← Beduin ← Články

Jak kraje pomáhají školám se zaváděním distanční výuky?

30. 3. 2020

EDUin

Koronavir Učit online

Co přinesl týden 23. 3. – 29. 3. 2020

Krátce:

Ministr Plaga představil plán důležitých zkoušek v návaznosti na otevření škol. Máme k němu otázky. Termín maturitních a jednotných přijímacích zkoušek se bude odvíjet od data, kdy bude zrušeno krizové opatření vlády ohledně uzavření základních a středních škol, stojí v návrhu schváleném poslanci (MŠMT). Jednotné přijímací zkoušky (JPZ) proběhnou nejdříve 14 dní poté, co se žáci vrátí do škol, v případě maturity to pak budou tři týdny. Zatímco u maturit ministr školství Plaga jasně vymezil datum 1. června jako klíčové pro organizaci zkoušky, u JPZ to nezaznělo. Pokud se školy otevřenou po 1. červnu, mají být známky na maturitním vysvědčení vystaveny na základě studijních výsledků žáka z posledních tří vysvědčení. Pokud žák v posledním ročníku v pololetí neprospěl, škola mu umožní vykonat komisionální přezkoušení a uspěje-li, získá maturitní vysvědčení. U JPZ Plaga pouze informoval, že bude k dispozici jen jeden pokus a školy nadále budou moci připravit svou vlastní část testování. Závěrečné zkoušky u učebních oborů by pak podle návrhu proběhly podle podobných podmínek jako zkoušky maturitní, včetně totožného náhradního řešení, pokud by školy nebyly znovuotevřeny do 1. června 2020. EDUin se ptá na čtyři zásadní otázky: Má ministerstvo plán pro přijímací zkoušky pro případ, že se školy do 1. června neotevřou? Jak mají školy žáky klasifikovat? Co ministerstvo od distanční výuky očekává? A jak školám s přechodem na online výuku pomůže? Je distanční vzdělávání z hlediska školského zákona plnohodnotnou alternativou klasické prezenční výuky? Přečtěte si, proč na odpovědích záleží!
Rodiče se potýkají s lavinou úkolů pro děti od učitelů. Třetím týdnem pokračuje uzavření škol, které přinutilo učitele přejít plně do online prostředí. EDUin jim i rodičům nabízí shrnutí zdrojů, které mohou využít v každodenní praxi. Ne vždy se to daří, část rodičů si stěžuje nejen na množství úkolů, ale také na zadání, které se omezuje na strany v učebnici, na důsledné známkování úkolů odesílaných e-mailem i chaos v komunikaci se školou. Tomáš Feřtek popisuje, jak extenzivní požadavky mnoha učitelů dokáží zahltit nejen dítě (Respekt), ale i jeho (rozšířenou) rodinu. Vyčerpání ilustruje zpovědí jedné učitelky: „Celé dny neděláme – já, babička a synovec – nic jiného, než že děláme úkoly. Na jednu hodinu například výpisky ze sedmi stránek. K tomu pracovní sešit, další tři stránky. Neustále se někde registrujeme, nevíme jak, protože přesné informace nepošlou… Pak odesíláme něco vypracované, něco jedním způsobem, něco jiným způsobem. A někdy mi připadá, že už učitele vymýšlejí opravdové zbytečnosti.“ V rodičovské a učitelské komunitě zarezonoval podobný článek zoufalé maminky, která je nespokojená, že musí své tři děti mnohokrát denně hnát do učení, kontrolovat velký počet úkolů a do toho stíhat svůj home office. Eva Motyková apeluje na ministerstvo i učitele, aby mohla být opět kamarádkou svých dětí (Medium).
Samoživitelky to mají v nouzovém stavu s dětmi těžké, doma chybí počítače. „Sleduju to v Klubu svobodných matek – mají skupinu na FB – jak to na samoživitele doléhá,” říká Tereza Vohryzková, která dříve vychovávala své dvě dcery sama. K trablům s těžce vymahatelným výživným se přidal všeobecný pokles příjmů, někde i ztráta zaměstnání a v každém případě to, že single matky (i otcové) teď musí řešit, co si během dne počít s dětmi. Naráží přitom na nedostatek zařízení nebo malé prostory, v nichž žijí. Rodiče vítáni popisují, jak Tereza pomáhá dalším matkám a jak můžete pomoct i vy. Člověk v tísni zase zmapoval možnosti, které se osvědčily při distančním vzdělávání dětí s omezeným nebo žádným přístupem k počítači a internetu a vydal několik doporučení pro školy a učitele, které shrnujeme. „Je zásadní, aby děti neztratily se školou kontakt, aby probíhala pravidelná komunikace. Když to nelze jinak, tak telefonicky. Zní to možná banálně, je to ale takto jednoduché,“ říká Zuzana Ramajzlová z programu pro sociální integraci v Člověku v tísni.
Jak nezabloudit v labyrintu čísel. Mnozí se shodují, že by se měla matematika učit jinak, než se učí, ale málokdo ví jak. Ideálně by učitelé měli žáky vést tak, aby si úlohy i sami vymýšleli, a děti by se měly včas doučit to, čemu nerozumějí, píše v článku Radka Kvačková.
Psychicky vyčerpaní učitelé mohou využít pomoci psychologů zdarma. Přestože nejsou mezi jmenovanými „pracovníky v první linii“, určitě se tak často vnímají. Nový projekt dobrovolníků-psychologů a psychoterapetů #DelámCoMůžu nabízí seznam odborníků, s nimiž se může kdokoli spojit.

Výrok týdne: „Vystupuji před někým, kdo třeba to, co tam s dětmi dělám, nepochopí. Někteří rodiče chtějí, aby to děti dostaly od učitele jasně podané a vysvětlené, a bude jim vadit, že je nechávám tápat, že jim rovnou nedávám správné odpovědi. Ve školách jsou různé učebnice a další materiály, každá škola učí trochu jinak a jindy. Vědomí, že vlastně nevím, kdo se na mě dívá a jaká má očekávání, na co je zvyklý, bylo svazující. A nejde jen o rodiče, dívá se i učitelská veřejnost.“ Rozhovor s Andreou Tláskalovou odhaluje její dojmy, když se stala jednou z pedagožek a pedagogů, kteří se podílejí na televizním pořadu UčíTelka.