Zítra uplyne 19 let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu „D. H. vs. Česká republika“, který potvrdil existující segregaci romských žáků v českých školách. Ministerstvo školství nyní připravilo nový akční plán pro zmírnění tohoto stavu. EDUin jej hodnotí jako realistický a smysluplný, i když u řady opatření bude záležet na tom, zda a jak budou ve skutečnosti realizována.
EDUin 12. 11. 2026
Že segregace romských žáků ve vzdělávání je přetrvávající a aktuální problém, dokládá mimo jiné i to, že v ČR dnes i po dvaceti letech od uvedeného rozsudku stále existuje 55 převážně romských škol a 120 škol, kde romští žáci tvoří minimálně třetinu všech žáků. Akční plán MŠMT pro roky 2027–29 avizuje, že do září 2029 by měla skončit samostatná činnost pěti z těchto škol (plán nejmenuje konkrétní školy) a u dalších pěti má být desegregace zahájena. „Pokud jsme za dvacet let nedokázali uzavřít ani jednu z těchto škol, ani výrazně proměnit složení jejich žáků, a nyní se ukáže, že je to u pěti škol možné, budu to považovat za úspěch,“ hodnotí nejvýraznější krok představeného plánu programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.
V ČR i po dvaceti letech od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva stále existuje 55 převážně romských škol a 120 škol, kde romští žáci tvoří minimálně třetinu všech žáků.
Celkově tento plán označuje jako realistický a kladně hodnotí především to, že plán počítá s vybudováním dostatečných a stabilních kapacit pro řešení desegregace na úrovni MŠMT a NPI i úzké propojení obou institucí s Českou školní inspekcí, která je podle něj pro dohled nad desegregačními aktivitami zásadní.
Foto: Kateřina Lánská
V dlouhodobém výhledu počítá plán se snížením počtu segregovaných škol do 2036 o jednu třetinu. „Na plánu oceňuji i jeho konkrétnost a měřitelnost uvedených opatření. U cílů jako je například snížení podílu romských žáků na počtu žáků s mírnými poruchami vývoje intelektu (MPVI) bude ale nutné zajistit dobré metodické vedení poradenských zařízení i jednotný dohled nad nimi,“ doplňuje Mušuta.
Velkou otázkou a zároveň rizikem plánu je podle EDUinu i to, jak bude ministerstvo moci dosahovat uvedených změn v místech, kde zřizovatelé dlouhodobě odmítají spolupráci a svými rozhodnutími se podílejí na udržování nebo posilování segregace romských žáků.
„Pokud jsme za dvacet let nedokázali uzavřít ani jednu z těchto škol, ani výrazně proměnit složení jejich žáků, a nyní se ukáže, že je to u pěti škol možné, budu to považovat za úspěch.“
EDUin kladně hodnotí i to, že schválený harmonogram OP JAK počítá pro příští kalendářní rok ve výzvě Desegregace se 150 miliony korun na desegregační aktivity. „Akční plán MŠMT však neobsahuje rozpočet jednotlivých opatření a kroků. Není tak zřejmé, jak nákladná má být revize diagnostiky nebo podpora škol, které mají přijmout žáky z rušených škol. „V minulosti jsme tak již u podobných aktivit a plánů byli svědky toho, že když nebyly dopředu známé všechny zdroje, byly v průběhu škrtány nemandatorní náklady a úvazky,“ uvádí Mušuta.
Na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007 bylo České republice uloženo provedení nápravy. Výbor ministrů Rady Evropy letos v červnu upozornil, že náprava stále není dostatečná a pokud by k ní nedošlo, hrozila by ČR žaloba ze strany Evropské komise. Pokud by ta byla úspěšná, může být ČR za neplnění rozsudku uložena pokuta ve výši stamilionů korun.
Autor článku:
EDUin
