Mladá fronta Dnes: Učňák, nebo maturita

Publikujeme text Radky Hrdinové, který vyšel 18. 2. v deníku Mladá fronta Dnes. Středoškoláků absolvujících všeobecné vzdělání je u nás oproti jiným rozvinutým zemím stále málo, přesto v současnosti sílí tlak na směřování mladých lidí do učňovských oborů. Přitom pracovní vyhlídky absolventů s výučním listem jsou nejisté.

Už jen necelé dva týdny mají deváťáci na to, aby podali přihlášku na střední školu s maturitou. V září zhruba dvě třetiny z nich začnou studovat některý z maturitních oborů. Je tomu tak už od 90. let minulého století.

Tehdy se během velmi krátké doby obrátil poměr mezi počtem učňů a maturantů v populačním ročníku – před sametovou revolucí na učiliště odcházely zhruba dvě třetiny dětí, které ukončily základní školu, tak jako nyní na obory maturitní.

Od té doby se poměr mezi učni a maturanty už příliš nezměnil. Mírně přibylo maturantů – nejen gymnazistů, ale i studentů středních odborných škol a učebních oborů zakončených maturitou.

Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi je pořád podíl dětí, které po deváté třídě zvolí všeobecné vzdělání na gymnáziu nebo na lyceu, velmi nízký. „S 23 procenty je u nás podíl středoškoláků se všeobecným vzděláním nejnižší ze všech rozvinutých zemí,“ říká statistik Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání.

Podobně vysoké procento dětí, které se už na středních školách připravují na konkrétní profesi, mají podle něj v Rakousku, na Slovensku nebo v Nizozemsku.

Opačným extrémem je Irsko. Ještě v roce 2012 chodilo na odborné školy zhruba 33 procent irských středoškoláků, dnes téměř sto procent mladých Irů chodí na střední školu, která poskytuje všeobecné vzdělání.

Česko má ve srovnání se zbytkem Evropy také největší podíl středoškoláků na technických oborech. Přesto si firmy stěžují, že sehnat šikovného technika nebo zručného řemeslníka je problém. Zavazují si je stipendii už na učilištích, nabízejí stále tučnější náborové příspěvky a investují do reklamy, která má pozornost potenciálních zájemců přitáhnout.

Výuční list práci nezaručí

Podle Vojtěcha za to může spíš nízká porodnost než to, že by dnešní žáci základních škol měli vyšší ambice složit maturitu. To si myslí Asociace krajů, která by ráda zavedením minimální bodové hranice u přijímacích zkoušek na střední školy podíl maturantů snížila. Například v Moravskoslezském kraji by podle jeho hejtmana Ivo Vondráka (ANO) zavedení tzv. cut off score v praxi znamenalo, že zhruba desetina dětí, které dnes studují maturitní obor, by šla do učení.

Výhoda? Na maturitní obory by šli podle hejtmanů jen ti, kdo na to mají, a ubylo by propadlíků. Jenže s tím nesouhlasí ministr školství Robert Plaga (ANO). „Cílem by mělo být vybavit každého v maturitních i nematuritních oborech takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní flexibilně v průběhu života reagovat na změny,“ říká Plaga.

A to se právě na učilištích příliš nedaří, jak ukazují statistická čísla. Přes nářky firem, že jich není dost, je mezi vyučenými nejvyšší míra nezaměstnanosti. Vyplývá to z analýzy stavu technického vzdělávání v Česku v projektu Evropa v datech.

Loni bylo mezi absolventy učebních oborů s výučním listem 8,7 procenta nezaměstnaných, absolventů učebních oborů zakončených maturitou bylo bez práce 4,6 procenta.

„Srovnání jasně ukazuje, že absolventi vysokých škol se s nezaměstnaností potýkají méně než absolventi středoškolských oborů bez maturity,“ říká datový analytik projektu Evropa v datech Jan Krupička. Z čerstvých vysokoškoláků mají nejvyšší míru nezaměstnanosti absolventi humanitních oborů, a to 4,4 procenta. Naopak nezaměstnaných absolventů lékařských fakult je jen 1,1 procenta.

Na první pohled je možná porovnání toho, jak si vedou po škole lidé s výučním listem a vysokoškolským diplomem nelogické, ale smysl má.

Největší změnou za posledních 20 let je, že z pracovního trhu prakticky zmizeli čerství maturanti. „Ke studiu na vysoké či vyšší odborné škole se hlásí nejen absolventi gymnázií a lyceí, ale i většina absolventů odborně zaměřených oborů středních škol,“ říká statistik Vojtěch.
Absolventů učebních oborů s maturitou se na vysoké školy sice hlásí méně, ale nejsou žádnou výjimkou.

V roce 2014 přijaly vysoké školy 82 procent těch, kdo se přihlásili.