesnout,“ uvedl s tím, že platy učitelů se v příštím roce na 130 % průměrného příjmu nedostanou. V regionálním školství má příští rok přibýt 6239 pracovních míst, státní rozpočet počítá se dvěma miliardami navíc na platy nepedagogických zaměstnanců (Novinky).
• Ředitelka stáhla výpovědi, které svým zaměstnancům rozdala za lajky pod kritikou jejího přístupu k vedení školy. Ředitelka brněnské střední školy umění a designu Petra Černínová po kritice navrhla vzít zpět výpovědi třem svým zaměstnancům za lajkování příspěvků na instagramové stránce strefující se do ředitelky a jejích manažerských schopností. „Důvodem mého rozhodnutí je snaha zaměřit naši pozornost opět k tomu, k čemu je naše škola určena. Stále z hloubi duše nesouhlasím s jakýmikoliv projevy nenávisti na internetu,“ napsala ředitelka (Deník N). Náměstek hejtmana pro vzdělávání Jiří Nantl v rozhovoru pro Deník N vysvětlil, že jako zástupce zřizovatele nemůže vstupovat do rozhodnutí, které je plně v pravomoci ředitele školy, preferuje stažení výpovědí před emotivním soudem s nejistým výsledkem. Ředitelku za její rozhodnutí kritizují pedagogové, žáci i rodiče. „Stažení výpovědi vidím jako první krok. I s paní ředitelkou jsme o tom otevřeně hovořili, zejména o tom, že objektivně se může dostat do polohy, kdy ztratí schopnost vést školu. Chce-li vytrvat v tomto úkolu, musí si následujícími kroky získat důvěru zaměstnanců zpět,“ řekl Jiří Nantl.
• Jsou školám k dispozici pro práci se sociálně znevýhodněnými dětmi za peníze z dotací, zařazení sociálních pedagogů do systému se zatím nechystá. „Je braný jako nepedagogický pracovník. Má méně dovolené a nižší plat, přitom je pro nás klíčový. V praxi do kategorie pedagogických pracovníků spadá, protože dělá přímo s dětmi,“ vysvětluje ředitel školy Sirotkova v Brně Dan Jedlička, co mu vadí na současném postavení sociálních pedagogů – tedy kromě toho, že jsou placeni z dotací, takže ne systémově. Změna se zatím, zdá se, nechystá (Aktuálně).
• Začalo to nápadem, že by děti mohly pomoci zaznamenat vzpomínky pamětníků 2. světové války, nyní Paměť národa spolupracuje se třemi stovkami škol. Paměť národa už deset let usiluje o to, aby školáci poznávali 20. století co nejzajímavěji. Setkávat se mohou s pamětníky přelomových událostí, nahrávat jejich svědectví nebo sledovat už natočené příběhy. „Sami žáci ani netuší, jak moc mě to obohacuje. Zpětně viděno, učí mě to mimo jiné sestavit pracovní tým, pracovat s žáky mimo výuku, sledovat, na co se ptají a jak celý projekt vnímají. Samozřejmě, nejzajímavější je samotné nahrávání pamětníků,“ uvedl Roman Elner z pražské základní školy Brána jazyků.

Výrok týdne:

„Mezi standardy anglického učitele patří i „behaviour management“ neboli nastavení takového chování ve třídě, které není rušivé a podporuje žáky při učení. V britských školách se na to klade velký důraz, řekl bych, že větší než u nás. Tam se výchova a vzdělání neodděluje. V České republice mnozí učitelé chtějí učit svůj předmět, ale nechtějí vychovávat. To je ale nemožné,“ říká učitel základní školy Solidarita v Praze Pavel Bobek v rozhovoru zaměřeném na problematiku šikany (lidovky.cz).

V souvislostech

• Jak to vypadá s revizí RVP? SKAV a EDUin na toto téma uspořádaly kulatý stůl

V rámci Národního pedagogického institutu (NPI ČR) se již jednotlivé pracovní skupiny pustily do revize rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZV), zatím ale nemají v ruce definitivní zadání. O konečné podobě dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV měl uprostřed prázdnin po několika odkladech, způsobených mimo jiné i vypořádáváním více než tří tisíc připomínek, rozhodnout dnes už bývalý ministr školství Petr Gazdík. Jeho nástupce Vladimír Balaš si v září vzal další čas na rozmyšlenou s tím, že mu předkládané zadání revize připadá málo ambiciózní. A vyžádal si další analýzu.

O měsíc později směřuje ke konci vnitřní připomínkové řízení na ministerstvu. „Chybí již jen poslední krok, schválení na poradě vedení ministerstva školství,” řekl Jan Jiterský, předseda expertního panelu, který Hlavní směry připravoval, minulý týden během diskuse u kulatého stolu SKAV a EDUin. Ten se věnoval právě aktuálnímu stavu revize RVP. Připustil přitom, že ministerstvo a jím řízené organizace jako NPI a Česká školní inspekce (ČSI) uplynulé týdny věnovaly čas hledání konsensu a že to nebylo snadné. Před jednáním s vedením ministerstva jej tak čeká ještě setkání se zástupci ČŠI. „K Hlavním směrům vytvořili poměrně velkou řadu zásadních připomínek, na kterých se ne zcela shodujeme. Bude nutné, aby o nich rozhodlo vedení ministerstva,” myslí si Jan Jiterský. Předpokládá, že rozhodnutí by mělo padnout v rámci dní až dvou týdnů.

„Vnímáme tři časové fáze,” vysvětloval Kamil Ubr, který má revizi kurikula na starosti v Národním pedagogickém institutu, jak bude vypadat harmonogram revize. Tu současnou označil jako přípravnou (případně analytickou), na jejím konci by měl být první pohled na nové kurikulum (do konce tohoto roku). Ve druhé fázi předpokládá vznik první verze RVP, zhruba v horizontu dubna a května. „Potom bude následovat velké připomínkové řízení, dopracování druhé verze a předložení ministerstvu,” vysvětlil Kamil Ubr.

Mluvit o změnách harmonogramu pro implementaci kurikula do výuky zatím oba zástupci ministerstva vidí jako předčasné. „Teprve v okamžiku, kdy budeme mít něco odpracováno a budeme mít představu o tom, co nás čeká, se můžeme bavit o posunutí. Komunikovat to dopředu na základě neexistujících podkladů jen s tím, že bylo posunuto schválení Hlavních směrů, je předčasné,” řekl Jan Jiterský a upozornil, že podobně se podle potřeby posouvalo i dokončení Hlavních směrů.

Od začátku roku 2023 by mělo ministerstvo školství rozběhnout systémový projekt, který má podpořit změnu kurikula a vysvětlit ji veřejnosti. „Byla již schválena karta projektu, nyní pracujeme na projektové žádosti. V září bychom pak mohli mít k dispozici první výstupy a mohli bychom je začít doručovat do praxe,” řekl Kamil Ubr.

Panelové diskuse, kterou moderoval Bořivoj Brdička, se zúčastnili: Jan Jiterský (MŠMT), Petra Keprtová (SKAV), Martin Rusek (Kompas), Petra Skalická (Člověk v tísni), Kamil Ubr (NPI), Milena Vlčková (MŠ, ZŠ a SŠ Waldorfská, Č. Budějovice). Diskutovalo se mimo jiné o vizi revize, otázkách spojených s její implementací, o tom, jak inovativní má revize být, ale také o zkušenostech z jednotlivých pracovních skupin. Celou diskusi si můžete poslechnout zde.

Z edukalendáře:

• 25. 10. → Praha →konference Eduzměna v poločase
• 10. 11. → Praha →konference pro zřizovatele: Lepší škola