Národní plán obnovy rozdělí peníze i do vzdělávání. Jedná se o tom ale za zavřenými dveřmi

Co přinesl týden  8. 3. – 14. 3. 2021

Krátce:

  • Ministr Plaga oznámil další úpravy v maturitě, ústní zkouška z jazyků nemá být povinná. Ministr Plaga v pondělí označil návrh premiéra Babiše na úřední maturitu za devalvaci vzdělávání a oznámil, že dokončuje další úpravy maturit ve spolupráci se školskými asociacemi (irozhlas.cz). Už v úterý Deník N zveřejnil detaily připravovaných úprav (denikn.cz). K maturitě měli co říct i studenti, například na instagramovém účtu Spravedlivá maturita. „Hrozně moc bych si přála normálně chodit do školy a mít normální maturitu, ale vzhledem k tomu, že to nejde, přijdou mi současné podmínky nefér,“ citovala CNN Prima NEWS názory několika letošních maturantů. Andrej Babiš přišel s nápadem na „třírychlostní“ maturitu a vysloužil si za to kritiku svého vlastního ministra (novinky.cz). O pár hodin později připustil, že to nebyl dobrý nápad, a vrátil se k maturitě úřední (irozhlas.cz). „Do čeho se premiér vloží, tam je bordel,“ řekl později na adresu premiéra poslanec TOP 09 Dominik Feri (idnes.cz). Ve středu odpoledne oznámil ministr Plaga na tiskové konferenci upravenou podobu maturit (ČT24), přehledně ji popsal například seznamzpravy.cz. Ředitelka gymnázia Renata Schejbalová označila Plagův návrh za přijatelný kompromis, předseda České středoškolské unie Viktor René Schilke má výhrady hlavně k posunutí termínů, které se přiblížily k přijímacím zkouškám na vysoké školy (novinky.cz). CNN Prima News citovala učitele, kteří jsou přesvědčení, že si studenti podobu maturity nemají určovat. Jiří Trávníček ze Spravedlivé maturity naopak stále jedná s poradci premiéra o dalších úpravách například pro případ, že by se maturity nepodařilo uskutečnit ani v posunutém termínu (CNN Prima News). „Pořád se mluví o maturantech, ale o nás ani slovo,“ stěžují si studenti vyšších odborných škol, úlevy při závěrečné zkoušce nemají ani ti, kdo pracují na covidových jednotkách (CNN Prima News).
  • Na stole je opakování ročníků, v úvahu by přicházelo u učňů, kterým chybí praxe. „Řeší se to. V současné chvíli takový instrument neexistuje. Zrovna včera (ve čtvrtek, pozn. red.) jsme měli schůzku s ministerstvem přesně k tomuto tématu,“ cituje Josef Mačí ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Podle textu zveřejněného na seznamzpravy.cz by mohli poslední ročník opakovat žáci středních škol, kde výuka stojí na odborném výcviku (seznamzpravy.cz).
  • Uplynul už rok od chvíle, kdy vláda ze dne na den poprvé zavřela školy. „V Česku tehdy bylo 39 potvrzených případů nákazy koronavirem, čísla však celosvětově rychle rostla a například Itálie ten den vyhlásila celostátní karanténu,“ připomíná seznamzpravy.cz. Tereza Dorňáková spočítala, jak dlouho byli doma žáci jednotlivých ročníků (seznamzpravy.cz). „Kdybychom nepodlehli iluzi, že covid už tu není, protože by nám to určitě umožnilo udržet školy déle v chodu a nemuseli jsme v říjnu úplně zavřít první stupně,“ odpověděl v rozhovoru ministr školství Robert Plaga  na otázku, co by býval udělal jinak (irozhlas.cz). Žáků, kteří nejsou online, od minulého března ubylo. „Na druhou stranu se zvyšuje podíl těch, kteří sice podmínky pro distanční nebo online výuku mají, ale vypadávají z ní. A zvyšuje se také podíl absencí,“ připouští ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal (Český rozhlas). Část dětí z výuky úplně vypadla, na některých školách si stále chodí pro úkoly na papíře (ČT24). „Kromě toho, že jsou všechny děti samozřejmě omrzelé a znuděné, tak i jedničkáři už jsou po roce, co sedí doma, bez motivace,“ cituje irozhlas.cz ředitele základní školy v Chýni u Prahy Jaroslava Nováka. Jak je to ovlivní do budoucna? „Ještě bude záležet i na tom, jak se s tím popereme po návratu do škol. Neznamená to, že roste ztracená generace, ale kroky, které podnikneme potom, hodně ovlivní, jak to celé dopadne,“ myslí si Václav Korbel z think tanku IDEA. Dopady budou dlouhodobé, projeví se například v motivaci dokončit střední školu (Český rozhlas).
  • Pětina žáků je z rodin ohrožených chudobou, i po roce lockdownu jsou v kontaktu se školou. Zuzana Hronová v rámci projektu Chytré Česko popisuje příběh školy ve Velkých Hamrech na Jablonecku, kam chodí i děti z vyloučené lokality. „Díky systematické práci a komunikaci se podařilo zamezit neomluvené absenci, děti chodí do školy rády a rodiče nám věří,“ cituje ředitelku školy Zdeňku Juklovou. Během lockdownu sbírají plody dlouhodobé práce s rodinami. Pomáhá jim i to, že je škola v kontaktu s terénními pracovnicemi a sociálními službami. „Je to o hierarchii lidských potřeb. Když řeším, že nemám kde bydlet, nemám práci a ani jídlo pro děti, potřeba vzdělávání mizí někde v propadlišti,“ vysvětluje zástupkyně ředitelky Kateřina Mannová.
  • Ve čtrnácti letech mladý člověk často neví, co by měl dělat, to se tříbí až postupně,“ říká v rozhovoru s Jitkou Polanskou umělecký řezbář Jarmil Brynda. Před sedmnácti lety se stal mistrem odborného výcviku na waldorfském učilišti v Příbrami. Během tří let podle něj pocítí kouzlo truhlařiny většina jeho žáků (eduzin.cz).
  • Do škol v České Lípě chodí zhruba čtyři sta mongolských dětí, většina rodičů neumí česky. „Na dálku přes počítač to nejde, to si nemůžeme dovolit, ztratili bychom je,“ cituje CNN Prima News ředitele Základní školy Špičák v České Lípě Libora Šmejdu, kam dochází asi sedmdesát mongolských dětí. Ti teď chodí několikrát týdně do školy na individuální konzultace.

Výrok týdne: „Jednorázová úprava maturity nebude mít na náš vzdělávací systém skoro žádný dopad. Velmi negativní dopad ale bude mít to, že jsme v podstatě na jeden rok plošně zavřeli školy. Nejdéle ze všech, bez snahy hledat řešení. To bude mít dopad na systém, žáky a potažmo i celou společnost na léta dopředu,“ říká senátor Jiří Růžička v textu, který shrnuje názory odborníků na upravenou podobu maturit (aktualne.cz).

V souvislostech:  

NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY MÁ ROZDĚLIT VÍCE NEŽ 170 MILIARD, DO VZDĚLÁVÁNÍ JICH PŮJDE ZHRUBA DVACET. ZATÍM SE O NICH JEDNÁ ZA ZAVŘENÝMI DVĚŘMI

Zatím potichu se připravuje konečná verze národního plánu obnovy (NPO). Ten má v příštích několika letech rozdělit více než 170 miliard korun, které jsou pro Česko vyčleněny v rámci tzv. Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Definitivní verze českého návrhu má do Bruselu odejít již na konci dubna.

„Aktuální verze návrhu jsou podpultové zboží, informace na webových stránkách vlády jsou zcela nedostatečné,“ postěžovala si minulý týden Anna Kárníková z Hnutí Duha v online debatě nazvané „Co podpoří český plán obnovy?“, kterou uspořádala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE). „Toto není národní plán, zatím je to plán uzavřené skupiny soukromníků. Je těžké tady diskutovat o něčem, co nemáme před sebou,“ potvrdil nedostatek informací o tom, jak chce česká vláda miliardový balík využít, Daniel Münich z think tanku IDEA.

O základních parametrech unijního plánu na obnovu ekonomiky, který dostal název Next Generation EU, se Evropská rada dohodla na mimořádném zasedání v červenci minulého roku. Vyčlenila pro něj 750 miliard eur, většina chce mezi členské státy rozdělit právě prostřednictvím RRF. Pro využití těchto prostředků sice nastavila základní priority (minimálně 37 procent má například směřovat do „zelených“ projektů, minimálně pětinou mají členské státy podpořit digitalizaci), konkrétní plán na to, jak tuto mimořádnou finanční injekci využijí k nastartování ekonomiky po pandemii, ale nechala na členských státech.

První verzi českého vládního záměru na využití peněz z RRF představil premiér Andrej Babiš předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen v říjnu. Počítá s tím, že Česko většinu balíku (118 miliard) vydá na tzv. zelenou tranzici a investovat bude zejména do infrastruktury. Vláda si vysloužila kritiku za to, že její návrh postrádá vizi, která by brala v úvahu budoucí trendy a zohlednila potřebné strukturální reformy. Kritici jí vyčítali, že se peníze chystá doslova nalít do betonu.

Od ledna ministerstva zapracovávali připomínky Evropské komise a dokument postupně upravovali. Podle kusých zpráv, které se objevovaly v médiích, bylo vyjednávání zřejmě turbulentní. Tak například ministr Karel Havlíček si jako šéf ministerstva průmyslu a obchodu na konci února na jednání tripartity postěžoval, že požadavky nejrůznějších institucí a ministerstev jsou zhruba o 100 miliard vyšší, než kolik Česká republika celkem dostane (ceskenoviny.cz). Jako ministr dopravy ale sliboval 36miliardovou investici z RRF do resortu dopravy, která měla být využita zejména pro výstavbu chytrých železnic, ale například také na stavbu obchvatů. O dva týdny později pak konstatoval, že se nové vlaky z RRF kupovat nebudou (zdopravy.cz). Že se s rozložením jednotlivých zdrojů „hýbalo“ docela nedávno, připustila při online debatě i Silvana Jirotková (facebook CEBRE).

Pro školství se podle dostupných informací počítá s 18 milardami (8 pro regionální a 10 pro vysoké školství), které Evropská unie uvolní mezi lety 2021 až 2026. Pro srovnání – zvýšení platů o 9 % znamená roční navýšení nákladů pro státní rozpočet zhruba o 10 miliard. Konkrétní vize, jak budou prostředky využity, zatím veřejně diskutována není. Přitom návratnost investice do vzdělání je vysoká, jak upozornila například studie think tanku IDEA. Analytik EDUin Karel Gargulák upozorňuje, že vyspělé evropské země se chystají po pandemii do vzdělávání výrazně investovat. „Například v únoru 2021 oznámila nizozemská vláda uvolnění 8,5 miliard eur na víceletý Národní vzdělávací program. Ten je zaměřen na obnovu a rozvoj vzdělávání, na dohánění a kompenzaci ztrát z učení z důvodů uzavření škol,“ píše v komentáři na webu motejlekskocdopole.com. Jak by se daly účelně využít miliardy z RRF, navrhuje EDUin v tiskové zprávě.

Návrh NPO by v příštích týdnech měl projít připomínkovým řízením. Uzávěrka pro odeslání Evropské komisi je pro Česko stejně jako pro všechny ostatní členské státy na konci dubna. Zhruba v polovině roku by měl být evropskými institucemi schválen a už tento rok by z něj měly do Česka přijít první peníze.

Výběr z Edukalendáře:  

  • 17. – 19. 3., Hodnotové vzdělávání – metodický kurz
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments