Jak neučit děti myslet

8. 2. 2016
EDUin
beduin_210x210

Co přinesl týden 1. 2. – 7. 2. 2016

Témata týdne: Sociolog Daniel Prokop ve svém článku dokazuje, jak důležité jsou investice do předškolního vzdělávání, a to zejména u těch skupin dětí, které jsou ohroženy nedostatečnou podporou z prostředí, v němž vyrůstají (Právo). Krom jiného upozorňuje na Chicago longitudinal study, dlouhodobý projekt, který vliv včasné podpory sleduje a vyhodnocuje. Ten pozitivní vliv na budoucí život těchto dětí zcela potvrzuje. Student waldorfské střední školy srovnává s gymnáziem, odkud přestoupil. To srovnání je vcelku jednoznačné… Reportáž Hospodářských novin ze zápisu do laboratorní školy Labyrinth v Brně říká leccos  tom, co to vlastně laboratorní škola je. Co má společného nedávno zesnulý David Bowie a otevřené vzdělávání? Grafika jeho posledního alba Blackstar, vydaného těsně před smrtí, byla vydána pod značkou creative commons (CC).

Výrok týdne: 

„Studenti se v občanské nauce na diskuzi chystali. Navíc u debaty byly jenom nižší ročníky, protože ty starší byly na soutěži. Možná by bylo lepší, kdyby děti dotazy kladly spatra, ale není jednoduché hovořit s prezidentem před tolika lidmi. Proto studentům učitelka pomohla formulovat otázky. Ředitelka Střední vinařské školy ve Valticích vysvětluje, proč studenti četli v debatě s prezidentem školou předem připravené otázky (iDNES.cz). V souvislosti s tím připomínáme zkušenost učitelky s výukou na univerzitě v Severní Koreji z minulého týdne: Jak totalita destruuje myšlení.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • STŘET TOTALITY A DEMOKRACIE NA PŮDĚ ŠKOLY

Pořad ČT 168 hodin vzbudil pozdvižení, když odvysílal krátký záznam z návštěvy prezidenta Miloše Zemana na Střední vinařské škole ve Valticích. Záznam dokumentuje, že diskuse se studenty školy měla předem daný scénář (Deník.cz). Jedna z učitelek, pravděpodobně na žádost ředitelky školy, zpracovala na základě rozhovoru se studenty otázky, které následně studenti četli v předem stanoveném pořadí.  Kancelář prezidenta a hejtman Hašek se od skandálu distancovali (iDNES.cz). Na událost reagoval Tomáš Feřtek, který poukazuje na normalizaci totalitních postupů: nikdo z přítomných nepovažoval situaci za natolik znepokojující, aby se proti tomu ohradil (Respekt.cz). Bob Kartous se v komentáři pro LN domnívá, že selhání školy je – bez ohledu na možný politický nátlak – neomluvitelné. Na Britských listech Bob Kartous poukazuje na trauma posttotalitní společnosti, kterého se nelze jednoduše zbavit. Marian Keremidský, člen Strany práv občanů, blízké prezidentu Zemanovi, ilustruje, že někteří lidé v tomto případě střet s demokratickými principy neshledávají. Zároveň pozoruhodným způsobem vyložil, že studenti SŠ obecně nejsou svéprávní k tomu, aby samostatně kladli dotazy prezidentovi. Řada politiků průběh diskuse prezidenta se studenty otevřeně kritizovala (Novinky.cz).  Zajímavý pohled na ideologické protnutí vzděláváním nabízí ve svém blogu student gymnázia. Dokumentuje případ, kdy učitel studentům předkládá svůj stereotypní názor formou poučení o současné geopolitické situaci (Respekt).

  • ČESKO A SLOVENSKO 2016 PODLE STAVU A ROZPOLOŽENÍ UČITELSTVA

Na Slovensku se učitelé rozhodli vejít do přímé konfrontace s politiky (Deník N) kvůli neuspokojivému stavu financování veřejného školství v zemi. Podle Slovenské tiskové a informační kanceláře vstoupilo do časově neomezené stávky na 7 469 učitelů z 596 škol. 43 škol bylo v důsledku stávky zavřených. Jde o relativně malý zlomek z celkového počtu škol (přes 6 700), stávka organizovaná Iniciativou slovenských učitelů přesto vyvolala značný veřejný ohlas. Iniciativa na svém webu uvádí informaci, že počet učitelů i škol je výrazně vyšší. Důvodem stávky je to, že podle iniciativy vláda jedná proti svým vlastním závazkům v oblasti vzdělávání, a převládající neutěšený stav slovenského školství. V téže době je v ČR situace diametrálně odlišná. Školské odbory, které zastupují významnou část českých učitelů, sice vznesly na své tiskové konferenci požadavky stran zvýšení platů, nicméně celkově jsou s ministerstvem školství ve shodě (ČT24, záznam z tiskové konference začíná v čase 34:45).

  • STUDENTSKÁ AKTIVITA NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH: JAKÝ MÁ POTENCIÁL?

Český rozhlas Wave (stanice pro mladé) se v několik reportážích věnuje tématu aktivity (apatie) studentů českých vysokých škol. Jakub Kočí, zakladatel studentského spolku na VŠE, poukazuje na to, že české vysoké školy jsou v oblasti zapojení organizovaných studentů zcela nepřipravené. Jiná reportáž, zaměřená na stav těchto aktivit na ČVUT v Praze, ukazuje oblasti, v nichž pravděpodobně i na jiných českých VŠ organizované studentské aktivity působí. V další reportáži poukazuje studentka Layla Bartheldi ze Studentského hnutí za solidaritu  na pasivitu studentů a antiintelektuální klima na českých vysokých školách. V souvislosti s tímto tématem je nutné znovu upozornit na inciativu Otevřeno, která vznikla na Pedagogické fakultě MU v Brně. Ta si bere za cíl změnit vzdělávání na fakultě ve prospěch jejích absolventů jako budoucích učitelů.

  • ZMĚNA V DEFINICI TOHO, CO TO JE VZDĚLÁNÍ

Pracovní trh je nejvlivnějším determinantem z hlediska posuzování výše a kvality vzdělání. Z hlediska kurikulárních dokumentů je sice pouze jedním z cílů vzdělávání, nicméně v reálném světě určuje kurz toho, k čemu se vzdělávat. Článek HN ukazuje, že někteří zaměstnavatelé začínají opouštět model, v němž o dosaženém vzdělání svědčí certifikáty – diplomy. Nedávno jsme upozornili na článek v Huffington Post, který poukazuje na tentýž trend v případě globálního giganta Ernst&Young. Reakce v ČR lze najít vcelku snadno: může jí být portál Seduo.cz, který nabízí online kurzy zaměřené na rozvoj v poptávaných dovednostech, případně projekt Education Republic, který totéž nabízí ve formě „offline“ kurzů.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 9. 2., 17.00, EDUpoint, Praha, Akvárium: Jak by měla vypadat informační politika ministerstva školství?
  • 10. 2., Praha, Konference: AKTUÁLNÍ SITUACE VE VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S MENTÁLNÍM
  • 19. – 21. 2., Gymnázium Jana Keplera v Praze, Víkend studentských samospráv
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články