Role zřizovatelů při řízení a správě škol – často kladené otázky

Kraje odpovídají zejména za podmínky pro střední a vyšší odborné vzdělávání a zřizují většinu veřejných středních škol. Výrazně tak ovlivňují, jaké školy a obory budou v jednotlivých regionech dostupné a kolik žáků budou moci přijmout. Při plánování mají zohledňovat demografický vývoj, potřeby obyvatel, uplatnění absolventů i dostupnost vzdělávání. Jejich působnost zahrnuje také například školská poradenská zařízení, speciální školy, základní umělecké školy nebo dětské domovy.

U škol, které zřizují, kraje zajišťují provozní a materiální podmínky, financování v zákonem stanoveném rozsahu, vybírají jejich ředitele a kontrolují hospodaření. Mají také možnosti podporovat a hodnotit rozvoj škol. Vedle této zřizovatelské role vykonává krajský úřad úkoly státní správy, například rozhoduje o odvolání proti nepřijetí ke vzdělávání. Tyto pravomoci se vztahují i na školy jiných zřizovatelů.

Kraje zřizují především střední školy, například gymnázia, střední odborné školy a učiliště, a vyšší odborné školy. Dále zřizují například vybrané mateřské a základní školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, školy při zdravotnických zařízeních, pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, domovy mládeže nebo dětské domovy. Mohou být také zřizovateli základních uměleckých škol a zařízení pro zájmové vzdělávání.

Ne všechny školy na území kraje ale kraj zřizuje. Běžné mateřské a základní školy zpravidla zřizují obce; další školy provozují soukromí, církevní nebo státní zřizovatelé. Samotné umístění školy v kraji proto neznamená, že kraj rozhoduje o jejím vedení a provozu.

Kraj jako hlavní zřizovatel veřejných středních škol ve spolupráci s jejich vedením rozhoduje, jakou nabídku chce rozvíjet a kde potřebuje kapacity posílit nebo upravit. Vychází přitom z dlouhodobého záměru vzdělávání v kraji, který musí být v souladu s celostátním záměrem. Změny škol a oborů podléhají také pravidlům zápisu do školského rejstříku; významné pravomoci zde má ministerstvo školství.

Při plánování by kraj měl sledovat počty budoucích uchazečů, jejich zájem o jednotlivé obory, dopravní dostupnost i dlouhodobé možnosti uplatnění. Celkový počet volných míst nevypovídá o tom, zda jsou dostupná právě tam a v těch oborech, kde je žáci potřebují. O přijetí konkrétního uchazeče však rozhoduje ředitel podle zákonných pravidel; kraj nemůže zaručit přijetí do vybrané školy.

Kraj jako zřizovatel financuje zejména provoz, údržbu a opravy budov, vybavení a investice svých škol. Od 1. ledna 2026 odpovídá také za financování nepedagogické práce a části dalších výdajů, například na učebnice, učební pomůcky a vzdělávání pedagogů. Do jeho odpovědnosti tak patří i finanční zajištění úklidu, administrativy nebo práce kuchařek. Stát nadále hradí především pedagogickou práci podle pravidel financování regionálního školství.

Je přitom potřeba rozlišovat vlastní prostředky kraje a státní peníze, které krajský úřad školám rozděluje. Když tedy obecní škola dostává prostředky prostřednictvím krajského úřadu, neznamená to, že se kraj stává jejím zřizovatelem.

Kraj u svých škol vyhlašuje konkurzy a jmenuje ředitele. Stanovuje jim plat a odměny a za zákonem stanovených podmínek je také odvolává. Výběrem vedení, jeho podporou a pravidelným hodnocením má významný vliv na to, jak se škola rozvíjí. 

Kraj může školu hodnotit podle předem zveřejněných kritérií, pracovat s inspekčními zprávami a podporovat například spolupráci učitelů, poradenské služby nebo modernizaci výuky. Za odbornou a pedagogickou úroveň školy ale odpovídá ředitel. Kraj má vytvářet podmínky pro kvalitní vzdělávání a řešit problémy v mezích svých pravomocí; konkrétní vyučovací metody, hodnocení žáků a řízení zaměstnanců náležejí škole.

Ano. Kraj může měnit uspořádání sítě škol, které zřizuje. U krajských příspěvkových organizací rozhoduje o jejich zřízení, sloučení nebo zrušení zastupitelstvo kraje. S těmito kroky souvisejí změny zřizovacích dokumentů a změny ve školském rejstříku. Při rozhodování musí kraj zohlednit dostupnost vzdělávání a další zákonné požadavky. 

Příprava by měla zahrnovat posouzení dopadů na žáky, dojíždění, nabídku oborů a zaměstnance i včasnou komunikaci s dotčenými školami. Samotné sloučení organizací nemusí znamenat uzavření budovy. Povinnost slučovat obecní školské organizace pod hranicí 180 dětí či žáků se na školy zřizované krajem nevztahuje.

Krajský úřad vykonává také státní správu ve školství. Rozhoduje například o odvolání proti rozhodnutí ředitele o nepřijetí ke vzdělávání, zajišťuje zákonem vymezenou část agendy školského rejstříku nebo rozděluje státní prostředky obecním a krajským školám. Tyto úkoly vykonává podle zákona bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem dané školy.

Pro rodiče je tento rozdíl důležitý: kvůli provozu obecní školy se mohou obracet na obec jako zřizovatele, zatímco odvolání proti nepřijetí řeší krajský úřad. Otázkami podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání se zabývá také Česká školní inspekce. Rozhodující je vždy povaha konkrétního problému.