Eduína: Science slam propojuje vědu a divadlo

Přinášíme rozhovory se zástupci projektů oceněných v letošním ročníku ceny Eduína. Třetí místo v kategorii Cena veřejnosti získal projekt Science Slam Masarykovy univerzity. Science slam MUNI je soutěž v předávání myšlenek a nadšení pro vědu, kde porotou je publikum. Jde o divadelní vystoupení, kde výzkumníci jsou v roli herců! V rozhovoru odpovídá hromadně celý tým Science Slamu.

Jak jsme na tom v ČR s popularizací výsledků vědy a výzkumu?

Velmi pozvolna dochází ke změně situace a popularizace vědy a výzkumu se stává součástí propagace na univerzitách. Občas se výzkum dostane do novin nebo do televizních zpráv, ale mnohdy zveřejňované informace nejsou přesné. Navíc společenský stereotyp říká, že vědcům se o svém výzkumu moc mluvit nechce, což také neprospívá věci. A přitom to většinou není pravda. Zkuste nějakého vědce oslovit nad skleničkou něčeho dobrého a poptat se, co vlastně dělá – ani nevíte jak, a už jste uprostřed diskuze o astrofyzice nebo úžasných vlastnostech sinic.

Kdy jste začali se Science slamem a proč? Umíte pojmenovat a časově zařadit impuls, který vás vedl k úvaze, že na něm začnete pracovat?

Slam jsme začali organizovat před 4 lety. Inspirací se stal Science slam ve Vídni, jehož formát nám přišel jako dobrý základ pro vytvoření něčeho podobného v ČR. Od té doby se snažíme slam posunovat stále dále a rozvíjet původní myšlenku tak, aby zapadala do našeho prostředí. Ve světě je tento formát velmi oblíbenou a váženou formou popularizace a my doufáme, že se tak stane i u nás.

Co jsou podle vás problémy současné vědy a výzkumu v ČR?

Jeden z problémů vědy je, že se velmi uzavírá do svého vlastního světa. Běžný člověk nemá možnost do něj proniknout a pochopit ho. A to je škoda. Existuje spousta úžasných výzkumů, jejichž výsledky mění, posouvají a ovlivňují svět okolo nás. Tak proč se o nich nedozvědět něco více? Proto se snažíme v rámci science slamu zajímavé výzkumy najít a zprostředkovat lidem jednoduchou a zábavnou formou. Věda by měla vyjít z laboratoří a oslovovat lidi všude, na ulici, v tramvaji nebo třeba na divadelních prknech.

Co jste chtěli vaším projektem změnit?

Chceme lidem ukázat, že věda neznamená jen nudné vědce v bílých pláštích. Věda nás obklopuje každý den a ani si to často neuvědomujeme. Když se přijdete podívat na slam, uvidíte různé lidi, co zkoumají zajímavé věci a chtějí se o ně podělit. Předat pár důležitých informací, jednoduše vysvětlit svůj výzkum a ukázat nadšení s jakým pracují. Věda jsou lidé, jejich práce, nadšení, omyly a úspěchy, příběhy.

V čem spočívá inovace, kterou přinášíte do světa vzdělávání?

Přinášíme nový formát popularizace vědy. Jedná se o propojení vědeckého projevu a divadla, kdy se na jevišti potkáváte s člověkem, který reálně něco zkoumá. Zábavnou formou předává základní myšlenky své práce tak, aby si každý z jeho vystoupení něco odnesl. Nepoužíváme prezentace, pouze rekvizity a případně kostým. Návštěvníci si pak můžou s vědci po představení dále neformálně popovídat, poptat se na detaily výzkumu a rozšířit si tak svůj obzor. Pro samotné vědce je tento formát rovněž přínosný, protože se učí předávat své znalosti nevědeckou formou a mnohdy i díky publiku objeví jiný pohled na zkoumanou problematiku.

Také běžní učitelé mohou v tomto formátu najít jistou inspiraci. Jejich role ve škole je také z části herecká. Můžeme jim ukázat, že i v krátkém čase lze předat důležité informace zábavně a jednoduše.

Pokoušel jsem se dohledat Science slam v Praze, ale nic takového se tu zjevně neděje. Proč tomu tak podle vás je?

Science slam do České republiky přinesla Masarykova univerzita a prozatím probíhá pouze v Brně. Nicméně se snažíme nadchnout i kolegy z jiných univerzit a doufáme, že letos se povede uspořádat slam i v Praze.

Jaké výzkumy mají u diváků největší úspěch?

Je těžké to obecně hodnotit, na to nemáme jednoznačnou odpověď. Zatím se mezi vítěze řadí nejčastěji přírodovědně zaměřené výzkumy – chemici, fyzici, biologové apod. Ale humanitní obory jim šlapou na paty a velké úspěchy sklízí politologové a třeba také religionisté.

Jak to vlastně probíhá? Výzkumník se přihlásí, že chce prezentovat svůj výzkum, co se děje pak?

Výzkumník se přihlásí a čekají ho 2 přípravné workshopy, kde spolu s našimi lektory pracují na svém projevu. Poté už se celý tým sejde na finálovém večeru a utká se o přízeň publika.

Z jakých oborů jsou nejčastěji obory prezentované na Science slamu?

Nejdříve se přihlašovali vědci hlavně z přírodovědných oborů, ale nyní už máme mnohé řečníky i z humanitní strany vědy. Vystřídali se u nás geografové, chemici, fyzikové, biologové, dále pak filosofové, politologové, archeologové a další.

Daří se vám na Science slamu propojovat výzkumníky mezi obory? Pokud ano, co konkrétně to přináší?

Rozhodně ano. Jeden příklad za všechny: díky slamu začali spolupracovat algoložka Barbora Chattová a astrofyzik Matúš Kocka. Ze spolupráce mimo jiné vzniká diplomová práce zkoumající reakce sinice Nostoc na vystavení meziplanetárnímu prostředí. Takováto astrobiologická práce je první svého druhu na celé Masarykově univerzitě.

Získali jste nějaké reakce přímo od studentů, učitelů, veřejnosti? Co jste se z nich dozvěděli o vašem projektu?

Každý rok máme pozitivní ohlasy od samotných řečníků, kteří se shodují, že pro ně byl Science slam užitečnou zkušeností. Přímých ohlasů veřejnosti nemáme mnoho, ale vzhledem k tomu, že se s každým ročníkem zvyšuje návštěvnost, usuzujeme, že se akce líbí. Poslední slam (listopad 2016) se konal v Univerzitním kině Scala a byli jsme velmi příjemně překvapeni, že se nám podařilo zaplnit takřka celý sál. Na vědu se přišlo večer podívat kolem 450 diváků, což bylo čtyřikrát více než v předchozím ročníku.

Co považujete za přínos projektu? Co z vašich původních představ se podařilo uskutečnit?

Máme velkou radost z nových propojení mezi vědci, které díky Slamu vznikají. Jsme také rádi, že se Science slam stává v Brně známým. Jak už jsme zmiňovali výše, tak se nám podařilo zaplnit Univerzitní kino Scala a to byla jedna z našich představ, která se zdála zpočátku málo reálná. Pomalu se naplňují i představy toho, že slam se bude konat v dalších městech ČR a v Brně budeme mít finále, ale to je ještě spíše budoucnost, tak to nechceme zakřiknout.

Co se zatím nepodařilo naplnit?

Science slam musí ujít ještě dlouhou cestu, aby se stal více atraktivním pro vědeckou komunitu. Byli bychom rádi, aby se nám hlásili vědecké kapacity a lidé, kteří jsou špičky ve svém oboru. Chceme, aby se Science slam stal výzvou hodnou i těch nejvyšších akademických pozic.

Co plánujete pro příští rok? Jak budete projekt dále rozvíjet?

Příští rok jsou v plánu velké změny a doufáme, že se je na co těšit. Jak už bylo řečeno, rádi bychom měli slam v Praze a v Brně pak finálové utkání.

Dalším plánem je menší “turné” po středních školách a v létě také po festivalech různého zaměření, kde by se Science slam mohl ukázat v rámci doprovodného programu.