Literární noviny: V čem se diskutující o nekvalifikovaných učitelích shodnou a v čem ne?

MG_8826

Publikujeme článek Tomáše Feřteka Debata o učitelích bez diplomu ukazuje, že shoda není zase tak daleko napsaný pro Literární noviny.  Autor v něm shrnuje názorová stanoviska diskutujících, kteří se v rámci ankety Literárních novin vyjádřili k probematické situaci nekvalifikovaných učitelů. Jednotlivé anketní příspěvky si můžete přečíst ZDE. K tématu si můžete na webu eduin přečíst i tiskovou zprávu s obsáhlou diskusí (ZDE) nebo se podívat na reportáže a debaty v rádiu a televizi (ZDE).

Anketa Literárních novin na téma, co s nekvalifikovanými učiteli, byla užitečná. Přinejmenším ukázala, že míra shody je větší, než by se ze zkratkovitých vyjádření různých stran ještě před pár týdny zdálo. Přijde mi důležité jasně pojmenovat, v čem se diskutující shodují, v čem přetrvává různost názorů, kde jde spíše o nedorozumění, co by bylo dobré dál udělat a jak se to shoduje s návrhy krizových opatření ministra Marcela Chládka.

Náročná profese vyžaduje vysokoškolské vzdělání
Prakticky jednoznačná shoda panuje v tom, že učitelská profese je čím dál náročnější, zahrnuje stále širší spektrum dovedností a logicky vyžaduje vysokoškolsky vzdělaného člověka. To nezpochybňuje prakticky nikdo. Otázka ale je, jestli samotný diplom tuto kvalitu zaručuje, jestli umíme rozlišit dobrého a horšího učitele a jak vůbec poznáme, že někdo dobrý učitel je. A pokud není, ať už s papírem nebo bez něj, jak mu lze efektivně pomoci, aby se zlepšil.

Samotný zákon o pedagogických pracovnících ve svém současném znění (ministr Chládek čerstvě oznámil, že chce do konce dubna připravit jeho novelu) na to jde jednoduše. Kdo nemá příslušný papír – tedy přesně to vzdělání, které odpovídá vzdělávacímu stupni a oboru – musí ze školy odejít nebo začít studovat. Znakem kvality je pro něj diplom samotný, jeho kvalitu a relevanci nezkoumá.

A právě tady se názory diskutujících různí. Část ředitelů chce, aby mohli o tom, koho přijmou a nepřijmou jako pedagoga, rozhodovat sami a samotný diplom pro ně byl jen jedním z parametrů. Říkají, že až bude magisterský diplom jasným znamením kvality, rádi si budou právě takové lidi vybírat. Ale zatím to tak podle nich není. Odbory a zastupci fakult naopak pevně trvají na tom, že jakékoli odchýlení od požadavku učitel rovná se magistr v pedagogických vědách je pošlapáním profese a respektu k ní.

Komise jsou prozatimní řešení
Ministrem navržené komise, které posoudí jednotlivé „nekvalifikované“ učitele a rozhodnou, zda jsou pro výkon profese kompetentní a další rozhodnutí nechají na ředitelce či řediteli, jsou z tohoto pohledu kompromisní, ale ne úplně špatné řešení. Na jednu stranu omezí „strýčkování“, to není okrajový probléma a odbory ho často zdůrazňují, na druhé respektuje autoritu ředitele jako pedagogického lídra školy. Ale není zatím jasné, jestli ministr počítá s takovými komisemi na všech školách, nebo jen v regionech s největší mírou učitelů bez formální kvalifikace. A na místě je pochybnost, jak budou takové orgány složené z ředitele, zřizovatele, zástupce odborů a inspekce reálně fungovat a zda se nezmění v jakési nenáviděné „prověrkové komise“.

Řešení do budoucna je třeba teprve hledat. Nejčastější stížnost těch, kteří nezačali studovat, i když si byli vědomi požadavků zákona a hranice, za níž budou muset ze školy odejít, je, že jim fakulty nenabízí takové vzdělání, které reálně potřebují. Že se požadavky dvacetiletého studenta a někoho s pěti deseti lety praxe liší, to snad není nic divného. Pokud školy nabídnou učitelům vzdělávací moduly, které budou operativně reagovat na jejich požadavky, jistě se tím zvýší zájem a tím i kredit fakult. Dnes na ně chodí většina praktikujících učitelů opravdu jen kvůli papíru. Ani nepředpokládají, že by se tam dozvěděli něco, co by z praxe nebo kurzů už neznali. Ale pokud by školy nabídly například  semestr o hodnocení, nebo systematicky pojaté vzdělávání na téma psychologie dítěte, vývojové psychologie, zvládání krizových situací ve škole, jistě se setkají se zájmem.  Většina aktivních učitelů je totiž na systematické vzdělávání zvyklá. Jen si prostě vybírají a šetří čas a peníze na to, co jim přijde užitečné.

Může neformální vzdělání nahradit vysokou školu?
Zástupci a zastánci fakult se obávají,  že jejich pozice jako výhradního poskytovatele pedagogického vzdělání má být narušena  podnikateli ve vzdělávání, kteří jim chtějí nečestně  konkurovat. A odmítají, že by diplom z vysoké školy mohlo nahradit neformální vzdělání získané mimo fakulty v rámci kurzů nebo praxe. Tady jde spíš o nedorozumění. Že by tu stál šik vzdělávacích podnikatelů, kteří by nabízeli konkurenční „diplomy“ získané v nějaké sérii kurzů, tomu zatím nic nenapovídá. A že by neformální vzdělání mohlo nahradit vysokoškolský diplom, tomu v diskusi také nic nenasvědčuje.

Formativní úlohu vysokoškolského  studia opět nikdo nepopírá, ale jde o to, zda za uznatelnou součást profesní kvalifikace bude považováno jen to vzdělání, které získáme na učitelské nebo pedagogické fakultě. Nebo jestli jsme schopní ocenit a uznat i vzdělání odjinud.  Za odporem vůči takovému postupu je představa, že vzdělání získané mimo fakultu je jaksi snazší, „zadarmo“.  To je ale dosti mylná představa. Jednak nároky při mnoha zkouškách na fakultách jsou až tragicky nízké a naopak nároky mimofakultního vzdělávání, zvláště u některých dlouhodobých a zavedených kurzů, naopak vysoké.  Není tu jasná hranice mezi obtížným a snadným, mezi fakultou a kurzy. Nejde tedy o to, že by neformálně získané vzdělání mělo vysokou školu nahradit, ale máme debatovat o tom, zda by ho nemohlo v některých oblastech efektivně doplnit.

Pokud totiž řekneme, že ne, dostaneme mnoho učitelů do velmi paradoxní a demotivující situace. Učitel, který šel v osmnácti na peďák, trefil se přesně do toho oboru, v němž poté jako učitel působí, a nehne dvacet let pro své další vzdělávání prstem, nemá problém. Ale ten, kdo si s vědomím vlastních nedostatků stejnou dobu své vzdělání z vysoké školy doplňuje v neformálních kurzech, jako by neudělal z hlediska formální kvalifikace nic. Opravdu to představitelé fakult považují za spravedlivé? Není například požadavek, aby kariérní řád a standard profese učitele zohledňovaly i takto nabyté vzdělání, něco, na čem by byla možná shoda?

Hledejme, co skutečně prospěje dětem
Klíčem, kterým máme všechna uvažovaná opatření posuzovat, je, zda opravdu prospějí učitelské profesi a především dětem, žákům a studentům.  Tenhle názor z diskuse je klíčový. Systém formálně platných diplomů s poněkud sporným kreditem už máme. Nepřijde mi rozumné říkat, že na něm nelze změnit nic, a jsem rád, že tyto změny většina diskutujících připouští, případně je přímo považuje za žádoucí. A každý další krok je třeba hodnotit podle jeho praktických důsledků.

Z tohoto hlediska nedopadají opatření navržená ministrem Chládkem špatně, jen je třeba konstatovat, že jsou to krizová opatření a my máme už teď uvažovat, jak pokračovat až bude akutní krize zažehnána.

Samotné otevření mimořádných studijních termínu a zavedení výjimek pro rodilé mluvčí, odborné učitele na malý úvazek a učitele s dlouhou praxí a věkem nad pětapadesát neřeší kvalitu a užitečnost toho, co se učitelé na fakultách dozvědí. A nic to neříká o tom, jak nabídnout učitelům vzdělání, které opravdu potřebují . Tyto problémy teprve čekají na řešení.

Podobně komise, které mají posoudit kvalitu pedagogů na školách, jež se ocitly v krizové situaci a mají nadpoloviční procento nekvalifikovaných učitelů, neřeší, jak dlouhodobě postupovat u schopných lidí z jiných oborů, kteří chtějí učit, mají pro to motivaci i schopnosti, ale nechtějít studovat znovu od prváku.

Užitečnější i pro budoucnost se jeví poslední z ministrových pěti bodů a to zavedení registru učitelů, aby bylo jasné, kolik učitelů a s jakou kvalifikací máme, kde hrozí nedostatek a kde naopak učitelé regionálně či oborově přebývají.  A podobně důležité je zřízení panelu v rámci Národních kulatých stolů o vzdělávání, který by se zabýval přednostně učitelskou profesí. Pokud by řešení současné „krize“ jen zachovalo nevyhovující status quo, promarnili jsme příležitost. Těch nedořešených otázek je hodně a šance na shodu relativně velká. Alespoň  já jsem tak tu anketu četl.

 

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

13 komentářů k "Literární noviny: V čem se diskutující o nekvalifikovaných učitelích shodnou a v čem ne?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Josef Soukal
Josef Soukal
2 years 6 months ago
Tisková zpráva EDUinu z 29. 1. 2014 Zdeněk Slejška, ředitel EDUin o.p.s., řekl: „Otázka, jak uznávat neformální vzdělávání, byla jednou z těch, které se nejčastěji opakovaly v rámci kampaně Česko mluví o vzdělávání. Je to jeden z klíčových problémů naší vzdělávací politiky. Tím, že zatím neumíme posoudit a ohodnotit kvalitu vzdělání, které lidé získávají mimo formální instituce, plýtváme nejen časem lidí, kteří musejí při zaměstnání navštěvovat školy, kde se obvykle nedozví nic zásadně nového, ale i veřejnými penězi na toto studium. Požadujme formální vzdělání opravdu jen tam, kde je nenahraditelné, a naopak využijme toho, že mnoho pro profesi důležitých kompetencí,… Více »
Feřtek
Feřtek
2 years 6 months ago
Za prvé jsem shrnoval tu diskusi na literárkách a tam opravdu potřebu vysokoškolského vzdělání nepopírá nikdo. A v té citaci se mluví o uznávání neformálního vzdělávání, ale neříká se tam, že má nahradit vysokoškolské vzdělání. Uznávat ho a učinit ho součástí profesní kvalifikace, to mi pořád přijde užitečné. Prakticky – když už někdo vysokou školu vystudoval, nutil bych ho ke studiu další jen tehdy, pokud by to mělo prokazatelné přínosy. A pokud by se to, co potřebuje k výkonu profese, naučil jinde, efektivněji a lépe, hledal bych cesty, jak to ověřit a uznat. Docela zajímavě o tom mluví Ivo Jupa… Více »
Josef
2 years 6 months ago

Z mého pohledu je smysl citovaného vyjádření zřejmý. Vše ostatní jsou jen pentličky. Uvedl jsem to ne kvůli sporům, ale pro pořádek – aby bylo zřejmé, které cesty se v diskusi ukázaly jako slepé.

Feřtek
Feřtek
2 years 6 months ago

Vážně se ukázaly jako slepé? Myslíte, že Národní systém kvalifikací je slepá cesta? No, mně přijde také v mnohém poněkud nepružný, ale využilo ho už několik tisíc lidí, takže to asi úplně slepá cesta nebude. A je to fakticky přesně to, o čem se mluví v citaci kolegy Zdeňka Slejšky.

Ondřej Neumajer
2 years 6 months ago

NSK využilo k březnu 2013 měsíci přes 90 tis. osob.

Ondřej Neumajer
2 years 6 months ago

…samozřejmě k březnu 2014.

Josef
2 years 6 months ago

Nebudu se s vámi tahat o to, co jste řekli. Řekl bych, že podstata vašich sdělení byla každému jasná, hlavně proto vzbudila tak bouřlivou odezvu.

Feřtek
Feřtek
2 years 6 months ago

Ale já se s vámi netahám o to, co jsme řekli. Ptal jsem se zcela věcně, jestli si opravdu myslíte, že uznávání kvalifikací získaných mimo formální instituce, je slepá cesta. A uvedl jsem argument, proč si to já nemyslím. Jestli ho umíte vyvrátit, v pořádku. Na tom snad není nic, na co byste musel reagovat popuzeně.

Josef
2 years 6 months ago
Mne popudil především ten prvotní útok na vysokoškolské pedagogické vzdělání. Vy mi teď tvrdíte, že jsem si ho vyložil jinak, než byl míněn; v tom případě jste se ovšem špatně vyjadřovali a pomýlili řadu lidí, a to nejen v této diskusi. Když si projdete příspěvky na vašem webu, snadno to z nich vyčtete. Co se týče uznávání klasifikací, ptali jsme se tu opakovaně na vaše představy a ukázalo se, že navrhujete pouze kurzy vysokoškolské vzdělání doplňující, popř. takové, které by se mohly stát jeho součástí. Takže zatím nevidím žádnou možnost, jako onen Národní systém uznávání kvalifikací pro učitele využít. Samozřejmě… Více »
Josef
2 years 6 months ago

Ještě doplněk: Nemyslím si, že na zvládnutí oboru stačí bakalářské vzdělání.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 6 months ago

Když čtu, že „Nejde tedy o to, že by neformálně získané vzdělání mělo vysokou školu nahradit, ale máme debatovat o tom, zda by ho nemohlo v některých oblastech efektivně doplnit,“ cítím v debatě a postoji Eduinu výrazný, velice výrazný, posun. A souhlasím s tím, že je nesravedlivé, aby „ten, kdo si s vědomím vlastních nedostatků stejnou dobu své vzdělání z vysoké školy doplňuje v neformálních kurzech, jako by neudělal z hlediska formální kvalifikace nic“. Ale například v návrhu kariérního řádu nevidím nic, co by tuto situaci zlepšilo, nebo dokonce řešilo. Ani do minulosti, ani do budoucnosti.

Feřtek
Feřtek
2 years 6 months ago

No v tom se docela shodneme.

Josef
2 years 6 months ago

Rád bych nynější místy dosti hádavé diskuse opustil ve prospěch debat pozitivních, které by školství někam posunuly. Navrhoval jsem to už v anketě Literárek a v tomto bodě se s T. Feřtekem shodnu.

wpDiscuz