Eurydice: Proč se mladí lidé více nezapojují do demokratického života?

Rostoucí nerovnosti, válka na Ukrajině, smrt migrantů na moři, výbuchy násilí na Blízkém východě… Dnes existuje tisíc a jeden důvod k rozhořčení a kdo jiný – než mládež – by měl cítit nutkání bojovat proti nespravedlnosti? Motivováni touhou žít v lepším světě vyšlo v průběhu desetiletí do ulic mnoho mladých žen a mužů, od hnutí za občanská práva v 60. letech přes hnutí Black Lives Matter až po arabské jaro.

Mladým lidem záleží na společnosti, ve které žijí. Čísla však naznačují, že se to ne vždy promítá do účasti na každodenním fungování demokratického života: mladší část obyvatelstva se často příliš neangažuje v tradiční politice. Ačkoli je neangažovanost mladých lidí obzvláště výrazná v zámoří, není cizí ani Evropě. Zatímco u někoho to může být z banálních důvodů, jako je nedostatečné odhodlání jít volit v den voleb, u jiných to může být způsobeno slabým povědomím o demokracii.

Evropský parlament nedávno zjistil, že zájem a angažovanost mladých lidí v průběhu času klesá. V porovnání s ostatními věkovými kategoriemi mladí lidé dnes méně inklinují k tomu vstupovat do politických stran, podepisovat petice nebo se zapojovat do demonstrací. O to znepokojivější je, že pravděpodobnost, že se zúčastní voleb, se snižuje s klesajícím věkem a příjmem. Kromě toho, že to vyvolává problémy s nerovností, tak mají budoucí generace k dispozici méně demokratického zastoupení, což dále prohlubuje jejich odchod z volebního procesu. Vědecký výzkum prokázal, že negativní trendy v politické angažovanosti mají tendenci se výrazně projevovat v období dospívání, přičemž úroveň vzdělání rodičů je silným prediktorem demokratické účasti dětí a absence možnosti projevit svůj hlas ve škole situaci zhoršuje, zejména v chudších kontextech.

I přesto mladí Evropané dosáhli lepších výsledků a strávili ve vzdělávání více času než jejich rodiče a prarodiče. V tomto ohledu četné studie ukázaly, že politická angažovanost koreluje s dovednostmi, socioekonomickými faktory a životními výsledky spojenými s delší školní docházkou. Pokud se mladí lidé méně demokraticky angažují, co si o těchto kontraintuitivních zjištěních myslet? Jedním z viníků je pravděpodobně odcizení od stranické politiky. Nicméně, pokud jde o neformální způsoby zapojení do řešení světových problémů, lze stále nalézt mladé lidi v čele, horlivě se zapojující do různých bitev.

Boj proti změně klimatu a nerovnosti má pro mnoho mladých lidí velký význam. Bleskový průzkum Evropské komise Eurobarometr o mládeži a demokracii v roce 2022 ukázal, že v předchozích třech letech došlo k 17% nárůstu počtu mladých lidí aktivních v mládežnických organizacích, včetně dobrovolnických organizací a sdružení zabývajících se otázkami životního prostředí, lidských práv a globálního rozvoje. Nejnovější údaje o mladých dobrovolnících, které jsou k dispozici na portálu Youth Wiki, rovněž naznačují výrazné zapojení se do těchto měkčích forem společenské participace. Například v zemích, jako je Německo, Itálie a Francie, se počet mladých lidí, kteří se každoročně účastní národních dobrovolnických programů, pohybuje v řádu desítek tisíc účastníků.

Celkově lze říci, že aktivismus je pro mladé lidi jednodušší než konvenční politické snahy. Směřování zájmů do dlouhodobějších kolektivních akcí může být vnímáno jako konkrétnější a emocionálně naplňující. Naopak institucionálně zarámované snahy mohou být vnímány jako kapka v moři nebo jako zcela nepřitažlivé „staré“ mechanismy.

V této souvislosti by stálo za zmínku, že školy nevěnují výuce společenských předmětů mnoho času. V letech 2022-23 byl v Evropských zemích průměrný čas strávený výukou společenských věd – které jsou příležitostně spojovány s jinými obory – v povinném všeobecném středním vzdělávání pouze asi 10 %. V odborném vzdělávání a přípravě nejsou témata týkající se politiky zahrnována téměř vůbec a ad hoc příprava učitelů probíhá plošně jen málo nebo vůbec. V důsledku toho jsou mladí lidé někdy odkázáni na vlastní interpretaci světa kolem sebe, zejména pokud jim jejich osobní život neumožňuje, aby se s demokratickou kulturou seznámili jiným způsobem.

Situace se dále komplikuje tím, že s pokračujícím stárnutím evropské populace se opomíjení plánování začlenění mladých lidí do občanské společnosti stává skutečným rizikem. Nízká volební účast by proto neměla nikoho překvapovat. I tak ale nástup nových trendů naštěstí ponechává prostor pro naději. Několik zemí vyvinulo na národní úrovni specifické nástroje pro hodnocení potenciálních negativních dopadů, které by nově přijímané zákony mohly mít na mladé lidi. V EU byl rok 2022 rovněž vyhlášen Evropským rokem mládeže, v jehož rámci byly organizována řada iniciativ na podporu udržitelné, inkluzivní a digitální budoucnosti pro budoucí dospělé. V tomto duchu se Evropská komise zavázala, že do konce roku 2023 prozkoumá ještě další možnosti zapojení mládeže.

Znamená to, že si mladí lidé najdou cestu zpět k volbám? Hodně bude záležet na schopnostech tvůrců politik a pedagogů zajistit, aby si mladí lidé uvědomovali význam aktivního občanství a aby jim bylo usnadněno proniknout do složitostí participativní demokracie. Zájem mladých lidí o aktivismus, dobrovolnictví a mládežnické organizace znamená, že se jich společenské debaty hluboce dotýkají. Jak tedy může tento zájem o společnost sloužit jako odrazový můstek k širší politické angažovanosti, včetně volební účasti – páteři každé fungující demokracie?

Autoři: Samuele Lupi a David Crosier

Text byl převzat a přeložen se svolením ze stránek evropské sítě Eurydice.