Česko je země odkladů. Mohou za to jen ambice rodičů?

Co přinesl týden 26. 9. – 2. 10.

Krátce: 

Výrok týdne:

„Jako větší změnu vnímám, že se dostavilo uvědomění, že pro rozvoj intelektového nadaní nestačí pouze intelektové podněty, například soutěže. Které jsem ostatně jako dítě neměl moc rád, nejsem soutěživý typ. Uvědomil jsem si, že intelektově nadané děti mohou být ve svém okolí přehlížené, nerozpoznané a že to není okrajová věc. Jsou sice pokladem pro společnost, ale je to poklad zatím skrytý a z velké části nevyužitý… Zatím není mnoho učitelů, kteří by těmto dětem opravdu porozuměli a dokázali jim pomoci rozvíjet se jako harmonické osobnosti,“ říká Anton Tyutin, předseda správní rady Nadace RSJ, která rozvoj nadání u dětí dlouhodobě podporuje (eduin.cz).

V souvislostech

  • Česko je země odkladů. Mohou za to jen ambice rodičů?

České děti v rámci Evropy dlouhodobě vedou v podílu odkladů povinné školní docházky. Snižovat jejich počet se nedaří, i když to patří ke dlouhodobým cílům českého vzdělávacího systému. V diskusi, která se tématu týká, je téměř výhradně kladen důraz na snahu rodičů, kteří chtějí svým potomkům dopřát delší dětství nebo větší šanci na školní úspěch. Zaměření na výkon už při vstupu na základní školu ale není jen věc rodičů a může být logickou reakcí na požadavky, které na dítě klade jak mateřská, tak základní škola. Myslí si to Hana Splavcová a Hana Havlínová, spolupracovnice a garantky oblastí předškolního a prvostupňového vzdělávání v NPI ČR, které se aktuálně podílejí na aktualizaci kurikula pro předškolní vzdělávání. Pojetí školní zralosti považují za překonané a snížení počtu odkladů (včetně zvýšení důvěry rodičů) si slibují od zmírnění nároků kladených na děti při přechodu mezi mateřskou a základní školou.

„Koncept školní zralosti dnes směřuje k tomu: pakliže dítě něčeho nedosahuje, nemůže do školy nastoupit. Ale tak to není. Školský zákon jako jedinou podmínku pro nástup do školního vzdělávání udává dovršení šesti let věku dítěte. Mně se moc líbí parafráze výroku profesora Zdeňka Heluse, kterého jsem si vždy nesmírně vážila. Říkal, že dítě nemá být připraveno na školu, ale škola, respektive učitel na každé dítě. To ostatně ladí s konceptem společného vzdělávání. Často to ale vypadá tak, že připravenost na školu směřujeme k tomu, aby všechny děti byly na stejné úrovni. Máme „seznam”, ve kterém si pomyslně odškrtáváme: dítě se soustředí deset minut, odškrtnuto. Tento postoj bychom chtěly změnit,” říká Hana Havlínová v zajímavém rozhovoru na eduin.cz.

Úspěch jejich snažení bude hodně záviset na tom, jak se podaří pro změny získat učitele a také rodiče. Že to nemusí být snadné, na to poukazují například data shromážděná Českou školní inspekcí, jak je publikovala ve Výroční zprávě za rok 2020/21. Upozorňuje například na to, že se v současnosti jen 12,8 % učitelů/učitelek mateřských škol vzdělává v oblasti pedagogické diagnostiky a individualizace výuky – tedy v oblastech, na které připravovaná nová koncepce předškolního vzdělávání klade důraz. Za nedostatečné považují školní inspektoři také to, že
39,6 % mateřských škol podle inspekčních zpráv nezajišťuje individualizované vzdělávání vůbec a nebo jen výjimečně. Ještě menší podíl mateřských škol (29,4 %) ocenili za to, že vedou soustavně informace o posunech ve výsledcích dětí a vhodně s nimi pracují.

¼ dětí získala podle Českého statistického úřadu v loňském školním roce odklad školní docházky, před pěti lety jich bylo kolem 20 procent. Podle ČSÚ za výrazný nárůst v posledním roce může zřejmě i distanční výuka během pandemie, ale to jako vysvětlení nestačí. Podíl dětí „s odkladem“ je dlouhodobě nejvyšší v celé Evropě.

Z edukalendáře:

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments