v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 19. do 25. 5., se věnujeme těmto tématům:
Maturitám;
kapacitám pražských tříd;
současným reformám školství.
Maturity mohou být užitečnější. MŠMT hledá cesty, jak je proměnit
Pavel Trejbal 26. 5. 2025
Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Pavel Trejbal 26. 5. 2025
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 19. do 25. 5., se věnujeme těmto tématům:
Maturitám;
kapacitám pražských tříd;
současným reformám školství.
Týden stručně
V době probíhajících maturit ministr školství Mikuláš Bek prohlásil, že státní část by nejraději zrušil a nechal celou maturitu v rukách škol. Přitom na aktualizaci školní části se již pracuje. Čtvrtým rokem běží pilotní testování takzvaných „malých bakalářek“ na obchodních akademiích a v oborech jako hotelnictví, elektrotechnika či strojírenství. Letos se k ní přihlásilo 78 žáků ze 14 středních škol. Komplexní profilové práce spočívají v dlouhodobých projektech a ve spolupráci s vedoucím a oponentem. Jde například o vytvoření podnikatelského záměru. Místo náhodné otázky žák pracuje na projektu. Mezi výhody takzvaných „malých bakalářek“ patří i skutečnost, že se žáci naučí argumentovat, obhajovat svoji práci a taky se přiblíží pracovnímu terénu díky možnosti spolupráce s firmami. K tomu, aby po dokončení střední školy znali žáci svůj potenciál, jen samotná změna maturity nestačí. Dalším podpůrným prvkem může být ve školách kariérové poradenství. Jeho výhodám se věnujeme v Auditu vzdělávacího systému. Na kulatém stole EDUinu a SKAV podtrhla jeho důležitost i Helena Košťálová z Centra kompetencí a EKS: „Na gymnáziích se setkávám s tím, že zde kariérové poradenství prakticky není. Přitom tam jsou budoucí lídři, kteří mají táhnout ekonomiku dopředu. Setkávám se tu s názorem učitelů, že naše děti jsou dost chytré na to, aby si poradily samy. Později se objevují vysokoškoláci, kteří říkají, že v moment, kdy ve stejný čas řešili maturitu a přijímačky na vysokou, tak toho na ně bylo moc a prostě zvolili jenom něco, co jim přišlo v tu chvíli nejjednodušší.“ Projekt by dal navíc žákům více prostoru na přípravu na přijímačky na VŠ. MŠMT plošné zavedení komplexní profilové práce neplánuje.
Ministerstvo školství oznámilo, že školám zašle přibližně deset miliard korun na nepedagogy (školníky či kuchařky) a další výdaje (ONIV). Jde o částku, která má pokrýt výdaje do konce letošního roku. Od začátku toho příštího vláda plánuje převést financování těchto složek na kraje a obce. Zda to tak skutečně bude, nebo vláda ustoupí, aby prošla novela školského zákona, se ukáže při třetím čtení návrhu ve středu 28. května. Vůči převodu financování ONIV se již dříve postavil EDUin. Jako prostředky spojené s výukou mají zůstat pod Ministerstvem školství. Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký rovněž upozorňuje, že zaslání peněz neřeší hlubší problém. „Prostředky na nepedagogy jsou dlouhodobě nedostatečné. Zaslání peněz je nejspíše návrat ke statusu quo. Kdo na této situaci tedy nadále nejvíce prodělá, jsou učitelé, protože z jejich odměn budou nadále sanovány pozice úklidu nebo personál kuchyní,“ připomíná.
Šestý odborný panel projektu IPs DATA se věnoval podpoře nadání v regionálním školství. Problematiku neschopnosti českého systému rozpoznat nadané žáky a efektivně je rozvíjet jsme rozebrali v rámci Auditu vzdělávacího systému, panel nabídl i výmluvnou vizualizaci. Třetí blok panelu se soustředil na zkušenosti s poskytováním podpory nadaným v praxi. Prezentující zdůrazňovali především nutnost vytváření bezpečného prostředí, spolupráci mezi učiteli a nastavení individuálního přístupu k nadaným, včetně těch ze znevýhodněného prostředí. Eva Tischlerová ze SVČ Radovánek Plzeň vyzdvihla význam propojení cesty dítěte, rodiče a pedagoga. Pokud je vůle k rozvoji ze všech tří stran, tak je rozvoj talentu na dobré cestě.
Krize 2. stupně základní školy a jak z ní ven je název novinářského projektu Kateřiny Lánské a Jitky Polanské, který zastřešuje EDUin a podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Série článků, které vycházejí v Heroine a následně na EDUinu, má jako hlavní téma různorodost dětí v typické třídě, která je velkou výzvou pro české učitele. Část z textů se věnuje i školám ve Skotsku. První text najdete již nyní na stránkách EDUinu. Kateřina Lánská v něm do hloubky rozebírá základní školy, které mají lepší výsledky než víceletá gymnázia, a přináší cenné poznatky z terénu. Společným jmenovatelem úspěchu bývá výjimečná míra vnitřní spolupráce – v pedagogickém sboru a mezi učiteli s rodiči, což se promítá v dobrém wellbeingu učitelů a příjemném klimatu školy.
Podle průzkumu pro projekt Česko 2025 Češi chtějí, aby školy rozvíjely kritické myšlení a připravovaly děti na budoucnost. Za největší problémy považují nedostatek míst ve školkách a špatnou strukturu oborů středních škol. Nerovnosti ve vzdělávání jsou v ČR větší než v jiných zemích – rozdíly ovlivňuje hlavně rodinné zázemí a obec či kraj, kde žák žije. Problémem zůstává i segregace romských žáků a nedostatek speciálních pedagogů a psychologů ve školách. Většina Čechů si přeje, aby vzdělávací systém umožnil dětem překročit možnosti rodinného prostředí a sbližoval různé sociální skupiny.
Tisíce mladých lidí letos znovu zažívají zklamání. Ne proto, že by se málo snažily nebo neměly studijní předpoklady, ale proto, že pro ně na vytoužených školách nezbylo místo. Hlavní město Praha, které zřizuje většinu středních škol v regionu, opět selhalo. Stejně jako v předchozích letech, píše ve svém komentáři Nikola Šrámková.
Výrok týdne
„Není to tak, že bychom nic nedělali. Pokud bych za ten rok nic neudělal, máme na gymnáziích minus třeba 400 míst. Když něco uděláme, budeme rádi, že se dostaneme na stejnou úroveň jako loni. A pokud přistavíme například 400 míst, tak se bavíme o částce třeba půl miliardy,“ více zde:
vysvětluje radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) omezené kapacity pražských čtyřletých gymnázií.
Rozhovor
V bilančním rozhovoru ministr školství Mikuláš Bek odpovídá na kritické otázky, které míří k filozofii jeho reforem. Svůj tah na branku, který kritici vnímají jako zbrklost, ministr vysvětluje nutností jednat. Základní étos, kterým se reformní kroky mají řídit, je podle něj povinnost škol zajistit všem českým dětem takové vzdělání, díky kterému obstojí v konkurenci se svými zahraničními vrstevníky.
Nezdá se vám, že máme strašně moc reformních želízek v ohni, ale výsledky jsou celkově spíš hubené? Nereformujeme najednou na příliš mnoha frontách na to, aby se to povedlo?
Problém je v tom, že jsme některé věci nemohli zavést najednou, i když by to bývalo bylo dobré, jak jsem již říkal. Sáhli jsme na PHmax a nyní řešíme indexaci a roztříštěnou strukturu škol. Další velká změna je financování nepedagogů, která má vést k větší zodpovědnosti zřizovatelů za strukturu a fungování jejich škol. I tímto krokem se podaří odstranit některé významné neduhy současného modelu financování. Ne všechny, ale ty významné. Já si myslím, že se prostě musí přestat jenom naříkat nad sociálními nerovnostmi, což děláme třicet let, a něco pro jejich vyrovnání skutečně udělat. Dosud jsme nenastavili pro školy jasné pobídky k tomu, aby se s tímto problémem popasovaly. Za dva roky se nevyřeší všechno, na druhou stranu už podle mě nemůžeme u některých věcí přešlapovat na místě.
Do vašeho funkčního období spadlo i dokončení nového kurikula. Vyjádřil jste se v tom smyslu, že vy byste jeho přípravu na začátku pojal jinak. Jak?
Na základě své předchozí profesní zkušenosti s tvorbou různých koncepční materiálů bych víc sázel na to, aby základní náčrt, draft kurikula, udělala menší skupina, řekněme patnáct lidí, a tento jejich návrh by pak šel do rozsáhlé diskuze. Za minulé vlády byla zvolena jiná cesta, do designování RVP se pustily stovky lidí a bylo podstatně těžší dosáhnout vnitřní koherence dokumentu. V něčem se to i povedlo, ale v něčem očividně ne. Pohledy jednotlivých pracovních skupin na uchopení vzdělávacích oblastí se lišily a i ve finální verzi je pořád vidět odlišný rukopis.
Já bych byl býval spíš zastáncem menšího, kompaktního týmu, jehož práce je pak široce připomínkována. Ale to je jenom můj povzdech, prostě tak to je. I tak spousta lidí odvedla velmi dobrou práci a investovala do toho spoustu energie.
A teď musíme hledat cestu, jak školám usnadnit tvorbu vlastních školních vzdělávacích programů, což má i nějakou technickou dimenzi. Rámcové vzdělávací programy jsou poprvé publikovány v informačním systému, který mimo jiné umožní hlídání různých provazeb mezi jednotlivými oblastmi a kompetencemi a podobně. A pak je tu sféra tvorby modelových školních vzdělávacích programů, což samozřejmě vyvolává mezi učiteli velkou odbornou debatu.
Celý rozhovor Jitky Polanské najdete na webu EDUinu.
Z edukalendáře
3. 6. → Praha → Kvalitní předškolní vzdělávání a péče jako základ prosperující české společnosti
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Pavel Trejbal
