Kdo letos získá ocenění Global Teacher Prize CZ? Do semifinále ceny pro inspirativní učitele postoupilo 32 učitelských osobností

Co přinesl týden  4. 4. – 10. 4. 2022 

Krátce: 

• Integraci ukrajinských rodin je potřeba řídit nejen ve školství, ministerstvo školství mapuje kapacity pro červnový zápis ukrajinských dětí. Ministerstvo v těchto dnech mapuje kapacity škol pro přijímání ukrajinských dětí, filozofií rezortu je podle Michala Černého co nejrychlejším začleněním do českého vzdělávacího systému předcházet vážným problémům v budoucnu, odkazuje se přitom na analýzu PAQ Research (aktualne.cz). „Je také potřeba mít plán integrace, to znamená vědět, co jsou cíle, ideálně mít nějaké indikátory,“ říká Štěpán Kment z PAQ Research, vláda musí podle něj na základě dat řídit situaci nejen ve školství, ale třeba i v oblasti bydlení nebo na trhu práce (irozhlas.cz). Ministr financí Stanjura odhadl roční náklady na zvládnutí migrační vlny na 50 miliard, Evropská komise navrhla, že nejzasaženější členské státy, mezi něž patří i Česko, budou moci využít až deset miliard eur z fondu REACT EU původně určeného na oživení evropských regionů po pandemii covidu-19 (irozhlas.cz). „Školy předpokládají, že pokud budou mít ukrajinskou skupinku, bude dočasná po dobu dní či několika málo týdnů – a poté se budou děti integrovat do českých tříd,“ říká Jiří Hokeš, který stojí za databází, která ukazuje kapacity českých škol a propojuje je s rodiči ukrajinských dětí (respekt.cz).
• K přijímacím zkouškám na střední školy s maturitou se přihlásilo 1281 ukrajinských dětí, ve věku středoškoláků je jich podle ministerstva školství v Česku 25 tisíc. Nejvíce mladých lidí se podle Cermatu hlásí na střední školy v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, nejméně na Vysočině a ve Zlínském a Olomouckém kraji (novinky.cz). Zájem mají hlavně o čtyřletá gymnázia a školy s IT obory, podle Jiřího Zajíčka z CZESHA je to dané tím, že ukrajinské školy s IT obory se blíží spíše tuzemským gymnáziím (ihned.cz). Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií poukázala na to, že podle zákona by měli prokázat v pohovoru znalost češtiny, což pro řadu z nich bude nepřekročitelné. (irozhlas.cz). Vláda alokovala 1,4 miliardy na programy jazykového vzdělávání pro ukrajinské děti ve věku od 14 do 18 let (novinky.cz), těžší než sehnat peníze bude podle Petra Bannerta z MŠMT zajistit učitele češtiny.
• Peníze na systematické zaměstnávání psychologů ministerstvo teprve připravuje, některé obce a školy na to nečekají. Josef Mačí v článku na seznamzpravy.cz připomíná, že psychologů je na českých školách na úvazky 520 (jeden na 2682 žáků) a že se už před válkou Ruska proti Ukrajině potýkali u dětí s následky pandemie. Někde ale psychologickou podporu považují za natolik důležitou, že na peníze od státu nečekají – například v Rožnově pod Radhoštěm zaměstnává městský úřad od roku 2016 dvě školní psycholožky pro pět svých základních škol. V souvislosti s vraždou učitele na pražském učilišti upozorňuje na systémové zanedbání v komentáři pro seznamzpravy.cz analytik EDUinu Jan Zeman. „Nevěnujme veškeré úsilí „hašení požárů“, naučme se místo toho „zacházet s ohněm“, komentuje návrhy předcházet takovým situacím například instalací bezpečnostních rámů.
• Soukromé základky si budou moci stanovit vlastní pravidla pro přijímání dětí, umožňuje to návrh nové vyhlášky. Návrh vyhlášky ministerstva školství umožňuje, aby si soukromé školy mohly vybírat děti podle výsledků při zápisu, dosud to Česká školní inspekce posuzovala jako diskriminaci. První úroveň vzdělání má totiž podle školského zákona zajišťovat rovné příležitosti pro všechny. „Základní škola má děti v jazycích, sportech či umění hlavně zlepšovat, ne v nich hledat nejlepší z nejlepších a slabší žáky odmítat,“ říká pro idnes.cz analytik centra EDUin Jan Zeman.
• V Česku se staví zajímavé budovy škol. Architekti kladou důraz na otevřený prostor, propojení s okolím i na nízké náklady na energie. „Žádná dobrá architektura špatnou školu nikdy nezachránila, ale rozhodně má ‚blbá‘ architektura moc vznik dobré školy či školky komplikovat, ne‑li znemožňovat,“ cituje ihned.cz architekta Jakuba Filipa Nováka ze studia No Architects, spoluautora soukromé Montessori školky Astra v Klecanech. Článek Tomáše Wehle představuje sedm inovativních projektů školních budov.

Výrok týdne:

„Je třeba zajistit dlouhodobou, kvalitní výuku češtiny. Je jedna věc naučit se v ní komunikovat, druhá věc je plynulost a gramotnost v akademickém jazyce. Pak je třeba pokračovat i výukou mateřštiny. Když se to podcení, stává se, že dítě není gramotné v žádném jazyce, což už je velký problém,“ říká Kristýna Titěrová, programová ředitelka obecně prospěšné společnosti META, jež se dlouhodobě zaměřuje na podporu pedagogů a škol, které vzdělávají děti s jiným než českým mateřským jazykem (idnes.cz).

V souvislostech

Kdo letos získá ocenění Global Teacher Prize CZ? Do semifinále ceny pro inspirativní učitele postoupilo 32 učitelských osobností

Na základě nominací veřejnosti se do letošního ročníku ceny Global Teacher Prize CZ přihlásilo 153 učitelů z veřejných i soukromých základních škol nebo pedagog ze školy, která je v režimu domácího vzdělávání. Ve srovnání s předchozími ročníky bylo letos mnohem více přihlášených učitelů z odborných škol. Ze 32 semifinalistů vybere odborná porota do 21. dubna deset finalistů, 2. června bude během slavnostního večera představen v pořadí již šestý držitel prestižního ocenění. Seznamte se s pěti výjimečnými osobnostmi, které ocenění získaly v minulých ročnících.

Jana Kopecká, učitelka na 1. stupni na ZŠ Kunratice v Praze

„Středobodem učitele nesmí být učivo, ale děti. Není důležité, CO je mám naučit, ale KOHO učím. Učivo, to z hlavy dříve či později vypadne, ale to, jak se dítě ve škole cítí, jaké má s ostatními vztahy, to ho ovlivní na celý život,“ řekla v rozhovoru s Lucií Fialovou.

Kateřina Vrtišková, učitelka na 1. stupni na ZŠ Jílové u Prahy

„Nerada předávám dětem hotové poznatky, pravdy, které by si měly zapamatovat. Daleko důležitější je pro mě jejich přemýšlení, diskuze, hledání důkazů a argumentů. Snažím se, aby si na všechno přicházely samy. Jsme sice úplně obyčejná státní škola, ale moje děti chodily do montessori školky a montessori motto „pomoz mi, abych to dokázal sám“ je pro mě opravdu zásadní. Nedělat ty věci za ně, vést je k tomu, že oni jsou zodpovědní za svoje vzdělání a za svůj život,“ řekla v rozhovoru s Lucií Fialovou.

Tomáš Chrobák, učitel matematiky a tělocviku na ZŠ Baška

„Co to znamená „nejde matematika“? Že momentálně nezvládne to, co jeho spolužáci? Dobrý učitel dokáže výuku diferencovat tak, aby tam byla výzva pro každého. Aby i slabší zažil úspěch, že něco vyřešil. Slabší žáky vyvolám, ať jdou vysvětlit ty lehčí příklady, a jak se ten pojem vyvíjí, tak nastupují další žáci. Úlohy mají být gradované tak, aby každý něco vyřešil. Největší průšvih je, když dám úlohu, která je středně náročná, takže slabý ji nevyřeší a silný se nudí. Co je ale zcela zásadní: nehodnotit, nesrovnávat – ty jsi takový, ty jsi makový,“ říká v rozhovoru s Lucií Fialovou.

Václav Fiala, učí chemii, přírodopis a přírodovědu na ZŠ Solidarita v Praze, je vedoucím učitelem 2. stupně

„Taky už jsem slyšel takové to „jsi mladý, to teprve uvidíš časem, brzy vychladneš, poznáš, jaké ty děti doopravdy jsou…“ To mě vždy fascinuje. Protože já si myslím, že jsem své žáky poznal doopravdy. A že jsou skvělí. Samozřejmě, ne všichni jsou nadšení z bádání, mají možná jiné záliby. Ale většině se to líbí a podle zpětné vazby vím, že oceňují, že hodiny probíhají v uvolněné atmosféře a že jsou nějak smysluplné, říká v rozhovoru s Jitkou Polanskou.

Barbora Heřmanová, učí převážně na 1. stupni ZŠ Mozaika v Rychnově nad Kněžnou, zároveň je školní speciální pedagog

„Mluvím s dětmi o tom, jak se já sama učím a co mi vyhovuje, pracujeme s chybou jako s prostorem pro zlepšení. Tím, že je program Začít spolu hodně zaměřen na sebehodnocení, tak se děti už od prvních dnů učí o svém učení mluvit a uvědomovat si ho,“ řekla v rozhovoru s Lucií Kocurovou.

Kdo mezi ně letos přibude? S letošními semifinalisty se můžete seznámit zde.

Z edukalendáře:

• 11. 4.→online→ webinář Jak vypadá smysluplná digitalizace školství?
• 13. 4. → Praha, Brno, České Budějovice, Olomouc→ Noc vzdělávání