Učitelské profesní organizace v roce 2018 a jak jsme na tom se čtenářskou gramotností

15. 1. 2018
EDUin
beduin_210x210

Co přinesl týden 8.1. – 14.1.

Témata týdne: Průměrný plat učitele v roce 2021 bude 46 tisíc korun? Záměr vlády bez důvěry potvrdil na jednání s odbory jmenovaný ministr Robert Plaga (Novinky.cz). Ověřování připravenosti předškoláků v listopadu jako problém. Vyplývá to z průzkumu organizace EDULAB mezi ředitelkami a řediteli mateřských škol. Týká se dětí, které jsou v předškolním věku doma. Údajně polovina respondentů takové ověřování provádí formálně. Vítali by posun na jaro. Ivan Pilný, zmocněnec pro digitální vzdělávání. Někdejší ředitel české pobočky Microsoft, poslanec hnutí ANO a ministr financí předchozí vlády Ivan Pilný byl jmenován zmocněncem pro digitální agendu MŠMT, ve vládě bez důvěry (Lidové noviny). Neurověda ve vzdělávání. Pátý ročník konference, která se soustředí na průnik mezi rostoucími poznatky z neurovědy a vzděláváním. Neurobiolog Gerald Hüther, psycholog Marek Herman, neuroložka Hana Ošlejšková a další řečníci budou k vidění a diskusi 11. 4. 2018. Na konferenci, které je EDUin partnerem, se můžete stále registrovat.

Výrok týdne: „Chudoba dokonce ovlivňuje rozhodování. V jedné studii Sheehy-Skeffington náhodně rozdělil účastníky se středními příjmy do různých skupin. Ti, kterým bylo řečeno, že jsou „osobami s nízkým příjmem“, vykazovali horší výsledky v základních kognitivních úlohách. Nebylo to tím, že jejich duševní procesy se zastavily, ale že se více soustředili na současnou hrozbu s nízkým statusem, než aby se soustředili na dané úkoly.” V souvislosti s prezidentskými volbami a rozložením hlasů upozorňujeme na článek, který publikoval server Perpetuum (zdrojem je BBC). Text ukazuje, jak sociální postavení ovlivňuje nejen dosažené vzdělání, ale také vztahy ve společnosti.

Novinky: 

  • PREZIDENTSKÉ VOLBY A VZDĚLÁVÁNÍ

Školy mají problém se zastaralostí v přístupu ke vzdělávání, s nekoncepčností. Inkluze je buď úplně špatně, nebo je nezvládnutá. Učitelé jsou špatně placeni, ve školství je obecně málo peněz. Něco málo z ankety základní školy Square publikované v České škole. Výsledek 1. kola postavil proti sobě Jiřího Drahoše a Miloše Zemana. Právě Jiří Drahoš prokazuje v odpovědích poměrně detailní vhled do vzdělávací problematiky a poukazuje na fakt, že vzdělávání je jednou z nejdůležitějších oblastí, kterým by chtěl jako prezident věnovat pozornost. Miloš Zeman se během svých pěti let v úřadu opakovaně vyjadřoval zejména k inkluzi, naposledy během svého vystoupení ve sněmovně během jednání o důvěře vládě premiéra Andreje Babiše (DVTV, od 11:35). I zde zopakoval svůj krajně odmítavý postoj. Naproti tomu Jiří Drahoš považuje společné vzdělávání za dobrý směr, kritizuje ale (obecně) fakt, že MŠMT údajně nezvládá přechod. Článek na webu Rodiče vítáni ukazuje na příkladu komunitní školy Molekula z Ústí nad Labem, jak je možné vtáhnout prezidentské volby do výuky dětí v tom nejnižším věku (1. – 3- třída).

  • UČITELÉ A JEJICH VLIV NA VZDĚLÁVACÍ POLITIKU ANEB UČITELSKÉ PROFESNÍ ORGANIZACE V ROCE 2018

V roce 2017 vznikly dvě nové profesní organizace, které mají ambici reprezentovat učitele v odborné a veřejné diskusi o vzdělávání. První z nich byla Pedagogická komora, spolek vzniklý okolo prezidenta Radka Sarköziho a viceprezidenta Janka Wagnera. Tento spolek připisuje neúspěch kariérního řádu v opakovaném hlasování ve sněmovně tomu, že vyvolal mezi učiteli petici požadující jeho zrušení. V důsledku nespokojenosti nad způsobem organizace, diskuse a vedení tohoto spolku se z něj vydělila tzv. Učitelská platforma. Obě organizace a postoj k nim pro Řízení školy komentuje – včetně polistopadového exkurzu – Tomáš Bouda z Ostravské univerzity. Bouda je k těmto novým pokusům skeptický právě na základě hodnocení podobných iniciativ v minulosti. Bouda upozorňuje, že by bylo efektivnější, kdyby stávající organizace (CZESHA, odbory, SKAV) byly vůči učitelům aktivnější. Právě organizace zastupující zájmy různých skupin škol v jiném textu pro Řízení školy uvádějí, že spolupráci s nově vzniklými iniciativami (jmenovitě Pedagogickou komorou) nenavazují. Vadí jim způsob jednání, komunikace a oportunismus. Právě SKAV organizuje na 18. 1. kulatý stůl, jenž pokládá otázku: Jak by měli být učitelé zapojováni do formulování vzdělávací politiky. Pozvaní jsou zástupci obou zmíněných nových iniciativ a dále odborů a dalších profesních organizací.

  • ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH DĚTÍ: MÁLO VYNIKAJÍCÍCH, PROBLÉM U KLUKŮ

Česká republika má v mezinárodním srovnání relativně nízký počet žáků na vysoké úrovni čtenářské gramotnosti (na úrovni 4. třídy). U holek je průměrná úroveň čtenářské gramotnosti znatelně vyšší. České děti také mají čtení méně v oblibě. České děti si více než v jiných zemích čtou nahlas (77 ku 68 %), ale učitelé v českých školách čtou nahlas svým žákům citelně méně (31 k 59 %). Roste počet třídních knihoven (z 55  na 74 % za pět let). Typickým textem ve školách jsou kratší příběhy. Souvisí to s oblíbenými učebnicemi, velkou část školního trhu obsadila čítanka Z. Janáčkové (Nová škola), kde jsou především kratší texty, které gramotnost nerozvíjí komplexně. České školy doposud neabsorbovaly e-knihy. Mezi řediteli je rozšířena mylná představa, že návštěva knihovny je nepřímá pedagogická činnost a je třeba takto strávený čas nahrazovat. Tyto a další informace vyplývá jí ze semináře České školní inspekce ke zjištěním nedávno zveřejněné zprávy z monitoringu PIRLS 2016 (Progress in International Reading Literacy Study), který proběhl minulý týden. Srovnání v mezinárodním kontextu je ale problematické, první skončilo Rusko, což je pravděpodobně způsobeno přizpůsobením výuky zadání. Čtenářská gramotnost je jedinou oblastí, v níž výzkum CLoSE, taktéž nedávno zveřejněný, zjistil statisticky významnou vyšší přidanou hodnotu víceletých gymnázií oproti základním školám. Nejde ale o rozdíl příliš velký. V souvislosti se čtením a údajně slábnoucím vztahem ke knihám je zajímavé poukázat na výsledky průzkumu z projektu Čtení pomáhá, podle něhož si knihu k Vánocům přeje 89 % dětí. Uvedl to před Vánoci server Novinky.cz bez bližších informací.

  • VÍCELETÁ GYMNÁZIA: CO SE DĚJE V JEJICH TŘÍDÁCH? A CO SE DĚJE VE TŘÍDÁCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL PO ODCHODU NĚKTERÝCH ŽÁKŮ?

Na odchod dětí na víceletá gymnázia a z toho vznikající obtíže upozorňuje ve svém textu někdejší ředitel střední a základní školy a programový ředitel EDUin Mirek Hřebecký (Rodiče vítáni). Tahouni ze tříd, u nichž by se mohla vyvíjet odpovědnost vyplývající z jejich pozice ve třídním kolektivu, se často ocitají v oblasti šedého průměru v gymnaziální třídě a ztrácejí motivaci. Vyvozuje, že by bylo vhodné, aby děti zůstávaly po dobu vzdělávání na ZŠ ve třídách spolu a nedocházelo k dělení dle sociálního klíče, jak jej odhaluje výzkum CLoSE. Na negativní vliv víceletých gymnázií na vzdělávání, vytváření iluze elitního postavení u relativně malých dětí a na mnohokrát opakované, ale ignorované doporučení víceletá gymnázia zrušit upozorňuje v komentáři pro Lidové noviny Bob Kartous. Na téma víceletých gymnázií proběhla zajímavá diskuse v posledním Akváriu,, diskusním cyklu pražského EDUpointu. Z vyjádření Marcely Erbekové, ředitelky ZŠ T. G. Masaryka v Mnichovicích, mohou základní školy úspěšně aktivně pracovat s rodiči a nabízet jim tak to, co hledají na víceletých gymnáziích, aniž by dopouštěly prohlubování socioekonomické selekce uvnitř základních škol, na což opakovaně upozorňuje výzkumnice Jana Straková. Záznam z Akvária přineseme na webu EDUin.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře:

  • 16. 1., 17.00, EDUpoint Praha, Peďák+ – Jak se postarat o učitelský hlas
  • 18. 1., 14.00 – 16.00, PedF UK, Kulatý stůl SKAV a EDUin – Jak by měli být učitelé zapojeni do formulování vzdělávací politiky
  • 23. 1., 17.30 – 19.00, EDUpoint Praha, Učitelský večer
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články