Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 16.3. do 22. 3. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Odklad revize RVP, její dokončení a zavedení do praxe;
nový odborný tým ministra školství;
zahraniční zkušenosti s řízením kvality učebnic.
bEDUin 11/2026: Odložená revize RVP: Jak co nejlépe využít čas, který jsme získali?
Václav Zeman 23. 3. 2026
V souvislostech
Tři diskuze o tom, jak co nejlépe dokončit a zavést nové kurikulum
Krátce po rozhodnutí ministra školství o odložení termínu, od kdy mají základní a mateřské školy začít vyučovat podle revidovaných RVP, se rozproudila debata o tom, jak dobu odkladu co nejlépe využít, jaké úpravy by se měly v rámci revize odehrát a jak školy co nejlépe připravit na efektivní zavedení a využívání nového kurikula. Podrobný materiál – poziční dokument nazvaný Kurikulární reforma jako příležitost ke snížení nerovností – připravila Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV). Podporuje v něm rozhodnutí ministra odložit zavedení revidovaných RVP ZV a shrnuje stanovisko svých takřka 40 členských organizací (mezi nimi je i EDUin) k probíhající revizi.
SKAV v dokumentu uvádí šest klíčových doporučení pro dopracování kurikula i pro jeho zavedení. Je mezi nimi například potřeba formulovat cíle vzdělávání tak, aby byly pro učitele a učitelky konkrétní a jednoznačně srozumitelné. Nebo doporučení srozumitelněji určit závazné minimum, které si má každý žák a žákyně ze základního vzdělávání odnést, či doporučení, aby revidovaný RVP nebyl jen jednorázovým, statickým dokumentem, ale aby byly jasně určeny mechanismy a postupy pro jeho pravidelnou aktualizaci.
Tématu revize RVP se věnoval i kulatý stůl, který v Poslanecké sněmovně pořádal ministr Plaga. Ten během akce kritizoval obsah schválené revize, ale chybí podle něj i metodická podpora a masivní komunikační kampaň, která má zavádění zásadních změn provázet. Vedle toho není podle ministra dostatečně připravené ani detailní rozhraní pro práci s modelovými školními vzdělávacími programy (ŠVP), kterými by se školy mohly inspirovat pro tvorbu svých vlastních. Na zmíněné problémy přitom EDUin upozorňoval v tiskové zprávě, kdy zdůrazňoval právě potřebu rozsáhlé kampaně zacílené na pedagogy i dopracování modelových ŠVP.
Revizi RVP se věnuje i rozsáhlý rozhovor, který na svém blogu zveřejnilo nakladatelství VividBooks. Na otázky týkající se nejbližšího osudu revize kurikula v něm odpovídají programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík (ten se na revizi RVP podílel i jako člen úzké pracovní skupiny) a ředitel Základní školy T. G. Masaryka a gymnázia v České Kamenici Daniel Preisler.
„Zásadní výzvou je, jak zajistit dodržování věkových limitů. Dlouhé roky u nás přehlížíme nedodržování pravidel nastavených přímo platformami a porušování zákona. Je nezbytné zvýšit tlak na platformy, aby se začaly chovat odpovědněji a dodržovaly zákony a normy,“
uvádí v anketě EDUinu ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota.
Týden stručně
Ministr Plaga rozšířil svůj odborný tým
Ministr školství Robert Plaga vytvořil nový odborný tým, který mu má pomáhat s prosazováním systémových změn v českém školství. Skupina bude spadat přímo pod ministra, inspirací pro její sestavení byl britský model „delivery unit“ – útvar dohlížející na plnění politického programu, který využíval tehdejší britský premiér Tony Blair. Členy týmu budou například ředitelka kabinetu ministra Pavla Katzová, dosavadní ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel nebo analytik Václav Korbel, který vedl agendu vzdělávání ve výzkumné agentuře PAQ Research. Na ministerstvo školství se vrací i Jindřich Fryč, který do ledna letošního roku zastával funkci nejvyššího státního tajemníka. Povede zde sekci mezinárodní spolupráce a podpory ve vzdělávání. Jako poradce ministra školství bude působit Pavel Doleček, který je členem předsednictva Technologické agentury ČR. Ten dříve působil jako Plagův náměstek pro vysoké školství, vědu a výzkum.
Ministerstvo vnitra zrušilo Krizový informační tým
V minulém týdnu Ministerstvo vnitra informovalo o zrušení Krizového informačního týmu (KRIT), který tam působil od roku 2022. Jeho úkolem bylo koordinovat komunikaci státu k občanům v krizových situacích, jakými byly například povodně nebo blackout. Tým v takových chvílích koordinoval desítky institucí, aby stát mluvil jedním hlasem. Byl v kontaktu i s řadou škol – například tam, kde byl hlášen bombový útok nebo kde došlo k násilným událostem, spolupracoval i s Filozofickou fakultou UK po tragické střelbě. Pracovníci tohoto týmu pořádali na různých místech republiky školení pro vedení škol, metodiky prevence a výchovné poradce. Radili s tím, jak rozpoznat radikalizující se dítě nebo jak reagovat a komunikovat v situaci, kdy dojde ve škole k incidentu. Rušení týmu i kvůli podpoře, kterou dodával právě školám, kritizovali zástupci opozice. Ministerstvo změnu odůvodňuje potřebou úspor a zefektivněním, které má přinést zahrnutí zbylých pracovníků tohoto útvaru do oddělení tisku a PR celého odboru komunikace resortu.
Jak řídí kvalitu učebnic v zahraničí
V Auditu vzdělávacího systému v ČR za rok 2025 jsme se podrobně zabývali řízením kvality učebnic. Součástí analýzy, která se tomuto tématu věnovala, byl i souhrn zahraniční praxe ze čtyř vybraných evropských zemí – Finska, Švédska, Polska a Nizozemska. Jejich zkušenosti s řízením kvality učebnic a práce s nimi v rámci vzdělávacího systému shrnuje ve svém článku redaktorka EDUinu Patricie Martinů (je zároveň autorkou zmíněné analýzy). Dozvíte se v něm více třeba o tom, že ve Finsku se na sledování kvality učebnic státem zaměřili právě v době, kdy země zaváděla rozsáhlou kurikulární reformu. Dnes tam již prakticky neexistuje inspekční dohled nad školami a učitelé mají volnou ruku při výběru výukových stylů i materiálů. Vychází to však z velké kvality pedagogů (fakulty si vybírají ty nejlepší a nejmotivovanější uchazeče, poptávka po této profesi zhruba desetinásobně převyšuje nabídku míst). Z popsaných zemí má k českému systému nejblíže ten polský. Tato země má podrobnější pravidla pro tvorbu učebnic i transparentnější systém jejich recenzování. Polsko však v posledních letech řeší časté změny kurikula, takže i zde nakladatelé vyčkávají na jasnější informace o obsahu výuky, který bude dlouhodoběji platný.
Očekávané události
Odborná diskuze: Role víceletých gymnázií ve vzdělávacím systému České republiky
Ve čtvrtek 26. března od 14:00 se na Krajském úřadě Středočeského kraje uskuteční odborná diskuze o roli víceletých gymnázií v českém vzdělávacím systému. Pořádá ji radní pro oblast vzdělávání Milan Vácha.
Diskutovat budou:
– Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy
– Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor České školní inspekce
– Karel Gargulák, analytik vzdělávací politiky, řídí projekty v oblasti vzdělávání a podpory škol v území, PAQ Research
– Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu
– Daniel Münich, výkonný ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) v rámci Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium – Ekonomického ústavu (CERGE-EI)
– David Greger, ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK
– Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií České republiky
– Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol České republiky
– Milan Vácha, radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání
Diskuzi bude moderovat Tomáš Feřtek, předseda správní rady EDUinu.
Zde můžete sledovat živý stream debaty.
Autor článku:
Václav Zeman
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
