To nejzajímavější z podcastů o vzdělávání

Krátce:

Sněmovna bude hlasovat o úpravách státního rozpočtu na příští rok, včetně navýšení o 1,1 miliardy na platy asistentů pedagoga. Poslanci přidali ke státnímu rozpočtu své návrhy na úpravy, skupina koaličních zastupitelů chce přidat 1,1 miliardy školství – především na platy asistentů pedagoga (iRozhlas). Na to, že peníze na asistenty v návrhu rozpočtu na rok 2023 chybí, upozornily organizace působící v oblasti vzdělávání včetně ČOSIV, META nebo SKAV (Novinky). Jejich stanovisko upozorňuje také na nejasnosti kolem připravované parametrizace, která má mimo jiné za cíl snížit náklady právě na platy asistentů pedagoga.

Stát by podle ministra Balaše měl v RVP předepisovat pouze „jádro“, k dalšímu učivu by měl nabídnout metodiku. „Zatím ve zpoždění nejsme, průběžně na tom pracujeme. Nyní je na stole návrh hlavních směrů, ale bavíme se o tom, jestli to není příliš rozsáhlý dokument. Podle mě by mohl být jednodušší, když jsou to jen hlavní směry. Jisté upřesnění přinesla oponentura od Národního pedagogického institutu, a ještě uvažuji o další oponentuře expertů na vzdělávací politiku,“ odpověděl ministr Balaš na otázku HN, jak to vypadá s revizí RVP, jejíž zadání mělo být hotové v srpnu. Kloní se k tomu, aby obsahem nových RVP bylo jen „jádro“, vzdělávací obsah mu připadá stále příliš rozsáhlý, soustředit se chce na jeho propojování do větších celků, než umožňují tradiční předměty. Přihlásil se také k myšlence, že by testy konané v 9. třídě mohly nahradit jednotné přijímací zkoušky na střední školy. „Zabýváme se tím, že bychom chtěli testovat v deváté třídě všechny děti, nejen ty, které se hlásí na střední školu. To by mohlo mnohé z dětí, které si nevěří, přivést k tomu, že mají na to, aby střední školu studovaly,“ uvedl ministr (ČT24).

Školy nedostaly peníze na nové výkony nebo navýšení tarifů pro nepedagogické pracovníky, opozdí se kvůli vetu prezidenta. Prezidentské veto na úpravy rozpočtu pro rok 2022 znamená, že ministerstvo školství nemá pro listopad a prosinec prostředky na pokrytí zvýšených tarifů nepedagogických zaměstnanců, na nové výkony nebo na náklady spojené se vzděláváním ukrajinských dětí. „Byli jsme nedůvěřiví, takže jsme šetřili. Dokážeme proto pokrýt dobu, než dostaneme peníze na navýšené tarify. Ale zase nemůžu nikoho motivovat, že dostane za práci navíc odměnu, protože mu ji nemůžu slíbit,“ říká ředitelka ostravské ZŠ Komenského Renáta Fialová (Seznam Zprávy). Zemanovo veto podle očekávání přehlasovala koalice ve sněmovně, výplata peněz ale bude mít zpoždění, odměny tak pravděpodobně budou až v lednu (Novinky). Ministr Balaš se vyjádřil k výši učitelských platů, která v roce 2023 v porovnání s průměrným platem poklesne, zopakoval záměr vlády dostat je od roku 2024 na úroveň 130 procent průměrného výdělku: „Mandatorní závazek to bude po schválení novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, a to od roku 2024. Zatím se snažíme, aby platy byly nad průměrem.“ (iRozhlas)

Ministerstvo školství připravuje transformaci školských poradenských pracovišť, současný stav považuje ze „nesystémový“. Ministerstvo školství připravuje změnu ve fungování školních poradenských pracovišť, chce vymezit náplň práce výchovných poradců, metodiků prevence a dalších pracovníků. Jedná se i o změně v počtu hodin, které by poradenští pracovníci měli odučit jako řadoví učitelé. „Jsme na začátku procesu, ale stav je nyní nesystémový. Jak jednotlivé pozice vznikaly, tak se jejich kompetence překrývaly. Chystáme tedy novou definici školního poradenského pracoviště, kdy chceme nově nadefinovat všechny funkce (jako je funkce školních psychologů, metodiků prevence a podobně),“ řekl Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na MŠMT.

Snahy vlády ušetřit mají i podobu úvah o efektivitě školského systému s vysokým podílem malých škol. Malé školy jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury nákladné, chce posoudit možnosti pro změnu. Chce také vypracovat analýzu, zda ve školství není příliš mnoho neučitelských pracovníků. Malé i velké školy to ale kritizují. „Myslím, že se shodujeme na cíli, že máme mít kvalitní školství, které připraví děti do tvrdého konkurenčního boje. K tomu musíme vyřešit otázku odměňování a aby systém byl relativně efektivní,“ uvedl Stanjura (CNN Prima News).

Výrok týdne:

„Je jednoduché zavolat rodiče do školy, když se něco nepodařilo a ukázat jim, co zase jejich dítě dělá špatně. My ale potřebujeme budovat vztah. Neměli bychom je soudit, protože nevidíme do toho, co se v té rodině děje a jak to tam funguje. Je dobré věci přijmout tak, jak jsou a hledat podle toho strategie, jak řešit problémy. Na to ale nejsou učitelé v dnešním systému připravováni,“ vysvětluje Janette Motlová, ředitelka slovenského Výzkumného ústavu dětské psychologie a patopsychologie, proč je důležité budovat vztah s rodinami, pro které není vzdělání důležité (lidovky.cz/eduin.cz).

V souvislostech:

Když se o vzdělávání nahlas mluví

V posledních týdnech se v nabídce „vzdělávacích“ podcastů objevilo několik rozhovorů, které stojí za to si poslechnout.

Svoboda ve školách. Rodiče děsí, že nemůžou děti zkoušet z letopočtů a vzorečků

Učitelé dějepisu opomíjejí romský holocaust i odsun Němců, říká Benešová

V rámci Chytrého Česka připravila redakce Aktuálně podcast s vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdalenou Benešovou o výuce dějepisu, a především moderních dějin. Že se školy vyhýbají moderním dějinám je podle ní spíše mediálně živená představa, i když jsou školy, které končí 2. světovou válkou. Otázkou podle ní není ani tak, kam až školy „dojdou“, ale jak se tam dostanou. „Naše školství má štěstí a možná i smůlu, že rámcové vzdělávací programy umožňují naplňovat cíle vzdělávání různými způsoby. Pro učitele je to hrozně náročné, potřebují k tomu větší podporu než mají… Nekladla bych ani tak otázku, kolik hodin tématu věnují, ale jestli například umějí stanovit cíle nebo zvolit efektivní metodu,“ říká Magdaléna Benešová.

Četba jako cesta k úspěchu. O čtení s Magdalenou Gorčíkovou

O roli rodiny v osvojováním čtení a o tom, jaký to má vliv na školní úspěch dětí a na jejich budoucnost, mluví Magdaléna Gorčíková ze Sociologického ústavu Akademie věd v podcastu Věda na dosah. Čeští čtenáři jsou podle ní v evropském kontextu podprůměrní až průměrní, čtenářsky gramotnější děti lépe uspívají v dalším životě. „Pracovní trh je víc než dříve postavený spíše než na znalostech na konkurenceschopnosti a komunikaci. Soft skills se stávají důležité ve stále více profesích. Čtenářská gramotnost je důležitá právě pro zvyšování těchto dovedností,“ říká Magdaléna Gorčíková. Čtenářská gramotnost podle ní není uvedena explicitně mezi cíli vzdělávání, přitom je ale základem pro vše ostatní – cílený rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí z méně podnětného prostředí by podle ní mohl být cestou, jak snížit nerovnosti.

O ukrajinských středoškolácích v Česku se Zuzanou Ramajzlovou

Poslední díl EDUcastu, který připravuje EDUin, se věnuje tématu ukrajinských středoškoláků, kteří pobývají v Česku. Řada z nich se ocitla v situaci, kdy je těžké se zařadit do společnosti a chodit do školy. Přijímací zkoušky na střední školy udělalo jen málo z nich, část dětí stále na dálku online navštěvuje svou ukrajinskou školu a s českými vrstevníky se vlastně nepotkávají, takže vypadávají z českého systému. Podle Zuzany Ramajzlové, vedoucí projektu SOS Ukrajina pro ČR Člověka v tísni, je to určitě většina z ukrajinských středoškoláků, kteří v Česku jsou. Přesné číslo ale neznáme, řádově jde o tisíce teenagerů. Navíc se snaha o jejich začlenění do českého vzdělávacího systému potkává s populačně silnými ročníky. „Už i v předchozích letech bylo patrné, že se míst nedostává. A samozřejmě i komunikačně bude složité vysvětlit, že se řada dětí nedostane na střední školu, protože není dostatek kapacit, ale zároveň se ukrajinským žákům třeba odpustí zkouška z českého jazyka,“ říká Zuzana Ramajzlová.