K čemu vést děti? K chybám. Přístup, který podporuje celoživotní učení

12. 6. 2017
EDUin
beduin_210x210

Co přinesl týden 5.6. – 11.6. 2017

Témata týdne: Obrana státu ve školách. O tom, jak přistupovat ke vzdělávání v otázce bezpečnosti a obrany bude další Kulatý stůl SKAV a EDUin, jenž se uskuteční 15. 6. v aule ZŠ Vodičkova v Praze. K témuž tématu se částečně vztahoval pořad 90‘ (ČT), kde se zástupci ministerstva obrany, organizací záložáků atp. shodovali na posilování, ačkoliv neexistuje studie, která by pravděpodobnost různého druhu nebezpečí charakterizovala… Podpora dětí v rozvoji inovací. Soutěž iKid podporuje děti v rozvoji kreativního myšlení a zároveň také v tom, kam svou invenci směřovat. Článek HN shrnuje oceněné projekty školáků, z nichž nejúspěšnější měly sociální charakterProč testovat. Konference věnovaná projektu PISA Test for Schools proběhla 10. května v Kaiserštějnském paláci a přivítala odborníky z oblasti vzdělávání, státní správy a médií. Diskutovalo se o tom, proč je měření úrovně vzdělávání na jednotlivých školách důležité a jakým způsobem může takové testování pomoci zlepšit výsledky studentů. Prestiž učitelů a učitelek aneb gender ve škole. Ve studii věnované srovnání prestiže povolání s výraznou genderovou disproporcí zjistili výzkumníci na Pedagogické fakultě v Praze, že učitelství patří mezi jedno z těch povolání, kde otázka pohlaví nehraje při posuzování prestiže výraznou roli.

Výrok týdne: „Jižní Korea se stala velmi rychle z relativně zaostalé země zemí na vrcholu ekonomického i technologického pokroku. Zároveň jsme si ale vědomi, že současná pozice a vybudovaná infrastruktura nezaručují adaptaci na budoucnost. Vzdělávání proto věnujeme eminentní pozornost.”  E. Moon Seoung-Hyun, jihokorejský velvyslanec v ČR, na diskusní snídani věnované tématu Budoucnost profesí. Diskusi, které se dále účastnila europoslankyně Martina Dlabajová, organizoval Institut pro politiku a společnost ve spolupráci s Friedrich Naumann Stiftung a s podporou EDUin.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • OMYL VEŘEJNÉHO PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ

Většina diskusí ve veřejném prostoru, které se dotýkají vzdělávání, směřují k tématu školy, jejího stavu, reformy, směřování. Strategie vzdělávání 2020, která by měla určovat rozvoj vzdělávání v ČR, stejně jako ostatní koncepční dokumenty, předpokládají, že těžiště vzdělávání je ve školách a orientují se proto na ně. Ze zkušeností EDUin směřuje také nadační či jiná filantropická podpora spíše ke školám, případně ke komplementárnímu vzdělávání neformálního charakteru. Přitom je už od 1966 znám tzv. Coleman report, zpráva z rozsáhlého výzkumu provedeného vědci z Johns Hopkins University, která poměrně jednoznačně ukazuje, že výsledky vzdělávání jsou v prvé řadě ovlivněny rodinou. To je v trvalém rozporu s veřejným diskursem. Projekt Rodiče vítáni, který poukazuje na důležitost propojení mezi rodinou a školou na bázi vytvoření funkčního trojúhelníku dítě – rodič – učitel je spíše výjimkou. Pak jsou projekty, které se zaměřují na práci s rodinami ve vyloučeném prostředí, jako ten v rámci Variant organizovaných Člověkem v tísni. Obecně ale směřuje v rámci tématu vzdělávání k rodinám relativně nízká podpora, což vytváří příležitost pro projekty jako Education Republic, které se snaží edukovat rodiče v oblasti vzdělávání a výchovy. Tématu se v posledním čísle, věnovaném tzv. mýtům ve vzdělávání, věnuje časopis Perpetuum, který na straně 18 přináší text Boba Kartouse na dané téma.

  • MYŠLENÍ V UZAVŘENÉM NEBO OTEVŘENÉM MODU ANEB K ČEMU VÉST DĚTI: K CHYBÁM

Přístup lidí k řešení problémů je definován jejich schopností hledat cesty vedoucí k cíli. Někteří lidé, pokud narazí na překážku, vyzkoušejí naučené postupy, a pokud neuspějí, rezignují. Někteří lidé se ale snaží hledat postupy nové, takové, které jim umožní překážku zvládnout a problém vyřešit. Psycholožka Carol Dwecková rozlišuje mezi těmito dvěma přístupy (TED) jako mezi modem zvaným fixed mindset a modem zvaným growth mindset (uzavřený a otevřený způsob uvažování). Poukazuje na to, že za nimi stojí určité přesvědčení, například o tom, že inteligence a další kognitivní schopnosti jsou jednou pro vždy dány a že není možné je dále rozvíjet. S tímto modelem pracuje také psycholog Philip Zimbardo (video z přednášky v angličtině), jenž jej využívá ve prospěch svého konceptu proaktivního společenského jednání a poukazuje na současný výzkum, který potvrzuje trvalou plasticitu mozku (Scientific Learning, anglicky) a jeho schopnost neustále vytvářet nové synapse a tím pádem rozvíjet myšlení a naučené postupy. V souvislosti se vzděláváním je velmi důležité uvědomit si, že tzv. growth mindset, otevřené myšlení vedoucí děti ke snaze překonávat překážky, hledat nové výzvy, nové poznání, vynalézat a vystupovat ochotně z řady v okamžiku, kdy je to třeba, souvisí velmi úzce s tím, jak se děti naučí pracovat s chybou. Na to, že práce s chybou je jedním z nejdůležitějších principů vzdělávání, poukazuje např. článek serveru Edutopia (aj). Článek obsahuje jednoduché schéma znázorňující rozdíl mezi člověkem (dítětem) uvažujícím v uzavřeném či otevřeném módu.

  • MATURITA A JEJÍ DOZVUKY: TRVALÉ HLEDÁNÍ SMYSLU

Téma maturit okupuje mediální diskusi už po několik týdnů. Kontroverze týkající se obsahu testů a způsobu hodnocení, které jsme se věnovali v předchozích vydáním Beduina. stále trvá a k tomu se pojí úvahy nad smyslem závěrečné středoškolské zkoušky a nad tím, k čemu by měla směřovat. Lidové noviny vydaly text opírající se o zjištění iniciativy Maturitní data – odtajněno, která prostřednictvím EDUin poukázala na fakt, že změnou způsobu hodnocení došlo k dodatečné úpravě počtu neúspěšných tak, aby více méně odpovídal předchozímu roku. Text také upozorňuje na nebezpečí netransparentní manipulace v rukou úředníků a politiků MŠMT. Absurditu situace, kdy odhalená manipulace a její nekontrolovanost nevzbuzuje u MŠMT v podstatě žádnou reakci, vykresluje v textu pro Respekt Tomáš Feřtek. Státní maturita však nachází i své obhájce, jak vyplývá z rozhovoru s Martinem Mikulášem, jenž stál u zrodu konceptu státních maturit v oblasti jazykového testování. Podle něj je dodatečná změna hodnocení obvyklou technickou úpravou vyvažující odlišnou náročnost testu. Z nadhledu se k maturitě vyjadřuje Jiří Nantl, někdejší první náměstek MŠMT během úřadování Petra Fialy. Požaduje, aby maturita reagovala na realitu digitální revoluce, což, mimo jiné, představuje výrazné posílení všeobecného vzdělávání (Pravý břeh).

  • PŘEDVOLEBNÍ KAMPAŇ ZAČALA, JAK SI BUDE STÁT VZDĚLÁVÁNÍ?

Navýšení roční investice do vzdělávání o 30 miliard korun. Reforma učitelství dle vzoru učitel – průvodce vzděláváním. Důraz na vzdělávání a výchovu směrem k demokratickému občanství. Posílení pravomocí ředitelů škol. Individuální vzdělávací programy. Důraz na posilování fyzické i psychické odolnosti žáků. Odložené školné na VŠ. Tolik body z programu TOP09 pro parlamentní volby v roce 2017, z nichž většina (kromě školného) navazuje na doporučení a závěry Auditu vzdělávacího systému v ČRstudii výroční konference Aspen Institute. Komentář na serveru Tiscali.cz upozorňuje, že program příliš neobjasňuje, jak změny v českém vzdělávání dosáhnout. Mnohem důležitější je ovšem otázka samotné relevance programu strany, která má za současné politické konstelace jen relativně malý koaliční potenciál i podporu. Programům stran se budeme postupně věnovat podobně, jako v případě krajských voleb v roce 2016.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře

  • 13.6., 17:30, Edupoint Praha – Učitelský večer
  • 15.6., 10.00, Praha, Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak připravovat děti ve škole na obranu státu a mimořádné události?
  • 16.6., 9.00, Praha – Káva a vzdělávání: Domácí vzdělávání očima Veroniky Vieweghové
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články