Změnami ve stravovací vyhlášce stát zcela ztratí kontrolu nad složením jídla ve školních jídelnách. Mohou negativně dopadnout na zdraví řady českých dětí

Stravovací vyhláška (vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování) má za sebou velmi turbulentní období. Nejprve byla novelizována s účinností od 1. září 2025 a měla po třiceti letech přinést výraznou proměnu školního stravování. Měly v něm ubýt polotovary, sladká jídla a náhražky, a naopak mělo přibýt více zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin a ryb. Školní jídelny měly dostat na přípravu na nová pravidla přechodné období trvající jeden rok. To bylo posléze prodlouženo o další jeden rok. Nové výživové normy tak měly být v jídelnách platné od 1. září 2027.

Hospodářské noviny tento týden informovaly o tom, že předseda vlády čerstvě požaduje po ministerstvech školství a zdravotnictví, aby z již schválené vyhlášky zcela vypustila závazné výživové normy, které jsou v její příloze, a změnila ve školském zákoně paragraf, který říká, že se školní stravování řídí výživovými normami.

„Stát by tímto krokem do značné míry ztratil vliv nad tím, co a z jakých polotovarů se ve školních jídelnách bude vařit. Stali bychom se tak nejspíše jedinou zemí v Evropě, ve které rodiče své děti odevzdávají do rukou školních kuchařů a kuchařek, kteří budou dle svého selského rozumu – jak uvádí ministr pro sport a prevenci – rozhodovat o tom, co je pro ně zdravé a co není,“ kritizuje tento krok analytik EDUinu Miroslav Hřebecký.

„Pokud od tohoto rozhodnutí premiér očekává politické body, získá je tak maximálně od výrobců polotovarů a náhražek. Věřím, že ze strany rodičů se setká s hlasitým nesouhlasem, protože zrovna vlastní děti jsou mnohdy těmi posledními, na kterých by rodiče chtěli šetřit a ohrožovat jejich zdraví,“ dodává Hřebecký.

Foto: Kateřina Lánská

EDUin upozorňuje i na celkový kontext tohoto rozhodnutí. Většina vyspělých zemí v Evropě i mimo ni dnes naopak pečlivě sleduje a reguluje, co a v jakém množství se má podávat ve školních jídelnách. Mnohdy mají přísnější regule než ty, které navrhuje tuzemská stravovací vyhláška. Vzdát se této možnosti bude mít přímý dopad na zdraví dětí – nejvíce se přitom může dotknout těch z chudších rodin, pro které je mnohdy školní oběd nejhodnotnější součástí jídelníčku během dne.

EDUin poukazuje i na finanční aspekt navržené změny. Mnozí zřizovatelé se již na aktualizaci spotřebního koše jídelen poctivě připravují, rekonstruují jídelny, jejich personál se účastní seminářů a webinářů.

„Víme o tom, že například mnohé malé školy se na změny chystaly velmi vážně. Že stát najednou a nečekaně řadí v oblasti školního stravování zase zpátečku, je pro nás velké rozčarování. Jde především o zdraví a dobré stravovací návyky našich dětí,“ uvádí Viktor Liška, předseda Asociace společenství obcí.

Obě organizace připomínají i to, že po nejistotě ohledně výsledné podoby revidovaných rámcových vzdělávacích programů a po avizovaných změnách v podmínkách pro slučování škol jde o další neohlášenou změnu, která se děje během předem nastaveného procesu. Obdobné změny uvádí zřizovatele, ředitele, učitele i rodiče pouze v nejistotu, nebo k pasivnímu vyčkávání na to, jestli vůbec k nějaké změně dojde.