Premiér Babiš chce, aby výživové normy byly pro školní jídelny pouze dobrovolné
Novela stravovací vyhlášky (vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování) měla přinést výraznou proměnu školního stravování. Díky ní v něm měly ubýt polotovary, sladká jídla a náhražky, a naopak mělo přibýt více zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin a ryb. Školní jídelny měly dostat na přípravu na nová pravidla přechodné období trvající jeden rok. To bylo posléze prodlouženo o další jeden rok do 1. září 2027.
V minulém týdnu však Hospodářské noviny informovaly o tom, že předseda vlády Andrej Babiš požaduje po ministerstvech školství a zdravotnictví, aby z již schválené vyhlášky zcela vypustila závazné výživové normy, které jsou v její příloze, a změnila ve školském zákoně paragraf, který říká, že se školní stravování řídí výživovými normami. „Stát by tímto krokem do značné míry ztratil vliv nad tím, co a z jakých polotovarů se ve školních jídelnách bude vařit,“ uvedl v tiskové zprávě EDUinu k tomuto záměru jeho analytik Miroslav Hřebecký. Většina vyspělých zemí v Evropě i mimo ni totiž pečlivě sleduje a reguluje, co a v jakém množství se má podávat ve školních jídelnách. Mnohdy mají přísnější regule než ty, které navrhuje tuzemská stravovací vyhláška. EDUin ve zprávě kritizoval i nepředvídatelnost rozhodování státu. Po odložení dokončení revize RVP a avizovaných změnách v podmínkách pro slučování škol jde o další neohlášenou změnu, která se děje během předem nastaveného procesu, na který se už mnozí začali připravovat.
K záměru zavést pouze dobrovolná pravidla pro školní jídelny se kriticky vyjádřila většina představitelů opozičních stran, ve vyjádření pro ČTK i dětský ombudsman Martin Beneš a řada odborníků, kteří se na přípravě nové vyhlášky dlouhodobě podíleli. Řadu mýtů a faktů, které se k tomuto tématu opakovaně objevují, vysvětluje v nejčastějších otázkách a odpovědích webová stránka iniciativy Máme to na talíři a není nám to jedno připravovaná Státním zdravotním ústavem.
Nový plán MŠMT k desegregaci romských škol
V pátek 13. listopadu uplynulo 19 let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu „D. H. vs. Česká republika“, který potvrdil existující segregaci romských žáků v českých školách. I po necelých dvaceti letech od tohoto rozsudku v ČR stále existuje 55 převážně romských škol a 120 škol, kde romští žáci tvoří minimálně třetinu všech žáků. Ministerstvo školství připravilo a zveřejnilo nový Akční plán pro snížení segregace romských žáků pro roky 2027–29. Plán mimo jiné avizuje, že do září 2029 by měla skončit samostatná činnost pěti z převážně romských škol (plán nejmenuje konkrétní školy) a u dalších pěti má být desegregace zahájena. EDUin jej ve své tiskové zprávě hodnotí jako realistický a smysluplný. Za riziko označuje to, že není zřejmé, jak bude ministerstvo moci dosahovat uvedených změn v místech, kde zřizovatelé dlouhodobě odmítají spolupráci a svými rozhodnutími se podílejí na udržování nebo posilování segregace romských žáků.
Priority ministra školství jsou již veřejně dostupné
Na webové stránce MŠMT byla zveřejněna samostatná stránka, která obsahuje plnou verzi Priorit pro oblast vzdělávání na roky 2026 až 2029+, které ministr představil během tohoto roku odborné veřejnosti i novinářům. Jde o následujících pět priorit: řízení, učitelé a ředitelé, podpora potřebných dětí a žáků, střední školy a vysoké školy. Ke každé prioritě je v dokumentu uvedený základní popis, přehled cílů a indikátorů pro jejich vyhodnocení. S představenými prioritami, cíli i indikátory se tak nyní může seznámit i veřejnost a může na ně reagovat.