v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 3 do 8. 11. 2026, se věnujeme těmto tématům:
data o českých učitelích z TALIS 2024 a výroční zprávy ČŠI;
využití indexového financování ve školách;
návrh na zvýhodnění společenství obcí při rozdělování RUD.
Václav Zeman 9. 11. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 3 do 8. 11. 2026, se věnujeme těmto tématům:
data o českých učitelích z TALIS 2024 a výroční zprávy ČŠI;
využití indexového financování ve školách;
návrh na zvýhodnění společenství obcí při rozdělování RUD.
V souvislostech
V dalším z analytických článků série Česko v mezinárodních datech jsme se podrobněji podívali na data ze dvou významných zdrojů – a to, co uvádí o českých učitelích. Šlo o Mezinárodní šetření o vyučování a učení (TALIS), které připravuje OECD, a výroční zprávu České školní inspekce (ČŠI) za školní rok 2024/2025.
Data z šetření TALIS 2024 ukazují, že se svým zaměstnáním je spokojeno 91 procent českých učitelů (96 procent dotázaných učitelů uvedlo, že vyučují s nadšením). O poznání nižší data však vychází u otázky týkající se jejich sebedůvěry coby učitelů. Většina z nich si dostatečně věřila v odborných znalostech svého předmětu. Pouze 40 procent dotázaných českých učitelů však uvedlo, že si věří, že dokážou motivovat žáky, kteří nemají o školní práci zájem. Jen necelá polovina dotázaných (46 procent) má za to, že dokáže snižovat rozdíly mezi žáky v dosahovaných výsledcích (průměr u učitelů ze zemí OECD je přitom 58 procent).
Ze sledovaných dat také vyplývá, že začínající učitelé s praxí do pěti let jsou častěji umisťováni do tříd s vyšším podílem žáků se speciálními potřebami, poruchami chování či jazykovou bariérou. Pro necelou polovinu začínajících učitelů (49 procent) představuje výrazný zdroj stresu udržování kázně ve třídě (u učitelů s praxí nad 10 let uvádí tento zdroj stresu jen 26 procent dotázaných).
Data šetření TALIS zároveň ukazují, že v ČR vzrostl mezi lety 2013 a 2024 podíl začínajících učitelů s přiděleným mentorem o 20 procentních bodů (z 16 na 36 procent). Jde o nejvyšší nárůst mezi zeměmi zapojenými do tohoto šetření. Zvýšil se i podíl učitelů, kteří sami působí jako mentoři – z osmi na 17 procent.
Data o českých učitelích z TALIS 2024 uvádí i článek na webu EDUinu o duševní pohodě českých pedagogů a pedagožek. Jejich odpovědi pro tento výzkum vypovídají mimo jiné o tom, že stres v práci pociťuje „docela“ či „do velké míry“ 35 procent z nich. To je o osm procentních bodů méně než průměr EU (43 procent), přesto jde o každého třetího pedagoga. Negativní vliv práce na tělesné zdraví pociťuje podle národní zprávy TALIS 2024 „docela“ či „do velké míry“ 17 procent českých učitelů a učitelek. V ČR se do posledního šetření TALIS zapojilo přibližně sedm tisíc učitelů z 368 základních i nižšího stupně víceletých gymnázií.
Rozhovor týdne
„I mezinárodní šetření PISA sděluje, že vzdělávací systémy, kde je větší míra autonomie škol a ředitelů, dosahují lepších výsledků. V našem případě je to ale extrémní a zasahuje i do těch oblastí, které souvisí s kvalitou vzdělávání,“
říká v rozhovoru pro Český rozhlas ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
V rozhovoru se vztahuje k nedávno zveřejněným výsledkům mezinárodního šetření TALIS 2024, které obsahuje i data o ředitelkách a ředitelích škol ze zemí zapojených do tohoto výzkumu. Tomáš Zatloukal připomíná, že sledované vzdělávací systémy v jednotlivých zemích mají různou organizaci. Uvádí však, že z dat ČŠI vyplývá, že v ČR máme stále velký podíl malých škol, kde ředitelé nemají komu delegovat kompetence, které se týkají například provozních nebo personálních záležitostí, a nemají tak dost prostoru pro pedagogické vedení škol.
Týden stručně
Průměrné každá osmá základní škola v republice, celkem tedy až 520 ZŠ, může v tomto roce využít částky ve výši až několika stovek tisíc korun určené na podporu těm, které pracují v náročnějších podmínkách. Jde o finanční podporu v rámci tzv. indexového financování školám s vyšším počtem žáků z chudých rodin, slabšího sociálního prostředí či s odlišným mateřským jazykem. V článku, který vyšel v MF DNES, část ředitelů škol popisuje nejasnosti kolem toho, na jaký druh podpory mohou tyto prostředky využít. Popisují i nejistotu spojenou s tím, v jaké výši a s jakými podmínkami bude tato podpora dostupná v příštím školním roce, aby podle toho mohli plánovat její další využití i třeba zaměstnávání sociálních pedagogů. Článek uvádí i příklady podpory, která se osvědčila. Ředitelka základní školy z Plaňan na Kolínsku mohla přispívat na jízdné dětem z okolních obcí, které při nedostatku peněz v rodině do školy jezdily méně či nejezdily. Ředitelka pražské ZŠ Grafická si pochvalovala přínos a dopad snídaňových klubů, které z těchto prostředků mohla hradit.
Martin Majcík, který působí na Masarykově univerzitě v Brně, v jednom ze svých posledních odborných článků připraveném s kolegyní Janou Navrátilovou (celý článek je dostupný na webové stránce tandfonline.com), potvrzuje přínos sociálních pedagogů pro podporu žáků se sociálním znevýhodněním. Studie popisuje i různé role a balancování mezi učiteli, žáky i rodiči i kontrolní a podpůrnou rolí, se kterými se sociální pedagogové a pedagožky ve školách nyní setkávají.
Hospodářské noviny ve svém článku upozorňují na záměr ministerstva školství, který má motivovat obce ke spolupráci v oblasti školství. Návrh nařízení vlády chce zvýšit koeficient, který v rámci rozpočtového určení daní (RUD) získávají společenství obcí. Ten by se pro ně měl zvýšit z 1,2 na 1,4. Na každého žáka v základním i dítě v předškolním vzdělávání by tak získávala o 40 procent více než samostatní zřizovatelé, nyní jsou zvýhodněná 20 procenty (po přepočtu na jednoho žáka a rok by společenství obcí získalo z RUD 51 500 korun, tj. o 7300 korun více než dnes). Vláda chce tímto krokem motivovat obce ke spolupráci, která se může projevit například ve zřizování takzvaných svazkových škol se společným vedením i administrativou. Slibuje si od toho omezení roztříštěnosti českého školství (v Česku dnes funguje přes 3500 obecních základních škol, z nichž polovinu navštěvuje méně než 180 žáků). Část obcí však s tímto krokem nesouhlasí. Předseda Sdružení místních samospráv Petr Halada ve výše zmíněném článku uvádí, že návrh přináší neodůvodněné rozevírání nůžek ve financování samospráv. Stát tak podle něj bude finančně zvýhodňovat některé zřizovatele škol na úkor jiných, i když vzdělávají srovnatelný počet dětí a mají podobné provozní náklady.
Redakce MF DNES zveřejnila ve svém článku část výsledků průzkumu, který vznikl v rámci projektu ČSOB Index inovací. Více než třetina dotázaných rodičů uvedla, že by uvítali změny v informacích, které od škol dostávají. Nejvíce se to týká oblasti krizových situací. K informování rodičů v takových chvílích mohou školy využívat kromě školních webových stránek, e-mailů a telefonních čísel na rodiče i školní aplikace, jako jsou EduPage, Bakaláři, Škola Online či Edookit.
Programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta při té příležitosti v článku uvádí i další možnou změnu, která by mohla zjednodušit komunikaci mezi školou a rodiči již od zápisu dítěte do prvního ročníku. Jde o možné zavedení elektronického přihlašování na základní školy. Už dnes přitom rodiče mohou podat žádost o zápis do první třídy datovou schránkou nebo ji doručit poštou. Většina rodičů a dětí přitom stále na zápis míří osobně. Podle Mušuty by tímto krokem mohla školám ubýt administrativa. Propojení s registrem obyvatel a zadání pevného datumu, kdy nejpozději před zápisem je možné změnit trvalé bydliště, by podle něj mohlo zároveň omezit takzvanou zápisovou turistiku.
Očekávané události
Tuto středu se v Poslanecké sněmovně bude konat další jednání školského výboru. Poslanci a poslankyně na něm budou diskutovat mimo jiné o:
– návrhu zákona o registrech ve vzdělávání a o změně některých souvisejících zákonů (sněmovní tisk 228);
– novele zákona č. 561/2004 Sb. (oblast používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení ve školách; sněmovní tisk 232);
– novele zákona č. 561/2004 Sb. (návrhy změn v oblasti využití asistentů pedagoga ve školách; sněmovní tisk 354).
Jednání můžete sledovat online na tomto odkazu: https://www.psp.cz/stream/3
Z EDUkalendáře
Dny AI – 2.–15. 11. 2026 – celá ČR
Den mediálního vzdělávání (Ústí nad Labem) – 14. 1. 2027 – Ústí nad Labem, UJEP
Den mediálního vzdělávání (Ostrava) – 4. 2. 2027 – Ostrava, Ostravská univerzita
Den mediálního vzdělávání (Brno) – 11. 2. 2027 – Brno, Masarykova univerzita
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
