Česko je země odkladů. Mohou za to jen ambice rodičů?

Krátce:

Nový ředitel Cermatu vidí jako reálné datum pro digitalizaci maturit a přijímaček rok 2025. Podílí se také na přípravě elektronických přihlášek na střední školy. Elektronické maturity a přijímačky očekává nový ředitel Cermatu v horizontu roku 2025, uvažuje se podle něj o úpravě systému maturit, aby digitalizace byla méně náročná na techniku a tím pádem levnější. „Konkrétnější v té odpovědi být nemůžu, protože je to věc, která se teprve vaří pod pokličkou pracovní skupiny na ministerstvu školství, a dokud nebude mít závěr, nemohu nic zveřejnit,“ říká Miroslav Krejčí (HN). Cermat ve spolupráci s ministerstvem také připravuje elektronickou přihlášku na střední školy, která by umožnila volit více škol. „Současný stav příprav je, že součástí registru žáků bude i elektronická přihláška na střední školy. Spojili jsme se s ministerstvem školství a pracujeme na tom, aby v řádu dvou let spustilo registr žáků, jehož součástí bude kompletně elektronická přihláška,“ potvrdil Miroslav Krejčí pro Lidovky.

První roky praxe odradí od učení řadu nových učitelů, uvádějící učitelé mohou změnit situaci. Zavádění uvádějících učitelů a mentorů do školní praxe jako nástroj, jak udržet nové učitele nastupující do praxe ve školách, tomu se věnuje článek Michaely Endrštové a Dominiky Hromkové (Aktuálně). „Práce a přístup uvádějícího učitele má výrazný vliv na to, jestli ten začínající na škole zůstane,“ citují autorky zástupkyni ředitelky ve Velké Bíteši Marcelu Doubkovou. Škola se zapojila do projektu Národního pedagogického institutu na podporu začínajících učitelů. Článek upozorňuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících, která chce tuto podporu zavést systémově.

Rozhodnutí o jádrovém a rozvíjejícím vzdělávacím obsahu se odkládá, ministr si vyžádal zpracování dalších podkladů pro revizi RVP. „Nejde o kritiku. Pan ministr jen vyjádřil obavu, jestli Hlavní směry dávají pro velkou změnu ve vzdělávání dostatečný prostor,“ okomentoval rozhodnutí Jan Jiterský, předseda expertního panelu, který základní dokument pro vedení ministerstva školství připravoval. Dokument má Národní pedagogický institut předložit ministerstvu na začátku října.

Připravovaná změna ve financování asistentů pedagoga vzbuzuje kontroverze. Podle Učitelské platformy by mohla výrazně poškodit malé inkluzivní školy. Ministerstvo chystá úpravu financování asistentů pedagoga, návrh si vysloužil kritiku ČOSIV nebo Učitelské platformy, která zaslala ministru školství otevřený dopis. V něm si stěžuje, že podle kusých informací, které má, by úprava znamenala výrazné snížení počtu asistentů, a to zejména v malých školách, které mají vyšší podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (Učitelská platforma). Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové resort návrh postupně upravuje. „Současný stav návrhu už neodpovídá informacím, které má Učitelská platforma k dispozici,“ řekla Aneta Lednová. (Novinky). „Naše obava, která vychází ze zkušenosti, je, že veřejná debata se bude více méně předstírat, přitom bude již rozhodnuto. Otevřou to na poslední chvíli v době, kdy bude tlačit čas, a řeknou, že už s tím nejde nic dělat,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová (EDUin). Změna, podle níž by poradny měly „psát“ asistenty pro děti až od 4. a 5. stupně podpory, může zásadně zhoršit situaci na školách, které inkludují. Ty, které neikludují, by naopak mohly mít nově na asistenty nárok, i když je nepotřebují.

Dotační výzva na renovace škol se posouvá poté, co ministerstvo pro místní rozvoj těsně před jejím vyhlášením změnilo podmínky dotace. Ministerstvo pro místní rozvoj posunulo vyhlášení dotační výzvy pro renovace základních škol na 1. listopad. „Ministerstvo vychází vstříc žadatelům, neboť po komunálních volbách se teprve ustavují nová vedení obcí, která budou mít příležitost záměry ještě prodiskutovat,“ uvádí se v tiskové zprávě úřadu (Novinky). Posun termínu následuje poté, co rozhodnutí změnit podmínky dotace (snížení celkové výše dotace a zvýšení kofinancování) nepotěšil zřizovatele škol, změny byly podle úřadu snahou podpořit co největší množství kvalitních projektů (Deník).

Jako dítě z dětského domova byl umístěn do zvláštní školy, teď za to Rom dostane od státu odškodnění. Jaroslav Suchý vyrůstal v dětském domově a do zvláštní školy ho poslal v roce 1985 chebský odbor školství, uvedl server Romea. Zařízení pro děti s mentálním postižením Suchý navštěvoval deset let, běžnou základní školu a maturitu si doplnil až v dospělosti. Na zařazení si stěžoval u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a strany sporu se nakonec dohodly na mimosoudním vyrovnání. „Jsem rád, že došlo k ukončení letitého sporu. Peněžní vyrovnání kompenzuje diskriminační jednání, které jsem zažil,“ sdělil podle webu Romea Suchý (iRozhlas).

Výrok týdne:

„Jako větší změnu vnímám, že se dostavilo uvědomění, že pro rozvoj intelektového nadaní nestačí pouze intelektové podněty, například soutěže. Které jsem ostatně jako dítě neměl moc rád, nejsem soutěživý typ. Uvědomil jsem si, že intelektově nadané děti mohou být ve svém okolí přehlížené, nerozpoznané a že to není okrajová věc. Jsou sice pokladem pro společnost, ale je to poklad zatím skrytý a z velké části nevyužitý… Zatím není mnoho učitelů, kteří by těmto dětem opravdu porozuměli a dokázali jim pomoci rozvíjet se jako harmonické osobnosti,“ říká Anton Tyutin, předseda správní rady Nadace RSJ, která rozvoj nadání u dětí dlouhodobě podporuje (eduin.cz).

V souvislostech

Česko je země odkladů. Mohou za to jen ambice rodičů?

České děti v rámci Evropy dlouhodobě vedou v podílu odkladů povinné školní docházky. Snižovat jejich počet se nedaří, i když to patří ke dlouhodobým cílům českého vzdělávacího systému. V diskusi, která se tématu týká, je téměř výhradně kladen důraz na snahu rodičů, kteří chtějí svým potomkům dopřát delší dětství nebo větší šanci na školní úspěch. Zaměření na výkon už při vstupu na základní školu ale není jen věc rodičů a může být logickou reakcí na požadavky, které na dítě klade jak mateřská, tak základní škola. Myslí si to Hana Splavcová a Hana Havlínová, spolupracovnice a garantky oblastí předškolního a prvostupňového vzdělávání v NPI ČR, které se aktuálně podílejí na aktualizaci kurikula pro předškolní vzdělávání. Pojetí školní zralosti považují za překonané a snížení počtu odkladů (včetně zvýšení důvěry rodičů) si slibují od zmírnění nároků kladených na děti při přechodu mezi mateřskou a základní školou.

„Koncept školní zralosti dnes směřuje k tomu: pakliže dítě něčeho nedosahuje, nemůže do školy nastoupit. Ale tak to není. Školský zákon jako jedinou podmínku pro nástup do školního vzdělávání udává dovršení šesti let věku dítěte. Mně se moc líbí parafráze výroku profesora Zdeňka Heluse, kterého jsem si vždy nesmírně vážila. Říkal, že dítě nemá být připraveno na školu, ale škola, respektive učitel na každé dítě. To ostatně ladí s konceptem společného vzdělávání. Často to ale vypadá tak, že připravenost na školu směřujeme k tomu, aby všechny děti byly na stejné úrovni. Máme „seznam”, ve kterém si pomyslně odškrtáváme: dítě se soustředí deset minut, odškrtnuto. Tento postoj bychom chtěly změnit,” říká Hana Havlínová v zajímavém rozhovoru na eduin.cz.

Úspěch jejich snažení bude hodně záviset na tom, jak se podaří pro změny získat učitele a také rodiče. Že to nemusí být snadné, na to poukazují například data shromážděná Českou školní inspekcí, jak je publikovala ve Výroční zprávě za rok 2020/21. Upozorňuje například na to, že se v současnosti jen 12,8 % učitelů/učitelek mateřských škol vzdělává v oblasti pedagogické diagnostiky a individualizace výuky – tedy v oblastech, na které připravovaná nová koncepce předškolního vzdělávání klade důraz. Za nedostatečné považují školní inspektoři také to, že
39,6 % mateřských škol podle inspekčních zpráv nezajišťuje individualizované vzdělávání vůbec a nebo jen výjimečně. Ještě menší podíl mateřských škol (29,4 %) ocenili za to, že vedou soustavně informace o posunech ve výsledcích dětí a vhodně s nimi pracují.

¼ dětí získala podle Českého statistického úřadu v loňském školním roce odklad školní docházky, před pěti lety jich bylo kolem 20 procent. Podle ČSÚ za výrazný nárůst v posledním roce může zřejmě i distanční výuka během pandemie, ale to jako vysvětlení nestačí. Podíl dětí „s odkladem“ je dlouhodobě nejvyšší v celé Evropě.