Autor článku:
EDUin
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
„To, co se dá říct, že je na tom shoda – a mám to otestováno i v rámci Sněmovny – tak, že by skutečně část státní měla být částí didaktickou,“ uvedl Plaga. O možných změnách ve státních maturitách podle něj ministerstvo v současnosti vede „velmi živou“ debatu s odbornou veřejností. Konkrétní návrh zákona by podle Plagy mohl být hotov v dubnu. Změny by se pak podle něj měly týkat až maturantů, kteří budou do středních škol nově nastupovat, řekl.
Diskusi o možných úpravách podoby maturit avizoval Plaga v květnu poté, co kvůli chybám v letošních přijímacích i maturitních testech odvolal z funkce ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiřího Zíku. Už tehdy uvedl, že by považoval za rozumné stažení maturit jen na didaktické testy.
Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i dalších odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Podle některých odborníků je proto třeba jednat také o tom, zda je maturita potřebná na všech typech škol. Část z nich se domnívá, že by na učilištích byla vhodnější mistrovská zkouška.
Nyní se státní maturita skládá z testu, písemné a ústní zkoušky. Povinná je z češtiny a jako druhý předmět si mohou středoškoláci zvolit matematiku nebo cizí jazyk. Od roku 2021 a 2022 má být matematika postupně povinná téměř pro všechny obory. Právě z matematiky přitom propadá nejvíc maturantů, v letošním testu to bylo 22,3 procenta těch, kteří si ji vybrali. Vedle toho žáci skládají zkoušky ještě ze dvou až tří předmětů ve škole, kterou studovali.
