Role zřizovatelů

Odpovídá město za všechny školy na svém území?

Pravomoci má město vůči školám a školským zařízením, které samo zřizuje. Nejčastěji jde o mateřské a základní školy, může ale zřizovat také základní uměleckou školu nebo středisko volného času. Střední školy zpravidla zřizuje kraj. Školy mohou mít i soukromého, církevního nebo jiného zřizovatele. Obce zpravidla nezřizují školy pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Vedle toho má město obecnou povinnost zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání a povinnou školní docházku příslušných dětí. Tuto povinnost má i obec, která vlastní školu neprovozuje – může ji splnit dohodou s jinou obcí nebo prostřednictvím svazkové školy.

Musí obce slučovat malé školy? Kterých škol se to týká?

Ne všechny. Povinnost se vztahuje na obce, které zřizují více samostatných organizací provozujících mateřské, základní nebo střední školy. Pokud některá z těchto organizací nedosáhne ani jednou k 30. září v letech 2026, 2027 nebo 2028 alespoň 180 dětí či žáků a nevztahuje se na ni zákonná výjimka, musí obec zajistit její sloučení nejpozději do konce roku 2028. Počty se posuzují za celou právnickou osobu: pokud například základní a mateřská škola tvoří jednu organizaci, jejich děti a žáci se sčítají. Podrobnosti MŠMT Pokud obec zřizuje pouze jednu takovou organizaci, slučovat ji nemusí ani při nižším počtu dětí. Výjimky platí také pro školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální a školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny. Školský zákon, § 179a Samotné sloučení navíc neznamená zavření školní budovy nebo přesun dětí – jednotlivé školy mohou dál fungovat na původních místech pod společnou organizací a vedením.

Jakou úlohu mají při řízení a správě škol kraje?

Kraje odpovídají zejména za podmínky pro střední a vyšší odborné vzdělávání a zřizují většinu veřejných středních škol. Výrazně tak ovlivňují, jaké školy a obory budou v jednotlivých regionech dostupné a kolik žáků budou moci přijmout. Při plánování mají zohledňovat demografický vývoj, potřeby obyvatel, uplatnění absolventů i dostupnost vzdělávání. Jejich působnost zahrnuje také například školská poradenská zařízení, speciální školy, základní umělecké školy nebo dětské domovy. U škol, které zřizují, kraje zajišťují provozní a materiální podmínky, financování v zákonem stanoveném rozsahu, vybírají jejich ředitele a kontrolují hospodaření. Mají také možnosti podporovat a hodnotit rozvoj škol. Vedle této zřizovatelské role vykonává krajský úřad úkoly státní správy, například rozhoduje o odvolání proti nepřijetí ke vzdělávání. Tyto pravomoci se vztahují i na školy jiných zřizovatelů.