Jakým překážkám při doučování čelí malotřídní školy?

Co přinesl týden  10. 1. – 16. 1. 2022 

Krátce: 

• Ministr Gazdík chce přidat deset dnů ředitelského volna. Školy budou od 17. ledna testovat jednou týdně. Vláda na začátku minulého týdne rozhodla, že ve školách se bude testovat jednou týdně. „Naše děti už byly utestované,“ řekl k tomu ministr Vlastimil Válek (seznamzpravy.cz). Podíl pozitivně testovaných v pondělí 10. ledna byl 0,3 procenta – o týden dříve to bylo 0,1 procenta (irozhlas.cz). Odlišná pravidla budou platit pro testování zaměstnanců různých typů škol, v mateřských školách se budou testovat dvakrát týdně, na základních jednou – stejně jako děti (novinky.cz). Na vysokých školách se vzhledem ke zkouškovému období testovat nebude (CNN Prima News), nová pravidla byla oznámena v pátek po jednání vlády (ČT24). Školy i rodiče řešili nová pravidla pro karanténu. „Vyplývá (z nich) i tento paradox: Všechny děti, které měly pozitivní PCR test dnes (10. 1. – pozn. red.), budou v izolaci ještě čtrnáct dnů – déle než ty, které budou pozitivně testovány příští pondělí (17. 1.),“ píše Deník N. Od minulého týdne také funguje nový systém, který má zrychlit trasování – jeho start podle irozhlas.cz není zcela bez problémů, školy a hygieny se s ním zatím seznamují. Stát nakoupil pro školy další testy, zaplatí za ně přes 194 milionů (irozhlas.cz). Ministr Gazdík se na twitteru pochlubil nízkou nákupní cenou. Jedná se o stejné testy jako školy používají nyní, Deník N upozorňuje, že v rozporu s tvrzením ministra Válka zatím nebyly schváleny podle „německých norem“. Ministr Gazdík oznámil, že na příštím zasedání vlády navrhne prodloužení ředitelského volna o deset dní, což umožní školám flexibilně reagovat na situaci v regionu (twitter). Pro rodiče to bude ovšem znamenat, že přijdou o ošetřovné (irozhlas.cz).
• Maturity se upraví jen v případě, že vláda kvůli epidemii covid-19 znovu přeruší prezenční výuku. Jedinou úpravou, se kterou se pro letošní rok najisto počítá, je prodloužení času na didaktické testy, které upravuje aktuální novela vyhlášky (ceskenoviny.cz). Cermat dostal za úkol se na krizové scénáře připravit (idnes.cz). Možným úpravám maturity do budoucna (včetně technických) se věnuje Markéta Rizikyová (lidovky.cz) – ministerstvo podle ní aktuálně řeší, jak zajistit průběh podzimních termínů maturity. „Cermatu končí smlouva na servis přístrojů. Hledáme způsob, jakým to vyřešíme pro zářijové termíny maturit,“ cituje ministra Gazdíka. Do budoucna by mohly testy, které dnes Cermat rozváží, školy stahovat z digitálního úložiště.
• Letos ukončí 9. třídu zhruba sto tisíc žáků, před šesti lety jich bylo o třetinu méně. Změny souvisí s demografickým vývojem, kdy se po výrazném poklesu v 90. letech začalo po roce 2000 rodit více dětí. „Velká část bude na jaře skládat přijímací zkoušky na střední školy. Dá se proto čekat, že na oblíbených středních školách bude ještě větší převis uchazečů než v minulých letech. Potíží pro část dětí zůstávají mezery v učivu poté, co se kvůli epidemii po řadu měsíců v minulém a předminulém roce musely vzdělávat na dálku,“ píší ceskenoviny.cz.
• K ekologickému a klimatickému vzdělávání patří na školách třeba i organizování „pěšibusů“. Funguje ale jen někde. Akci „pěšibus” zorganizovali na základní škole ve Zbirohu, když spočítali, kolik dětí vozí rodiče autem. Takových drobných věcí, na kterých tu učí děti chovat se ekologicky, najdete celou řadu. „V podmínkách, které ve Zbirohu máme, by mi přišlo divné, kdybychom se ekologii a životnímu prostředí nevěnovali,“ říká učitelka Andrea Tláskalová, která environmentální aktivity na této škole organizuje. Stavu vzdělávání o klimatu a ekologických tématech v českých školách se v rámci projektu Chytré Česko věnuje Zuzana Hronová (aktualne.cz). V Česku se jim podle ředitele ekologického střediska Sever Jiřího Kulicha věnuje zhruba 20 % škol. „Zdaleka ne na všech jde o celoškolní přístup. Někde je to spíš iniciativa jednoho učitele,“ připomíná Jiří Kulich. Kritický je ke stavu vzdělávání o klimatu Jiří Karen. „Náš současný vzdělávací systém předává a formuje hodnoty a způsoby myšlení, které jsou příčinami současné hlubinné ekologické, společenské a politické krize,“ píše na webu a2larm.cz.
• Na vysokých školách podle statistik ministerstva přibývá studentů s diagnostikovanými poruchami učení. Přibývá jich i v psychologických poradnách vysokých škol, kde jim pomáhají najít způsob, jak se učit – konvenční výuka jim totiž nevyhovuje. „Jedním z klíčových témat je i téma studia a studijních obtíží, strachu ze selhání, strachu z distanční výuky a podobně,“ uvedla Veronika Matějková z Poradenského centra Mendelovy univerzity. Zájem o trénink studijních strategií tam v době pandemie stoupl u individuálních konzultací na čtyřnásobek (aktualne.cz).
• Cesty k učitelské profesi nejsou vždy přímé. Organizace Začni učit proto testuje interaktivního průvodce, který poradí, jak se stát učitelem. Zájemce o práci učitele do průvodce zadá, co má vystudováno, jaké předměty by chtěl učit a na jakém stupni, a na tomto základě dostane tipy, jak si doplnit pedagogické vzdělání. Interaktivní průvodce vznikal ve spolupráci s Česko.digital a nyní funguje v testovací verzi, zpětná vazba je vítána.

Výrok týdne:

„Obecný konsenzus je, že rozdíly mezi dívkami a chlapci nejsou. Špatně se to zkoumá, protože se to nedá zkoumat experimentálně, stejně jako například rozdíly mezi národy. Z většiny výzkumů ale vyplývá, že pokud jsou v matematice mezi výsledky dívek a chlapců rozdíly, dá se to dobře vysvětlit stereotypy. Rozdíl přitom koreluje s tím, jak silný je ve společnosti stereotyp, že muži dosahují v matematice lepších výsledků,“ odpověděl ve Fokusu Václava Moravce věnovaném matematice Hynek Cígler z Masarykovy univerzity (ČT24).

V souvislostech

• Do malých obcí doučovat nikdo nepřijde. Pro učitele je to práce navíc, i když nově zaplacená

Školy v září dostaly peníze na doučování z rozpočtu ministerstva školství a na začátku ledna jim na účty přišla první platba z Národního plánu obnovy. Z něj v příštích dvou letech stát uvolní 1,5 miliardy na doučování vyrovnávající zejména „covidové” výpadky u dětí. Týká se to i malotřídek, které jsou na periferiích České republiky. Překážky, na které narážejí při zajištění doučování školy z větších měst, u nich nabývají trochu jiných rozměrů.

Na problém se zajištěním doučovatelů poukazovali ředitelé škol od počátku. Řada z nich nakonec právě i z tohoto důvodu peníze vracela. Školy v malých obcích mají ve srovnání se školami ve větších obcích větší problém najít doučovatele mimo své zaměstnance. „My jsme vesnice, sem nikdo odjinud nepojede. Těch pár korun, které by si vydělal, by utratil za cestu,“ shrnuje potíže se zaměstnáváním externích doučovatelů Lenka Macků, ředitelka malotřídky v jihočeském Popelíně, kam letos chodí 24 žáků. 

Peníze za doučování tak rozdělují mezi své zaměstnance – učitele a učitelky, vychovatelky, asistenty pedagoga. „Naše učitelky jsou opravdu velmi vytížené. Rády si přivydělají, ale je to na úkor jejich odpočinku, a to není dobré. Kromě doučování navíc zajišťují i kroužky nebo školní klub, na které máme prostředky ze šablon, ideální to není,“ komentuje to Šárka Kalvová, ředitelka Základní a mateřské školy Tomáše Ježka Ralsko – Kuřívody.

570 korun na čtyři měsíce 

O doučování jsme mluvili s ředitelkami škol, které jsou zapojeny do projektu na podporu malotřídek „Kam chodí vítr spát”. Všem se podařilo prostředky, které jim ministerstvo poslalo na doučování od září do prosince, bez problémů vyčerpat. Zejména na těch nejmenších školách to nebyl až tak velký problém. Výše dotace se totiž odvíjela od počtu žáků. Ty měla malotřídka ve městě Úterý v západních Čechách v loňském školním roce čtyři. Letos dětí přibylo, od ministerstva na jejich doučování dostala 570 korun. Využít prostředky, které velké školy vracely, by dokázala bez potíží. „Naše děti se v loňském roce nepřipojovaly, je to znát i na letošních prvňáčcích, školka nefungovala, a tak přišly o předškolní výuku,“ říká Jana Klečková, která je ředitelkou ZŠ a MŠ Úterý od srpna.

U větších malotřídek s více dětmi bylo peněz tak akorát – a tím i více prostoru doučování naplánovat tak, aby prospělo. Jen informace o tom, že přijdou a za jakých podmínek je budou moci využít, dostaly školy těsně před začátkem školního roku, kdy už měla řada z nich pro doučování připravené „šablony”. „Rozhodnutí přišlo opravdu pozdě, v srpnu jsme měli všechno připravené, nastavené, měli jsme připravené peníze ze šablon, měli jsme nastavené intervence pro děti s SPU, a pak nám do toho přišlo sice jen 17 tisíc, ale přece jen. Využili jsme je, ale je to na úkor zdraví učitelů, protože ti byli u nás opravdu přetížení,“ říká Věra Tichá, ředitelka ZŠ a MŠ v Albrechticích nad Vltavou.

Všem pěti malým školám přinesla nová pravidla od ledna více peněz, což jejich ředitelky ocenily. „Je to dobře, doučování je po covidu potřeba více než dřív. Že jsou peníze určené jen na doučování, je ale trochu škoda, bylo by potřeba řešit i vztahové věci. Během lockdownu se ztratila také schopnost spolupracovat,“ říká Věra Tichá. „V lednu jsme dostali mnohem více peněz, ale na socializační aktivity je bohužel na rozdíl od peněz ze začátku školního roku využít nemůžeme,“ souhlasí Jana Klečková.

Program „Kam chodí vítr spát” upozorňuje na postupující periferizaci některých míst v ČR, kde je díky oslabené infrastruktuře, zhoršené dopravní obslužnosti a slabší kupní síle obyvatelstva těžší udržovat veřejné služby včetně škol. EDUin chce pomoci vybraným malým školám z těchto území k rozvoji.  

Z edukalendáře:

• 20. 1. → online→ Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jaké plány chystá nová vláda pro české školství?
• 27. 1. → Praha → ČAS od ČASU s Tomášem Feřtekem