Vzdělávání ve školách je neosobní, myslí si žáci

bEDUin

Co přinesl týden 14.12. – 20.12. 2015

Témata týdne: Největší problém není ve vzdělávacím systému . Situace v ČR se diametrálně liší od situace ve skandinávských zemích, kde se už od 90. let daří budovat inkluzivní vzdělávání. Jde o schopnost určit veřejný zájem, politicky jej garantovat napříč pravolevým spektrem a dlouhodobě reformu prosazovat. Více v rozhovoru s Bobem Kartousem na Britských listechMinisterstvo mírní obavy z dopadů inkluze. Reálné obavy ředitelů, že nebudou mít dostatečnou podporu ze strany MŠMT, se snaží úřad mírnit tváří v tvář. Ministryně a náměstek MŠMT se setkali s řediteli v Brně (Týden.cz). Minisčítání: zajímavé informace o českých školácích. Projekt Českého statistického úřadu Minisčítání, který byl oceněn Eduínou 2015, nabízí velmi zajímavé informace od více než 28 tisíc školáků, kteří se projektu zúčastnili. Nejen oblíbený předmět, ale třeba informace o prvním mobilu nebo tom, co by udělali s 1 000 korunami… V amerických školách existují hmatatelné rozdíly v postojích učitelů proti prohřeškům dětí, které nepatří k bílé majoritě. Disciplinární tresty bývají tvrdší, důvody často malicherné. Tato situace věrně koresponduje s přístupem policie k lidem tmavé barvy pleti, který ilustruje několik nedávných případů zabití. Barack Obama podepsal zákon, který má problém disparity v přístupu k žákům dle etnicity odstranit, upozorňuje Open Society Fund.

Výrok týdne: 

„Když jsem ve škole, tak to vypadá, že jsou všichni (spolužáci) vygumovaní, nikdo nechce dělat věci spolu. Nevíme, co se bude učit. Nejde se s těmi dětmi kamarádit. Když můžeš věci dělat spolu, je to lepší. Jsou kluci, kteří dělají potíže, ti ještě tolik vygumovaní nejsou. Ostatní jsou jako stroje, dělají to, co jim řeknou.” Výpověď Honzy, žáka 5. třídy běžné ZŠ. Nemá žádné vzdělávací ani výchovné problémy, má ale pocit, že škola nedává smysl (Respekt).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • NUDA, REZIGNACE, NEEFEKTIVITA: NEDOSTATEČNÁ OD STUDENTŮ ČESKÉ ŠKOLE

Poslední Kulatý stůl EDUin a SKAV měl neobvyklé a zajímavé panelisty. Na místech, kde obvykle sedí učitelé, ředitelé a experti na vzdělávání zasedli středoškoláci, respektive nedávní studenti SŠ. Šlo o aktivní mladé lidi s všestrannými zájmy, s nadáním, s potřebou měnit svět okolo sebe. I proto si vytvořili Českou středoškolskou unii, aby pomohli sobě i ostatním studentům na SŠ více promlouvat do dění na středních školách. Tématem diskuse bylo „Co vám dala škola“.  Je tristní poslouchat, že těmto studentům připadá vzdělávání ve školách, kterými prošli, fádní, direktivní a neosobní. Velmi podobnou výpověď poskytuje o vzdělávání v běžné české škole Honza, žák 5. třídy. Stejně jako diskutující středoškoláci nemá žádné problémy se vzděláváním či výchovou, jen je po zkušenosti s jinou formou vzdělávání přesvědčen, že běžný „vzdělávací proces“ ve školách děti de facto robotizuje. Tyto významné a otevřené reakce dětí velmi úzce korespondují se snahou vytvářet paralelní vzdělávací systém, místo snahy o jeho reformu.

  • ŘÍZENÍ VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU: STRATEGICKÁ PRIORITA BEZ REÁLNÉ PODPORY

Strategie vzdělávání 2020 má vedle podpory rovnosti v přístupu ke vzdělávání a podpory učitelů právě řízení systému jako třetí prioritu. Zatímco v prvních dvou případech lze hovořit alespoň o deklaratorní snaze něco udělat (novela školského zákona a podpora specifických potřeb žáků, diskuse o ustavení kariérního řádu), v případě řízení systému se nedějí žádné viditelné kroky, které by měly situaci zlepšit. Z pohledu expertního Auditu, který nedávno EDUin ve spolupráci s nezávislými odborníky vydal, patří nekoncepční řízení ke slabinám vzdělávacího systému v ČR (str. 3). V komentáři pro LN upozorňuje Bob Kartous na zásadní faktory, které jakoukoliv koncepci v případě tak hlubokých společenských změn nelze obejít. V komentáři pro MF Dnes tentýž autor poukazuje na fakt, že pouhé zvyšování výdajů na vzdělávací systém neznamená automaticky zvýšení jeho efektivity.

  • PROMĚNA HODNOT SOUČASNÉ GENERACE VYSOKOŠKOLSKÝCH  STUDENTŮ

Podle průzkumu zmiňovaného v článku HN je na vrcholu hodnotové pyramidy současných vysokoškoláků rodina a přátelé, následně osobní seberealizace a teprve poté pracovní kariéra. Podle článku ČTK se ukazuje, že je láká spíše jistota korporace či velké instituce a mají ambice stát se experty v dané oblasti, třetina chce „velet“ (žebříček nejpopulárnějších zaměstnavatelů absolventů na webu HN). Hodnotový koktejl ukazuje na relativní konformitu současné nastupující generace, která většinově netouží „udělat díru do světa“, osamostatnit se, hledat vlastní cestu. Často se usuzuje, že se tyto preference odlišují od generace jejich rodičů, kteří počáteční část své kariéry datují k 90. letům 20. století, která se nesla v atmosféře seberealizace prostřednictvím kariéry. Současné dělení generací však nedává úplně jednoduchou možnost to objektivně posoudit, neboť současná generace vysokoškoláků stále spadá podle ustálené klasifikace do generace Y, stejně jako lidé narození v 70. letech. Na (ne)proměnu důležitosti základních hodnotových rámců ukazuje průzkum agentury Ipsos z roku 2011:  Kromě zabezpečení na stáří v něm lze vidět značnou konvergenci mezi postoji jednotlivých generací.

  • ZPRÁVA O VZDĚLÁVÁNÍ: U NÁS JE TO PROSTĚ COOL

Nedávno jsme v Beduínovi upozorňovali na propagační video Pedagogické fakulty UK v Praze. Video ve formě rapové skladby na téma studijních oborů, které fakulta nabízí, představuje studium na fakultě jako zážitek takřka nevídané podoby, který umožní absolventům stát se expertem v dané oblasti a znalcem pedagogiky a psychologie. Záměrem tvůrců pravděpodobně bylo vetknout videu humornou licenci, není to ale příliš patrné. Obraz, který video nabízí, je s ohledem na skutečnost krajně nedůvěryhodný. Poněkud povedenější, s patrným nadhledem operující video Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně neskrývá vysokou koncentraci „nerdů“. Většina propagačních videí VŠ v ČR se snaží představit studium humorným způsobem, což do značné míry deformuje představu o povaze, náročnosti významu studia na VŠ. Bob Kartous poukazuje ve starším článku na diametrální rozdíl v prezentaci českých VŠ a prestižních zahraničních univerzit typu Cambridge.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

Přejeme vám příjemné vánoční svátky. V lednu se těšíme na viděnou v EDUpointu.

PF_eduin

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar

wpDiscuz