bEDUin: 7/2026: Paula Bleckmann: Neexistuje nic tak kreativního jako nudit se, snít a nemít co na práci. Digitální technologie nás o tuto schopnost připravují

Jak posílit hlas mladých ve vzdělávání a jejich participaci

V tomto bEDUinu se vracíme k tématu, kterému se opakovaně věnoval nedávný Týden pro wellbeing. Jde o možnosti posilování hlasu mladých lidí ve vzdělávání a příležitosti, jak je co nejvhodněji zapojovat do rozhodování o něm. Podrobně jsme participaci rozebrali v tomto článku na našem webu. Text vychází z veřejné diskuze, kterou 5. února v Ostravě pořádal Národní pedagogický institut ČR. Najdete v něm i řadu odkazů na související dokumenty a analýzy.

V úvodu debaty zaznělo, že v Česku se dle výzkumů do školy těší jen devět procent žáků. Jednou z příčin může být i nízká participace žáků a studentů. Podle výroční zprávy ČŠI 2024/25 se zvyšuje podíl škol, ve kterých fungují žákovské parlamenty či jiné podobné orgány, a stoupá i počet škol, kde si třídy vytvářejí vlastní pravidla chování. Panelisté zmíněné debaty (ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek, člen Panelu mládeže MŠMT Jan Valtr nebo Matěj Prokop z MŠMT) na svých osobních zkušenostech dokládali, že mnozí mladí se stejně jako oni stále opakovaně setkávají s nedůvěrou ze strany starších či fenoménem tzv. tokenismu.

Text se dotýká toho, jak se může proměnit klima školy, když žákům a studentům dáme skutečnou, ne pouze deklarovanou možnost ovlivňovat dění. Jak upozorňuje odbornice na dětská práva Laura Lundy, klíčový je právě reálný vliv na rozhodování. O svém modelu participace hovořila i při nedávné návštěvě Česka, kde vystoupila na konferenci pořádané v rámci Týdne pro wellbeing a školila státní úředníky o možnostech intenzivnějšího zapojení dětí a mladých. V článku zaznívá i to, že právě škola může a měla by být jakousi dílnou, kde se mladí lidé učí bezpečně se zapojit do dění kolem sebe a návazně tak přispívat k silnější občanské společnosti a demokracii vůbec.

Na Konferenci pro wellbeing ve škole 2026 pak byl představený návrh pozičního dokumentu Hlas mladých ve vzdělávání. Připravily ho organizace mládeže, studentské spolky a organizace dlouhodobě pracující s mladými lidmi spojené v rámci platformy VoiceUP! vznikající při Partnerství pro vzdělávání 2030+. Opírají se přitom o národní a mezinárodní strategické rámce a doporučení (Strategie 2030+, EU Youth Strategy, výstupy OECD či České školní inspekce) i o zmíněný model Laury Lundy. Autorky a autoři tohoto dokumentu upozorňují, že o zásadních otázkách vztahů, duševního zdraví nebo digitálního prostředí se často rozhoduje bez systematického zapojení těch, kterých se týkají nejvíce. Součástí návrhu jsou i konkrétní náměty pro školy, systémové aktéry a samotné studující, které převádějí obecné principy do praxe. Tyto náměty jsou nyní otevřené k veřejné konzultaci (své připomínky můžete do 10. března 2026 vkládat do tohoto formuláře).

Ministerstvo školství otvírá debatu nad Kompetenčním rámcem ředitele školy

Dlouho očekávaný dokument představilo ministerstvo školství. Jde o pracovní verzi Kompetenčního rámce ředitele školy. Je úzce provázán s Kritérii kvalitní školy České školní inspekce a jeho cílem je pro všechny aktéry ve vzdělávání – od ministerstva přes zřizovatele až po samotné ředitele – společně pojmenovat kompetence potřebné pro výkon ředitele školy a jasně definovat očekávání spojená s touto rolí. Ředitelům a ředitelkám škol má rámec sloužit jako podpora jejich profesního rozvoje, sebehodnocení, získávání zpětné vazby a komunikace se zřizovatelem. Uchazečům o pozici ředitele či ředitelky pomůže s přípravou na tuto roli i na samotné konkurzní řízení. A zřizovatelům dokument pomůže transparentně komunikovat očekávání od ředitelů škol a bude jim oporou pro vyhodnocování jejich práce i pro vedení konkurzů. Do připomínkování navrženého dokumentu se do 8. března mohou zapojit odborníci ze školských asociací, asociací zřizovatelů nebo krajských vzdělávacích zařízení i všichni ostatní, kteří mají o tuto problematiku zájem.