Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Věnoval jsem matematice celý svůj život, a proto považuji za svoji povinnost se zapojit do diskuse o státní maturitě z matematiky pro studenty gymnázií.
Vždy jsem považoval ústní zkoušku z matematiky za lepší než písemnou. Podle mne se matematika velmi těžko zkouší písemně, ostatně jako každé umění. Ale máme 21. století a nedá se nic dělat. Ústní zkouška je dražší a jednotnost ústní zkoušky se těžko dociluje. I písemná zkouška může vyhovět, ovšem musí být opravdu pečlivě připravena. A to tady u maturity nevidím.
V přípravě je nutno docílit, aby jedna menší chyba na začátku řešení neznehodnotila celý výsledek příkladu. Toto je velmi náročný úkol. Mám s tím zkušenost, neboť jsem 20 let učil matematiku na univerzitě v Edmontonu, kde byly od počátku jen písemné zkoušky, ale snažili jsme se vyhnout se multiple choice (více možnostem volby – pozn. red.). Příprava semestrální zkoušky pro 500 studentů stála desetičlennou komisi vždy čtyři tříhodinové schůze v rozmezí tří neděle příprav.
Dbá se, aby zkouška byla student-friendly, tj. aby nehýřila nemožnými chytáky a pokrývala šetrně co nejvíce látky. To zde u maturity nevidím. Pečlivě se v Edmontonu dbá, aby bodové hodnocení jednotlivých příkladů bylo spravedlivé. Zkouška, která dává za příklad 0 až tři body, není jednotná. Zde mi připadá, a komise nechť promine, že některé příklady byly připraveny na cestě tramvají do práce. Málokterá země si může dovolit tak beztrestně plýtvat intelektuálním potenciálem mladých lidí. Osobně bych doporučoval, aby přípravná komise obsahovala i profesionální matematiky, kteří se nezabývají výukou na gymnáziích a neztratili cit v obtížnosti příkladů.
Přimlouval bych se za povinnou, jednoduchou, pro všechna gymnázia jednotnou písemnou maturitní zkoušku z matematiky, která by testovala opravdu základní znalost většiny principů, bez chytáků, a která by byla pečlivě připravena, a to za podmínky, že zkouška bude tak vytvořena, aby celostátní průměr nebyl nižší než 65 procent možných bodů a celostátní průměr propadovosti nebyl větší než pět procent.
Václav Zizler, emeritní profesor matematiky, University of Alberta, Edmonton, Canada