Skandinávské zkušenosti s inkluzí ukazují, že podstatná je politická shoda a dobře stanovená strategie

beduin_210x210

Co přinesl týden 21. 3. – 28. 3. 2016

Témata týdne: Studenti pedagogických fakult v Brně, Olomouci a Praze, sdružení pod iniciativou Otevřeno, ohlásili, že po vzoru Martina Luthera symbolicky „přibijí“ svých 21 tezí k rozvoji vzdělávání budoucích učitelů na dveře svých alma mater. Deník Právo a spřízněný internetový portál Novinky.cz vydali článek zpochybňující rozsudek Evropského soudu pro lidská práva známý pod názvem D. H. Článek cituje některé soudce, kteří s rozsudkem nesouhlasí. Neurologie, technologie a sociální nůžky. Co změnilo svět vzdělávání? Tomáš Feřtek v Klatovech na konferenci Radost z poznáváníUmíme čelit novým formám násilí – kyberšikaně? Přijďte se dozvědět víc ve čtvrtek 31. 3. na další Kulatý stůl SKAV a EDUin. V rámci soutěže Zlatá stuha, která oceňuje dětské knihy, se můžete se svými žáky zúčastnit soutěže Zlaté dítě a využít metodické listy k jednotlivým knihám. Součásti nabídky pro školy jsou i besedy s oceněnými tvůrci nebo semináře pro pedagogy.

Výrok týdne:

„Váš list rezignoval na byť jen zdání objektivity a namísto informování vede kampaň – kampaň proti několika tisícům dětem s lehkým mentálním postižením, které využívají své právo a vzdělávají se (nebo se v budoucnosti chtějí vzdělávat) inkluzivně v běžných základních školách. Vedete kampaň také proti nám, rodičům. Nevím, zda je vaší motivací čtenost nebo něco jiného, je mi to celkem jedno, nicméně musím bohužel konstatovat, že vaše rozhodnutí je politicky i podnikatelsky prakticky bez rizik.“ Tomáš Hečko, rodič dítěte s Downovým syndromem, v otevřeném dopise redakci Blesku (Deník Referendum).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • SKANDINÁVSKÉ ZKUŠENOSTI S INKLUZÍ

Na mezinárodní konferenci Škola pro všechny byla předminulý týden představena studie Skandinávské zkušenosti s inkluzí. Od minulého týdne je k dispozici i v elektronické podobě. Studie shrnuje zkušenosti z Norska, Finska, Švédska a Dánska. Zaměřuje se na ty příklady dobré praxe, které se ukazují jako nezbytné při zavádění systémové změny, nebo ukazují směr, kterým jít. Studie ukazuje, že všechny sledované země mají i přes rozdílná pojetí inkluze několik společných rysů: předně je to jednotná a dlouhodobá politická podpora inkluze, předem dobře stanovená strategie, odpovídající financování, důraz na jazyk jako klíč k začleňování, jednotné kurikulum, inkluzivní politika uplatňovaná i mimo vzdělávací systém a v neposlední řadě silná podpora učitelů, nejen metodická, ale i v jejich přesvědčení. Minimálně v otázce dlouhodobé politické podpory a koncepce i nálady a ochoty učitelů se ukazuje situace v ČR jako krajně nebezpečná s ohledem na dopady legislativních změn do systému. Velmi komplikovanou situaci ukazuje např. analýza serveru Demagog.cz, z níž vyplývá, jak kontroverzní je téma inkluze pro české politiky, pravděpodobně v souvislosti s mediální odezvou, postojem veřejného mínění a volbami. Signifikantní obraz poskytují komentáře pod analýzou, stejně jako v případě článku pana Benáka o romských dětech zařazených na základě chybné diagnózy „mentální postižení“ do praktických škol (Romea.cz). Velmi oblíbeným argumentačním klamem je poukazování na to, že Romové si mohou za svou situaci sami a že v zahraničí je romská populace z většiny negramotná. Varovné je, že takové postoje zastávají i čeští učitelé, přičemž například Economist cituje studii, z níž vyplývá, že romské děti z ČR a SR prospívají v britských školách lépe než ve svých rodných zemích (Britské listy).

  • POSÍLENÍ ROLE SAMOSPRÁV V NOVELE ŠKOLSKÉHO ZÁKONA

V souvislosti s novelou školského zákona se nejvíce mluvilo o povinném roku předškolního vzdělávání, o přijímacích zkouškách na SŠ, maturitě z matematiky a inkluzi. Bez povšimnutí prošla skutečnost, že novela nenápadným způsobem, nicméně významně posiluje roli žákovských samospráv (§ 21, odst. d). Posun spočívá v tom, že zatímco doposud sice mohli žáci ZŠ a SŠ zakládat samosprávné organizace a vyjadřovat se k dění ve školách, vedení škol se jejich závěry nemuselo zabývat. Novela nyní ukládá školám, že se k připomínkám ze strany školských samospráv musejí vyjádřit.  Návrh na změnu formulace předložila poslankyně Nina Nováková (TOP 09) po konzultacích s Českou středoškolskou unií, Centrem demokratického vzdělávání, Českou radou dětí a mládeže a EDUin.

  • NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ ČESKÝCH DĚTÍ

Think-tank IDEA zveřejnil studii týkající se vlivu vrstevníků na kouření a pití alkoholu u středoškoláků. Studie vliv potvrzuje a analyzuje jej. Jedním z faktorů vlivu je například výběr samotné SŠ.  Studie také ukazuje na přímý vztah mezi kouřením a pitím alkoholu, resp. frekvencí návštěv barů a restaurací a upozorňuje na to, že i z hlediska prevence zdravotně silně závadného a sebe i ostatní poškozujícího jednání u mladých lidí má smysl legislativně projednávaný zákaz kouření v restauracích. Stejnou studii ESPAD, podle níž alespoň příležitostně kouří 41 % českých mladistvých, cituje i Mirka Strnadová, autorka zajímavého článku na blogu studentů FSV UK Sociopress, v němž sleduje, zdali má na chování dětí větší vliv rodina nebo přátelé. Podle závěrů článku sice rodina stanovuje základní normativní rámec, zásadní vliv ale nemá. Nutno dodat, že podle uvedené studie patří čeští a slovenští mladiství k nejčastějším uživatelům alkoholu a cigaret v Evropě.

  • SLOVENSKO: STAV DISKUSE O VZDĚLÁVÁNÍ U NEJBLIŽŠÍCH PŘÍBUZNÝCH

Nedávno vzbudila na Slovensku velký rozruch stávka organizovaná Inciativou slovenských učitelů (iDNES.cz), byť se do ní zapojilo jen nepatrné procento škol. Hlavním motivem je snaha upozornit na tristní stav financování slovenského školství. Veřejná diskuse o vzdělávání na Slovensku a tlak na změnu (nejen ve financování) vůbec nabývá více „bojovné“ nálady než v ČR. Výraznou roli zde hrají dvě iniciativy, z jejichž samotných názvů vyplývá krajní nespokojenost se způsobem řízení slovenského školství. Iniciativa Chceme vedieť viac, inspirovaná kampaní Česko mluví o vzdělávání, má za sebou dva roky trvání. Kdo by se chtěl více dozvědět o problematice vzdělávací politiky Slovenska, může sledovat pravidelný týdenní newsletter. S ještě důraznějším apelem přichází kampaň A dosť, upozorňující na velké riziko, které ze zanedbávání slovenského školství vyplývá pro budoucnost. Nedávno také v Popradu proběhla hojně obsazená učitelská konference Učíme pre život, na které slovenští učitelé sdíleli své zkušenosti s rozvojem vzdělávání reflektujícím měnící se svět. Podle Silvie Pýchové, která se konference zúčastnila, bylo patrné velké nasazení a entuziasmus více než 300 slovenských učitelů.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 29. 3., 17.00 – EDUpoint Praha: Den učitelů a promítání filmu Všichni spolu
  • 31. 3., 10.00 – Kulatý stůl SKAV a EDUin: Umí školy čelit novým formám násilí – kyberšikaně?
  • 1.– 3. 4. – InoEduFest, Praha a Brno
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz