Tisková zpráva: Je růst učitelských platů ohrožen? Státní rozpočet i vládní škrty tomu napovídají

ilustrační foto (c) KL

Praha, 8. března – Před volbami byla priorita školství jasná. Učitelům se musí znatelně přidat, jinak poklesne nejen kvalita, ale i jejich počet. Vláda si proto dala za cíl, aby učitelé na výplatních páskách v roce 2021 našli v průměru o 50 procent více, než měli v roce 2017. Jenže tento slib se nepropsal do střednědobého výhledu státního rozpočtu pro roky 2020 a 2021. Není proto jisté, zda budou platy učitelů dál růst slibovaným tempem 15 procent. Zejména v situaci, kdy Ministerstvo financí ČR chce na řadě míst škrtat. EDUin upozorňuje, že je kriticky důležité, aby růst pokračoval nastaveným tempem, a rostla tak významná součást atraktivity povolání.

Ačkoliv střednědobý výhled se přidáním na učitelské platy zabývá, dává ministerstvu školství na další rok ze státního rozpočtu pouze jednu miliardu navíc. Rok 2021 navíc zůstává na stejné hladině. Řečí čísel jde o změnu z 98 miliard korun letos na 100 pro další dva roky. Ministr školství Robert Plaga přitom podle ČTK již dříve uvedl, že na další růst odměn by potřeboval asi 14,5 miliard a v roce 2021 pak přibližně dalších pět miliard. Střednědobý výhled, který připravilo Ministerstvo financí a v polovině prosince minulého roku ho vzala na vědomí poslanecká sněmovna, tomu ale neodpovídá. Navíc mají růst i počty učitelů samotných, výhledově o 10 procent.

„Plánovaný rozpočet pro školství nereflektuje slib učitelům přidávat 15 procent k jejich mzdám napřesrok a znovu v roce 2021. Už v době příprav střednědobého výhledu státního rozpočtu jsme upozorňovali, že je důležité zde částky ukotvit. S pravděpodobným zpomalením růstu ekonomiky může naopak vzrůst potřeba šetřit na nesprávných místech,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous. Podle informací z médií chce stát začít drasticky škrtat a ušetřit pro příští rok celkem 25,3 miliardy korun. Původní informace neukazují na škrty v učitelských platech, rovněž ale nehovoří o jejich růstu, jak bylo proklamováno.

Učitelská profese mimo mateřské školy vyžaduje magisterský titul. Finanční ohodnocení nicméně v porovnání s jinými vysokoškolskými profesemi hrubě neobstojí. Výzkumníci z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR totiž vloni informovali, že ani současný růst nestačí na vývoj mezd v jiných oborech. Průměrný učitelský plat v Česku dosahoval na pouhých 56 procent průměrné mzdy VŠ vzdělaných v ČR, zatímco v ekonomicky nejvyspělejších zemích světa učitelé mají kolem 85 procent tohoto průměru.

Pro zlepšení úrovně vzdělávání je výrazný růst učitelských platů prvním krokem. „Řada regionů a mikroregionů se potýká s nedostatkem kvalifikovaných zájemců o práci učitele. Poslední celostátní čísla dle aprobací jsou ale čtyři roky stará a ministerstvo připravuje jen nárazové šetření,“ vysvětluje Kartous. „Jak navýšení mezd, tak otevření učitelské profese pomůže ředitelům vybírat mezi kvalitnějšími kandidáty. Musíme mít na paměti, že úroveň školy přímo závisí na kvalitě jejích učitelů a vedení,“ doplňuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

Rovněž pregraduální příprava učitelů musí projít výraznou revizí. Současná podoba pedagogického vzdělání stále příliš často zakládá na oborových znalostech nebo dovednostech, nikoliv na pokročilé pedagogické práci s žáky. „Spolek studentů pedagogických fakult Otevřeno již dávno navrhl, jak by měla vypadat příprava učitelů v 21. století. Požadují více praxe ve školách, kreativity nebo kritického myšlení. Můžeme se také inspirovat moderním programem Učitel naživo, jenž tento přístup přejímá. Stále ale čekáme na veřejné vysoké školy, aby to reflektovaly,“ uzavírá Kartous.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na