Česko se nejspíš zbaví „rekordu“ v počtu odkladů. Důvod k jásaní to ale prozatím není

v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 28. 4. do 4. 5., se věnujeme těmto tématům:

Odkladům školní docházky;

zapojení umělé inteligenci do výuky;

školnímu klimatu.

Týden stručně

Česko bude mít konečně méně odkladů. Bez potřebné podpory na školách to ale může být problém

Česko dlouhodobě platí za evropského rekordmana v odkladech školní docházky. To dle odborníků škodí jak rozvoji dětí, tak státní pokladně. Poslanci nyní schválili faktické zrušení odkladu školní docházky, který bude nově možný jen ze závažných zdravotních důvodů. Děti budou nastupovat do školy ve větším počtu, proto se změní i výuka v prvních třídách: zruší se známkování i propadávání a žáci dostanou delší adaptační období s důrazem na hru a stmelování kolektivu. Alespoň tak zní záměr jedné z autorek revidovaných RVP Hany Havlínové. Realita může být v současné situaci ale odlišná. Karel Gargulák, analytik PAQ Research a zastánce snížení počtu odkladů, změnu zkritizoval. Podle něj prošlo A (snížení odkladů), ale chybí B (řádná podpora dětí na školách). Problém vznikl „vytažením“ odkladů z velké novely školského zákona, kterou se nedaří vládě schválit. Zmíněná podpora se přitom nachází v ní. A zatímco na odkladech našla vláda s opozicí shodu, od školského zákona nyní dává ruce pryč i část vládních poslanců. Pokud se nepodaří vyřešit otázky, jako je financování psychologů a speciálních pedagogů či zakotvení pozice speciálního pedagoga do zákona, může tento krok ve finále dětem uškodit, myslí si Gargulák. O velké novele by měli poslanci znovu rozhodovat 7. května.

MŠMT spouští první národní systém podpory ředitelů škol

Ministerstvo školství představilo Systém podpory a vedení ředitelů škol, který má zlepšit pedagogické vedení a posílit roli ředitelů v českém vzdělávání. Systém zahrnuje jasný kompetenční rámec, který definuje dovednosti a znalosti ředitele, inovované kvalifikační studium propojené s mentoringem (program KOMPAS) a regionální podporu s důrazem na spolupráci a snížení administrativní zátěže. Nový přístup má ředitelům uvolnit ruce, aby mohli efektivně rozvíjet své učitele a zlepšovat prostředí škol. Představeny byly zatím čtyři priority z plánovaných deseti. Realizace proběhne v úzké spolupráci s Národním pedagogickým institutem a Českou školní inspekcí.

Plzeňský kraj umí odhalovat nadané děti. Daří se to v zájmových kroužcích

Nadání si lze všimnout spíše v zájmových kroužcích než při výuce, zaznívá z Plzeňského kraje, ve kterém se díky systematické podpoře z roku 2020 daří nadprůměrně identifikovat nadané děti. S tím má Česko obecně problém. V populaci máme mít přibližně 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15 % (někdy až 20 %) nadaných dětí, upozorňujeme v rámci Auditu vzdělávacího systému za rok 2024. Nová studie think-tanku CERGE-EI odhalila, že skutečně matematicky nadaných žáků je kolem 10 %, zatímco výkazy škol uvádějí jen 0,2 %. Ministerstvo školství se snaží na nepříznivou situaci reagovat Platformou pro podporu nadání. Odborníci však upozorňují, že přesvědčit školy, které dosud nadaným nevěnují pozornost, bude složité.

Od května startují sousedské dětské skupiny jako nová varianta hlídání nejmenších

Od května 2025 budou moci rodiče využít takzvané sousedské dětské skupiny, které mají usnadnit návrat rodičů s malými dětmi do práce zejména tam, kde školky nestačí. Pečující dospělý s potřebnou kvalifikací může v upravené domácnosti hlídat až čtyři děti, včetně vlastních. O provozování skupiny bude možné žádat online přes aplikaci; nabídku skupin rodiče také najdou v této aplikaci. Pro založení skupiny postačí splnit podmínky na prostory a zdravotní a odbornou způsobilost, včetně povinného kurzu první pomoci. Novela zákona zároveň stanoví, že obce musí od třetích narozenin dítěte zajistit místo ve školce či dětské skupině, jinak rodičům náleží finanční kompenzace.

Mnoho zajíců, farmářova smrt. Proč je česká reforma vzdělávání v současné podobě do velké míry neúčinná

Při veškeré snaze o reformy máme neodbytný dojem, že české školy – většina z nich – spíš stagnují. Jak je to možné? Analytička EDUinu Lucie Slejšková klade ve svém komentáři otázku, zda jsou pro provedení změn splněny dva základní předpoklady, bez kterých to nejde.

Výrok týdne

matousek_bw2

„Opravdu je potřeba s těmi nástroji držet krok, protože nevíme, jaké pozice a profese tady budou za deset patnáct let. Pokud dnes budeme zavírat oči před AI, tak to děti může jednoho dne doběhnout – nebudou schopné pracovat s novými technologiemi a novými nástroji, protože nebudou mít některé digitální kompetence,“ více zde:

vysvětluje mluvčí EDUinu Tomáš Matoušek v rozhovoru pro iROZHLAS.cz, proč je důležité zařazovat do výuky i práci s umělou inteligencí.

V souvislostech

Když se dítě do školy netěší. Proč je dobré klima ve škole klíčem k úspěchu žáků?

Výsledky českých i zahraničních studií hovoří jasně: vzdělávací výsledky dětí úzce souvisejí s jejich postojem ke škole a vztahy, které v ní navazují. Co dělat, když tyto vztahy, ať už s učiteli nebo spolužáky, nefungují? Jak předejít negativnímu vlivu nejen na proces učení u dětí, ale také na jejich psychickou pohodu?

Tisíce dětí po celé republice právě absolvovaly zápisy do prvních tříd. Rodiče při výběru školy často zvažují kritéria, která jim připadají nejdůležitější – například lokalitu školy nebo její pověst. Nejsou to však zdaleka jediné faktory, které by měli brát v úvahu. Velký vliv na to, jak se dítěti ve škole bude dařit a jak se v ní bude cítit, má také atmosféra školy, vztahy a celkové klima, které ve škole panuje. 

To potvrzuje i Karel Pospíšil, který v dubnu se synem absolvoval tři zápisy do první třídy. „Protože jsme na naši spádovou školu neslyšeli příliš dobré ohlasy, podali jsme raději přihlášku i do dvou nespádových. Obě nás okamžitě nadchly příjemným prostředím, barvami, vystavenými výrobky dětí na chodbách. I učitelé působili vstřícně a přátelsky. Pak jsme ale přišli na zápis do spádové školy. A na mě okamžitě dolehla nepříjemná atmosféra. Učitelé byli odtažití, nepříliš vlídní. A i když to nedokážu přesně popsat, ani jako dospělý jsem se tam necítil dobře,“ popsal svou zkušenost pro EDUin.

Podle nedávné publikace České školní inspekce (ČŠI) k tématu postojů žáků ke škole jsou právě kvalitní vztahy a příznivé klima ve škole zásadní nejen pro prevenci školní neúspěšnosti, ale i kvůli předcházení rizikovému chování, jako jsou vysoké absence, předčasné odchody ze vzdělávání nebo různé formy šikany a diskriminace. 

Celý článek Patricie Martinů čtěte na webu EDUinu.

Z edukalendáře

13. 5. → Ostrava/online → AI jako příležitost

Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!

pavel_foceni_BW
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články