Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Publikujeme krátkou glosu Radky Kvačkové, která vyšla v úterní (15.5.) příloze Akademie Lidových novin. Příloha byla tento týden tematicky zaměřená na výuku jazyků ve školách, ať už cizích nebo toho mateřského.
Dnešní příloha je věnována výuce cizích jazyků. Jestlipak si při jejím čtení někdo vzpomene, jaká s ní bývala potíž? Že byly doby, kdy se na zápis do kurzů jediné jazykové školy v Praze stály fronty třeba i celou noc a sehnat pro děti soukromého učitele angličtiny za přijatelnou cenu bylo skoro stejné terno jako sehnat byt mimo pořadník? Dneska má člověk problém si z veliké nabídky jazykových škol vůbec vybrat a angličtina se stává samozřejmostí. Někteří dokonce projevují obavy, aby nepozřela naši rodnou češtinu. Ona si z ní opravdu pomalu ukusuje.
Je to přirozená a vlastně užitečná tendence. Jen se občas bojím, aby nemizely nuance zákonitě spojené s mateřštinou. Ty by mohlo zachránit čtení, tedy pokud by se četlo. Jenomže ono se moc nečte, a vlastně ani nerozpráví. Sociální média jsou stavěná jen na krátká sdělení a rozprávět u stolu není možné od té doby, co byla ve všech kavárnách a restauracích instalována reprodukční zařízení. Možná by pro jazykové nuance mohli něco dělat češtináři ve školách, protože na jejich hodinách, pokud vím, zatím pop nezní. Jenomže ti s žáky trénují hlavně větné rozbory.
Sociální sítě mohou ovšem češtinu sem tam i obohatit. Nedávno se v nich například objevil „drtimozek“. Student osmiletého gymnázia Jiří Němeček nazval v blogu Respektu tímto termínem děti tlačené rodiči, aby se drtily všechno, co se jim k učení předkládá a získaly krásné známky pokud možno ze všeho. „Nasát informace, vysypat do testu a zapomenout, že jsem je kdy věděl,“ shrnuje Jiří tento způsob studia zaběhnutý hlavně na gymnáziích. Ptá se, proč se musí někdo, koho fascinuje matematická logika, drtit taxonomii živočichů nebo naopak.
Tipuji, že „drtimozek“ udělá díru do světa, časem se ujme i v tradičních médiích, a kdo ví, možná i něco změní. Ministr školství Plaga připustil, že by se mohla znovu otevřít otázka povinné maturity z matematiky, z čehož budou mít radost mnozí z těch, kdo mají maturovat v roce 2021. Pokud jde o maturitu, bylo by toho ovšem k zamyšlení a případné revizi víc. Například ta písemná práce z češtiny, co se opravuje centrálně, takže na ortel se čeká měsíc. Jsou domácnosti, kde na to berou prášky. Jistě, existuje podezření, že kdyby se písemky opravovaly přímo ve škole, (a hned), hodnocení by nemuselo být úplně objektivní, rozuměj, že by někde mohl projít i negramota. To je pravda. Jenže jeden takový, co prošel z češtiny u maturity jen díky přimhouřenému oku, se jmenoval Antonín Holý a vynalezl lék na AIDS.