ČTK: Neúspěšnost u ústních maturit meziročně vzrostla na 7,4 procenta

Publikujeme zprávu České tiskové kanceláře, která upozorňuje na zvýšení neúspěšnosti žáků u maturitní zkoušky, jak vyplynulo z dat, která na svém webu zveřejnil Cermat.

Neúspěšnost u ústní části státní maturity se podobně jako u didaktických testů letos proti loňsku zvýšila. U ústních zkoušek z češtiny a cizího jazyka propadlo v jarním termínu 7,4 procenta středoškoláků, kteří zkoušky skládali poprvé. Loni to bylo o půl procentního bodu méně. Vyplývá to z analýzy, kterou na webu zveřejnil Cermat, jenž státní maturity organizuje a vyhodnocuje.

Cermat již dříve v souvislosti s maturitními testy upozornil, že vyšší neúspěšnost může souviset se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl. Ke zkoušce tak mohli jít i ti, kteří by k ní běžně kvůli špatnému prospěchu nebyli připuštěni. Neúspěšnost v testech stoupla meziročně o 3,6 procentního bodu na 17,7 procenta středoškoláků.

Z celkového počtu 53.100 prvomaturantů konajících ústní zkoušky z češtiny i cizího jazyka neuspělo 4,3 procenta studentů jen z českého jazyka a 2,1 procenta pouze z cizího jazyka. Jedno procento neuspělo ani v jednom z obou předmětů. Loni bylo u ústních maturit 48.500 žáků. Pouze z češtiny propadlo tehdy o 0,6 procentního bodu maturantů méně. V samotném cizím jazyce byla ale neúspěšnost nižší letos, a to o 0,2 procentního bodu.

Státní maturita se skládá povinně ze dvou předmětů. Všech se týká čeština a druhý předmět si vybírají mezi cizím jazykem a matematikou, kterou letos upřednostnila pětina maturantů. Z matematiky se dělá jen didaktický test, z jazyků kromě toho i ústní zkoušky a slohy, které se letos kvůli opatřením proti šíření covidu-19 výjimečně nepsaly. Kvůli situaci kolem nového koronaviru se zhruba o měsíc posunuly i termíny maturit, a to na začátek června. Ústní maturity se mohly konat do 17. července. Analýza výsledků vychází ze stavu údajů k 13. červenci.

Nejlépe skončili u ústních zkoušek tradičně gymnazisté a naopak nejhůře nástavby. V porovnání s výsledky testů je ale rozdíl mezi nimi výrazně nižší. U ústních zkoušek z češtiny činí rozdíl mezi gymnázii a nástavbami 7,1 procentního bodu, zatímco u testů 37,5 procentního bodu. Čistá neúspěšnost v češtině dosáhla u ústních zkoušek 4,9 procenta, o 0,6 procentního bodu víc než loni. Nejhorší výsledek měly některé technické odborné školy nebo netechnické nástavby, kde se neúspěšnost pohybuje nad osmi procenty.

Ústní zkoušky z angličtiny, ze které maturovaly tři čtvrtiny všech, nezvládlo letos kolem 3,1 procenta prvomaturantů. Loni to bylo stejně. Největší neúspěšnost v cizích jazycích byla opět v němčině. Činila 5,4 procenta, proti loňsku ale klesla. V meziročním srovnání dopadli maturanti lépe i v ruštině a francouzštině. Ve španělštině jich letos uspělo naopak míň.

Druhé pololetí uplynulého školního roku výrazně ovlivnila epidemie koronaviru. Školy se kvůli ní 11. března zavřely a výuka pokračovala dva měsíce jen na dálku. Maturanti měli možnost se do škol vrátit k přípravě na zkoušky od 11. května. Docházka do konce školního roku zůstala dobrovolná.